Jedná se o přírodní památku o rozloze 2,65 ha, která se nachází mezi obcemi Veská a Malolánské. Hlavním důvodem ochrany je zdejší výskyt ostřice pískomilné, které se nevyskytuje nikde jinde v České republice.

Přírodní památka

Chráněna je část lesního porostu na nevýrazném přesypu vátého písku, v nadmořské výšce zhruba 228 m n. m. Geomorfologicky nevýrazný přesyp vátého písku mladopleistocenního až holocenního stáří na akumulační plošině ze štěrkopísků risské terasy.

Důvodem vyhlášení ochrany území je psamofilní flóra, zvláště výskyt ostřice pískomilné (Carex pseudobrizoides), která skutečně porůstá větší část chráněného území. Lokalita byla objevena v červenci 1976 F. Procházkou během floristického kurzu ČSBS v Pardubicích a jednalo se o první nález C. pseudobrizoides na území tehdejšího Československa. Bohužel se zde dnes z psamofilních druhů vyskytuje pouze výše jmenovaná ostřice a kolenec Morisonův (Spergula morisonii), který roste jen na osluněném severozápadním okraji nebo vzácně podél lesní cesty, která tvoří jižní hranici přírodní památky.

Stromové patro tvoří především borovice lesní (Pinus sylvestris) s vtroušeným mladším dubem letním (Quercus robur). Vyskytuje se zde řada nepůvodních druhů, jako dub červený (Quercus rubra), borovice vejmutovka (Pinus strobus), trnovník akát (Robinia pseudacacia), borovice Banksova (Pinus banksiana). Ve dvou mohutných exemplářích na severním okraji roste javor stříbrný (Acer saccharinum). Po celé ploše roste střemcha pozdní (Prunus serotina), která se zde chová velmi invazně. Borový les je ve stádiu rozpadu s nastupujícím dubem a v porostu je poměrně hodně tlejícího borového dřeva

V bylinném patře se z lesních druhů vyskytují violka lesní (Viola reichenbachiana), černýš luční (Melampyrum pratense) nebo metlička křivolaká (Avenella flexuosa).

Ostřice pískomilná je zde poměrně hojná, kromě západního a východního okraje roste téměř na celé ploše a na severním okraji přesahuje mimo přírodní památku. Porosty ostřice jsou však poměrně rozvolněné a zarůstají ostružinky, trávami a náletovými dřevinami.

Lokalita je zajímavá i z entomologického pohledu, vyskytují se zde druhy vázané na tlející dřevo, ale i psamofilní druhy, které jsou vázány jen na prosvětlený jihozápadní okraj lesa. Pro podporu těchto druhů byl jihozápadní okraj chráněného území, kde se nevyskytuje ostřice pískomilná, vyčištěn od náletu.

Ostřice pískomilná (Carex pseudobrizoides)

Výběžkatá ostřice s nápadně silným oddenkem (2–3 mm), který se charakteristicky větví a na lokalitě je viditelné uspořádání rostlin do řad. Rostliny jsou vysoké 30–60 cm. Lodyha je nahoře trochu drsná, listy jsou střídavé, přisedlé, s listovými pochvami, 2–3 mm široké, dolní pochvy listů světle hnědé. Klásky obsahují samčí i samičí květy, v dolní části klásku jsou samčí, v horní samičí. Celý lichoklas je 3–5 cm dlouhý a obsahuje 6–12 klásků. Samčí květy mají zpravidla tři tyčinky, samičí květy 2 čnělky. Plodem je mošnička 5 mm dlouhá, v horní polovině výrazně křídlatá, plynule zúžená v dlouhý dvouzubý zobánek. Každá mošnička je opatřena plevou.

Tvorba přesypů

Pozn.: Odstavec o tvrobě přesypů cituji se svolením autora z listingu původní keše, protože lépe bych to sám nenapsal.

Přesypy jsou zpravidla tvořeny jemnozrnným, dobře vytříděným pískem (převládají frakce o průměru 0,15 až 0,25 mm). V pokryvech vátých písku a ve sníženinách mezi přesypy se pak nachází písek charakterizovaný převládáním dvou frakcí, a to hrubé 0,2-2,0 mm a jemné 0,05 až 0,15 mm.

Podle tvaru a uspořádání materiálu rozlišujeme tyto typy přesypů:

a) jednoduché přesypy (např. barchany), které mohou být příčné nebo podélné
b) složené přesypy, kdy dva nebo více přesypů navzájem těsně souvisejí - (např. barchany v příčných přesypech)
c) komplexní přesypy, kdy jsou spojeny přesypy dvou nebo více typu
d) komplexy přesypů (pole přesypů), které mohou dosáhnout až velikosti pískových hor

Další přesypy u nás

Mapa našeho okolí, na které jsou vyznačeny největší přesypy (doporučuji zvětšit)

Jak již z mapy vyplývá, většinou se jedná o pozůstatky dun v okolí velkých řek, jako je Labe, které vznikly v pleistocénu. Odkazy na jednotlivé z nich:

• Vesecký kopec - GCYCVK
• Semínský přesyp - GC13D94
• Přesypy u Rokytna - GCYFVH
• Písečný přesyp u Píst - GC1V45Y
• Písečný přesyp u Vlkova (není na velké mapě, protože se nachází u Českých Budějovic) - GC2TQ5F
• Duny u Sváravy - GC45DT1
• Přesypy u Osečka

Toto ale nejsou všechny písečné duny ve východních Čechách. Pokud máte zájem, níže je odkaz na studii, která obsahuje soupis všech písečných dun ve východních Čechách včetně jejich GPS souřadnic.

Keš

Ke keši doporučuji dojet na kole. Cesta je to pěkná, ale místa je písečná, takže s kočárkem to může být obtížnější. V žádném případě nejezděte autem až ke keši! Keš je větší oválná krabice schovaná kousek nalevo od cesty. V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ NIC NEVYTAHUJ ZE ZEMĚ! Slouží pro výměnu TB a CWG (měň fér! Původní stav byl 5 CWG). Štastný lov!

Zdroje: BOTANY.cz, geology.cz, Listing původní keše

4. 10. 2014 - Původní úkryt již podlehl rozkladu, tak jsem se na základě Vašich přání, rozhodl velikost keše změnit na Medium. Takže se zde nachází nový úkryt! Původní jsem nechal opřený nedaleko, takže pokud máte někdo zájem, je k mání :D