Líšeňský kostel na Náměstí Karla IV je zřejmě nejstarší stavbou Líšně. I když se několikrát přestavoval a málem shořel, zachovala se stavba až do současnosti. Spolehlivě ověřenou a doloženou zprávou o existenci líšeňského kostela je zpráva datována 23. února 1306. Kdy byl ale původně kostel doopravdy postaven, není písemně doloženo. Pravděpodobným zakladatelem kostela byl Gerhard ze Zbraslavi.
Svatý Jiljí byl poustevník a mnich, který žil asi v období 640 – 710 po Kristu. Podle legendy se narodil v řeckých Aténách bohatým rodičům. Po smrti rodičů rozdal veškerý majetek a odjel do Francie, kde se mu dostalo vzděláni. Svůj život zasvětil Bohu a jako poustevník žil v jeskyni. Traduje se, že panovník Vamba se jednoho dne vydal na lov v okolí jeskyně obývané Jiljím. Při honu vystřelil šíp po lani, která se před lovci skryla k Jiljímu, a postřelil jej. Král si poustevníka oblíbil a na místě, kde jej postřelil, nechal vystavět klášter, jehož se stal Jiljí opatem.
K vyloupení kostela došlo v roce 1805 francouzským vojskem, které při bitvě u Slavkova objevilo ukryté cenné věci. Dne 17. 5. 1794 vypukl v Líšňi rozsahlý požár, při kterém shořelo mnoho domů a častečně vyhořel i kostel. Požar byl tak rozsahlý, že z kostelní veže se zřitily čtyři zvony a byly zničeny i hodiny. Při úpravách v roce 1993 byla přidána vitráž bočních oken s námětem Posledního soudu od malíře J. Jemelky. V posledních letech došlo k výměně strešní krytiny a k výměně stroje kostelních hodin, které se v roce 2009 zastavily, a stroj už nebylo možné opravit.
