Na úvodních souřadnicích, jak už to u mystery keší většinou bývá, krabičku nehledejte. Vzhledem k pravidlům Geochachingu o umisťování keší minimálně 0,1 mile (160 m) od sebe a aktuální situaci uložených keší v okolí nemohla být bohužel krabička uložena přímo v okolí vily.
Jedná se o jednu z nejlépe zachovalých památek období funkcionalismu v Boskovicích a okolí. Tato stavba je svým tvaroslovím ukázkou stylově čisté stavby z meziválečného období. Takže než půjdete k vlastní schovce, doporučuji zaparkovat dle doporučení a vilu shlédnout
Zvenku je objekt velmi zachovalý a překvapivě bez dalších doplňujících dobových přílepků a nánosů, kterým se podobné objekty většinou v průběhu let bohužel nevyhnuly (další „majitelé“ povětšinou nectí architektonickou kvalitu podobných staveb a bez rozmyslu je doplňují a přestavují dle momentálních potřeb). Uvnitř lze na pár místech ještě stále vidět část dobového interiéru, zejména pak skvěle řemeslně provedených detailů.
Stavba dokládá tehdejší moderní cítění stavebníka, které není ani v dnešní době příliš běžné – totiž, že stavba samozřejmě plní nejen správně funkci pro kterou byla postavena, ale zároveň také dokáže esteticky pozvednout svoje okolí, které doplní o kvalitní a mnohdy i nadčasovou architekturu.
Stavba této vily velmi úzce souvisí se snahou města Boskovice o výstavbu nemocnice. Na začátku května roku 1936, přesto že zde prakticky paralelně probíhaly snahy o výstavbu městské nemocnice, se na zdejší městskou radu obrátili manželé Marie a Antonín Marešovi s projektem na výstavbu domu s lékařskými ordinačními místnostmi, operačním sálem a s tím souvisejícím zázemím, situovaným na ulici dr. Kirchmanna (dnes ulice Lidická).
Na rozdíl od projektu městské nemocnice, tato stavba z pera olomouckého projektanta Ing. Bernarda Sychravy a realizovaná Františkem Wernerem, stavitelem v Boskovicích získává na konci května stavební povolení a je hotová 10. března 1937 (tedy již za necelý rok). Projekt počítal s dvěma etapami výstavby. První část měla sloužit jako vlastní sanatorium, druhá pak jako moderní budova kliniky. Druhou etapu zastavily události z přelomu let 1938 a 1939. Po válce pak již nebyla příležitost k dokončení plánovaného projektu. Je třeba podotknout, že svojí velikostí zařízení nemohlo a ani nijak neusilovalo o konkurenci projektu okresní veřejné nemocnice. Jednalo se o menší zdravotnické zařízení privátního typu a možná právě proto se je podařilo na rozdíl od projektu „státní“ nemocnice tehdy zrealizovat.
Objekt sloužil jako porodnické sanatorium se zubařskou ordinací. Kromě manželů Marešových zde též ordinoval Marešův tchán - chirurg Dr. Luftig (byl židovské národnosti a zahynul v koncentračním táboře). Sanatorium v původní podobě fungovalo do roku 1948, kdy byla na sanatorium uvalena Národní správa. Doktoru Marešovi zde bylo umožněno pracovat do začátku 60. let jako obvodnímu lékaři.
Koncem 60. let část budovy přešla do vlastnictví státu a až do roku 2000 polovina budovy patřila Krajské plemenářské správě a druhá půlka pak paní Marešové.
Stavba se nachází uprostřed zahrady. Hlavní hmota objektu je tvořená dominantním kvádrem orientovaným podélně s probíhající ulicí, který je prolomen vertikálně pouze ustupující hmotou vstupu na kterou navazuje výrazné předložené vstupní schodiště půloválného tvaru. Půloválný tvar má pak i balkon obytné části, který tvoří jednak částečné zakrytí vstupního schodiště, ale také plní roli horizontály zvýrazňující vstup do objektu. Na střeše je pak z jižní strany na polovině půdorysu domu umístěno „podkroví“ s plochou střechou, které na západní fasádě přechází v půloválný arkýř probíhající na výšku pod ním.
Konstrukčně se jedná o železobetonový skelet s cihelnými vyzdívkami. Budova je čtyřpodlažní. V suterénu se nacházela lázeň s masážemi, vodoléčbou, rašelinou a horkovzdušnou lázní, dále pak vanová část a operační místnost s přípravnou. V prvním podlaží byly umístěny zubní ambulance a čekárna, přijímací pokoj, lékařská ordinace s čekárnou, dále pak místnost pro techniku, rentgen, dvě nemocniční místnosti. Druhé patro sloužilo jako obytná část pro rodinu Marešových.
IVESTOR a ARCHITEKT
Antonín Mareš
Narodil se roku 1901 na Vratíkově, jako syn řídícího učitele. Odmaturoval na gymnáziu v Boskovicích a své vzdělání ukončil na lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Roku 1925 nastoupil na praxi v Rakovníku. Od roku 1937 pak působil jako praktický lékař spolu se svou manželkou zubní lékařkou už opět v Boskovicích.
Bernard Sychrava
Civilní inženýr stavební a stavitel v Olomouci. Kromě Marešovy vily je také spoluautor mimo jiné i Moravského divadla v Olomouci.
Cache najdete na těchto souřadnicích:
N 49°29.XXX
E 016°40.YYY
Zbývající část souřadnic zjistíte z následujícího obrázku:
Kontrolu souřadnic můžete provést zde:
K logbooku se dostanete zespodu. V okolí cache se chovejte co nejvíc nenápadně a tiše - přestože to nevypadá, tak v okolí se můžou kdykoli vyskytnout mudlové.