Prohledněte si plastiku svatéhu Huberta, přečtěte si doprovodný text z boku kapličky. Ať míříte k Šobesu či k Daníži či se již vracíte z Podyjí, okuste lahodných vín v nedalekém občerstvení Vinice Hnánice :-) Zdejší prostředí je třeba vychutnávat všemi smysly...
"Svatý Hubert (zemřel roku 727) pocházel z velmi bohaté šlechtické rodiny v Akvitánii. Měl velkou zásluhu na pokřesťanštění Arden. Před svým povoláním byl výborným lovcem a milovníkem hýřivých zábav, měl prý patřit k družině franckého krále Theodoricha III. Hubert byl lidumil s dobrým srdcem a byl považován za zastánce spravedlnosti.
V Austrasii se oženil s Floribanou, která mu však při porodu zemřela. Legendy o něm povídají, že po těžkém životním osudu jej oslovilo v přírodě při lovu takové nečekané setkání s jelenem, který měl mezi parožím zářící kříž. A promluvil k němu nadpřirozený hlas, který se ho zeptal: „Huberte, proč stále lovíš a honíš zvěř. Je na čase, abys začal hledat mě, který se za tebe obětoval.“ Po tomto zážitku se Hubert stává knězem, na toto jeho poslání ho připravoval svatý Lambert. Kolem roku 705 kritizuje sv. Lambert cizoložství krále Pepina a je záhy zavražděn. Po jeho smrti se stal Hubert jeho nástupcem. Své sídlo z Maastrichtu přenáší do Lutychu, kde nechal na místě uložení ostatků sv. Lamberta postavit katedrálu. V 8. století se v lese v Ardenách snaží Hubert obrátit lid k Bohu a prosil Boha o požehnání úrody. To, co připomínal věřícím a sobě, připomíná i nám: „Pokud žijeme, jsou nám dveře milosrdenství otevřeny. Ti, kdo si je nezvolí, budou muset projít branou zavržení. Uvaž tedy čím jsi byl, co jsi a čím za krátko budeš! Svá provinění naprav pokáním a smiř se s Bohem!“
Z Furu, kde byl posvětit nový chrám, při cestě zpět do Lutychu onemocněl zimnicí, se všemi se rozloučil a záhy zemřel. Existuje také pověst o nehodě na loďce. V roce 827 byly Hubertovy ostatky přeneseny do chrámu u kláštera v Andin v Ardenách, který byl po něm přejmenován."
(text převzat z Wikipedie)