KAJLOVECKY RYBNIK Traditional Geocache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(micro)
Related Web Page
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Kajlovecký rybník( také Kajlovský)
, pojmenovaný podle vedlejší obce Kajlovec , který leží jižně od Hradce nad Moravicí , jsem vybral jako místo pro kešku. Nějaké info nejen o rybníku, ale i o celém místě a Kajlovci :
Rybník
- Kdysi se údajně v údolí potoka Hradečná nacházely čtyři rybníky. Nejsevernější z nich je na svém místě dodnes. Právě u něj stál kajlovecký mlýn, na kterém hospodařil rod Šustkův. Koncem 19. století se z mlýna stala knížecí hájovna, ale už roku 1906 byla zbourána. V rybníku, který byl vyčištěn a v roce 1913 zvětšen na 1,5 ha, chovalo panství knížete Lichnovského kapry na prodej.
V současnosti rybník spravuje Český rybářský svaz, místní organizace Opava. Slouží jako chovný plůdkový komorový rybník.
Kajlovec - minulost, současnost a místopis
Kajlovec je jedinou obcí toho jména v České republice. Nachází se v nadmořské výšce 304 metrů. Leží v údolí, jímž protéká potok Hradečná, ze dvou stran je sevřen kopci – od východu Kalvárií (414 m n. m.) a Vápenkou, od západu hřbetem Doubravy (456 m n. m.).
Z dějin
Na rozdíl od ostatních vesnic, které jsou nyní součástí Hradce nad Moravicí, nesahají dějiny Kajlovce do středověku. Vesnice byla založena až po třicetileté válce tehdejším majitelem hradeckého panství Jiřím Kryštofem II. Pruskovským. První zprávy o ní jsou z roku 1661 v hradeckých matrikách. V prvních desetiletích po svém založení nesla ves označení „Hradečná“. Naposledy je užito tohoto tvaru v roce 1695. Souběžně ale v matrikách několikrát objevíme také varianty současného jména „Kajlovec“, které pak od konce 17. století původní označení vsi „Hradecznia“ zcela nahrazují. Rychtář nebyl dědičný, nýbrž jmenovaný vrchností. Celkový odhadovaný výnos ze vsi (z polí a z dobytka) byl ve dvacátých a třicátých letech 18. století nejmenší ze všech vesnic panství. Je velice zajímavé, že tehdy nemusel žádný ze sedmnácti držitelů zdejších poddanských usedlostí robotovat pro vrchnost, pouze odvádět určité peněžní a naturální dávky. Nicméně přesto je robota neminula, museli totiž vykonávat potažní robotu šest dnů ročně pro faráře a kaplana v Hradci při dovozu dřeva. Naopak nedlouho poté, na přelomu šedesátých a sedmdesátých let 18. století, už byli všichni kromě mlynáře povinni nejen odvádět vrchnosti dávky, ale také pro ni dva až tři dny v týdnu robotovat. Kajlovec v dnešní době už ani nemusel na svém současném místě existovat. Majitel hradeckého panství ve druhé polovině 19. století, kníže Karel Maria Lichnovský, který byl náruživý lovec, chtěl totiž z údolí vytvořit velkou oboru, a proto se měla celá obec přemístit do míst severně od Branky u Opavy, kde jejím obyvatelům hodlal poskytnout stejnou výměru pozemků, jakou měli dosud. Lidé souhlasili, ovšem pouze s podmínkou, že jim kníže dá ještě potřebné dříví na stavbu nových domků. On však dřevo dát nechtěl, a záměr se tak neuskutečnil. Koncem prvního desetiletí 20. století a v letech před 1. světovou válkou zažíval Kajlovec pozoruhodný rozvoj. V roce 1908 byl založen sbor dobrovolných hasičů. Byla vybudována školní budova; posvěcena a slavnostně otevřena byla 30. ledna 1910. Zhruba během jednoho roku byla postavena a 28. října 1910 vysvěcena kaple svaté Trojice. Roku 1911 se začala budovat vytoužená cesta přes Kajlovec, která konečně dosud zastrčenou dědinu slušně spojila s okolním světem. Cesta až do Lesních Albrechtic byla hotová v roce 1914. Na státní náklady se také prováděla regulace potoka Hradečná, ukončená v roce 1913. Kníže Karel Max Lichnovský nechal v letech 1911 až 1912 postavit klikatou cestu zvanou „automobilka“, která spojuje Kajlovec s hradeckým zámkem. První světová válka si vyžádala životy šesti mužů z Kajlovce. Do československých legií vstoupili František Dušek, Antonín Hrbáč, Richard Krček, Jindřich Raška a Josef Štencel. Roku 1920 byla založena obecní knihovna. Na konci dvacátých let byla vystavěna budova hasičského skladiště a obecní kanceláře na jižním konci školní zahrady, před ní byl zároveň postaven most. Na této budově byla v roce 1933 zasazena a odhalena pamětní deska padlým vojákům ve světové válce. V roce 1932 byl Kajlovec elektrifikován. Koncem ledna a začátkem února roku 1945 procházely obcí „pochody smrti“ – zástupy zarostlých, otrhaných a vyčerpaných sovětských zajatců, přesunujících se pod dozorem přísných strážců směrem na západ před postupující frontou.
Jeden z mnoha transportů v počtu asi 180 mužů přenocoval v sále kajloveckého hostince a v místní obecné škole. Letecké bombardování na sklonku války ukončilo předčasně tři mladé životy zdejších lidí. Roku 1952 bylo na pozemku za školou zřízeno travnaté hřiště. Založit v Kajlovci JZD se dlouho nedařilo, stalo se tak teprve v roce 1957. Dne 12. června 1960 se Kajlovec spojil s Hradcem u Opavy. V letech 1973 až 1974 probíhala rekonstrukce státní silnice vedoucí přes Kajlovec, na sklonku sedmdesátých a na začátku osmdesátých let se budovalo napojení vesnice na vodovodní síť z Kružberku, v devadesátých letech byl Kajlovec plynofikován. V červenci 2006 bylo otevřeno vedle hasičské zbrojnice víceúčelové hřiště – antukový kurt slouží pro tenis a volejbal a s ním sousedí plácek s basketbalovým košem.
Současnost
V porevolučním období vzrostl díky rozšířené výstavbě rodinných domů počet obyvatel – zatímco v roce 1991 čítal Kajlovec 296 osob, o dvě desetiletí později zde žilo 367 obyvatel. O čilý kulturní život v současnosti se starají především sbor dobrovolných hasičů a mateřská škola. Každoročně pořádají hasiči před začátkem postní doby „vodění medvěda“ a „pochování basy“, okolo svátku sv. Martina v listopadu oblíbené „Husí hody“. Na Smrtnou neděli dva týdny před Velikonocemi pomáhají mateřské škole s organizací „Vynášení Mařeny a Vítání jara“. V Kajlovci mají tyto akce dlouhou tradici a patří v dnešní době neodmyslitelně ke zdejšímu společenskému životu. Klub seniorů Kajlovec je příležitostí pro místní důchodce jednou měsíčně se sejít, popovídat si a také pokaždé si vyslechnout přednášku nějakého pozvaného hosta. Po generální opravě kaple svaté Trojice je v ní od roku 2008 vždy jednou ročně sloužena mše svatá. Místní knihovna, jež je pobočkou Městské knihovny Hradec nad Moravicí, sídlí v budově mateřské školy č. p. 1; nejen, že půjčuje knihy, ale také umožňuje zájemcům přístup na internet. V centru vesnice fungují hospůdka a prodejna textilu. Naopak prodejna potravin v Kajlovci není. V letním období se hraje na antukovém kurtu tenisový turnaj ve čtyřhře, koncem roku pořádají hasiči turnaj ve stolním tenise. „Kajlovský“ rybník, který se nachází na severním okraji vesnice u silnice do Hradce, se v zimě stává dostaveníčkem dětských i dospělých bruslařů a hokejistů, místních i odjinud.
Místopis
Kaple svaté Trojice Malá kaple, která stojí ve středu vesnice těsně u hlavní silnice, je zasvěcena svaté Trojici.
Postavena byla svépomocí občanů v letech 1909 až 1910 nákladem 900 korun. Vysvěcena byla v pátek 28. října 1910 hradeckým kaplanem P. Ignácem Černochem. Poslední rekonstrukci prodělala v letech 2007 až 2008; všechny práce uvnitř i na exteriéru kaple provedli zdarma věřící, oprava byla hrazena z prostředků Města Hradce nad Moravicí a ze sbírky mezi občany. Kříž před kaplí pochází z roku 1935. Budova č. p. 1 – škola Školní budova byla postavena v roce 1909, učit se v ní začalo od 1. února 1910. Prvním a dlouholetým učitelem byl Leopold Stypa, který významně přispěl i k rozvoji obce a místního hasičského sboru. Od roku 1934 povolily školské úřady druhou třídu. V roce 1974, když klesl počet dětí na deset, byla škola zrušena. Po adaptaci školní budovy v ní byla 1. září 1975 otevřena mateřská škola, která zde funguje dodnes – je jedním z odloučených pracovišť MŠ Hradec nad Moravicí. Roku 1992 se sem navíc do upravených prostor přesunula místní knihovna. Hasičská zbrojnice Hasičská zbrojnice náleží k chloubám vesnice. 
Původní budova z roku 1929 byla v padesátých a šedesátých letech 20. století rozšiřována a začátkem let devadesátých nahrazena novou, z té původní zůstaly pouze část základového zdiva a věž na sušení hadic. Roku 1998 byl dokončen sál v prvním patře, který slouží všem občanům k pořádání veřejných i soukromých akcí.
Hasičský areál pro letní slavnosti
V osmdesátých letech 20. století si hasiči vybudovali v sousedství zbrojnice za mateřskou školou areál pro letní slavnosti. Výletiště bylo stavebně dokončeno a vybaveno stoly a lavicemi v roce 1983, v následujících letech bylo ještě vylepšováno. Slouží nejen hasičům, ale také pro letní slavnosti včelařům a pro jiné akce. Členové sboru vykonali jak při budování zbrojnice, tak při pracích v areálu pro letní slavnosti zdarma stovky brigádnických hodin. Čerpáno z www.muhradec.cz
Vzhledem k tzv. skákajícímu signálu doporučuju foto hint
Pěkný lov! ANTITRUST
Additional Hints
(Decrypt)
Boebifxý ohx . . . cbq fgerpubh.