Svatý Jan Sarkander
Jan Sarkander se narodil v roce 1576 ve Skočově na Těšínsku v katolické rodině. Jeho matka Helena pocházela ze slezského šlechtického rodu Korniců. Protože v Sarkanderově rodišti převládali protestanti, přestěhovala se rodina do katolického prostředí moravského Příboru. Jan nejdříve studoval na jezuitské škole v Olomouci, odkud přešel do Prahy, kde v Klementinu získal nejdříve bakalářský a v roce 1603 magisterský titul z filozofie a teologie. Po roční přestávce pokračoval ve studiu ve Štýrském Hradci, tehdejší baště katolické víry. Oženil se a usadil se v Brně, kde si koupil dům na Zelném trhu a hodlal se navzdory svému vzdělání živit jako vinárník. Bohužel jeho novomanželka brzy zemřela a otřesený Jan se proto rozhodl zasvětit svůj život Bohu. Následně působil jako farář v Holešově.
V předbělohorské době v Čechách vypuklo stavovské povstání. Vzbouření protestantští šlechtici vyházeli místodržící Slavatu a Martinice z oken Pražského hradu a ustavili vládu třicetičlenného direktoria. Započala válka mezi katolíky a protestanty. Jan Sarkander zachránil Holešov před polskými lišovníky. Předák moravských protestantských stavů tento čin považoval za katolické spiknutí. Vydal proto na holešovského faráře zatykač.
Ve dnech 13. až 16. února 1620 byl postupně třikrát vyslýchán právem útrpným, tedy natahován na skřipec. 18. února proběhl nejtěžší čtvrtý výslech. Žádali po něm, aby jim prozradil, s čím se mu při zpovědi svěřoval sesazený moravský hejtman. Jan Sarkander však odmítl vyzradit zpovědní tajemství. Poté byl znovu natažen na skřipec a katovi pacholci mu začali pálit boky smolnými pochodněmi. Když i pak odmítal promluvit, posypali ho hořícím peřím předem namočeným do oleje, pryskyřice a síry. Mučení trvalo dlouhé tři hodiny.
Jan Sarkander zemřel na následky mučení 17. března 1620 před půlnocí. Nejdříve byl pochován v kapli sv.Vavřince mariánského kostela v Předhradí. Odtud byl při příležitosti svého blahoslavení v roce 1860 přenesen do olomoucké katedrály sv.Václava. Svatořečen byl zároveň se Zdislavou z Lemberka v roce 1995 při příležitosti návštěvy papeže Jana Pavla II. v Olomouci.
Použitá literatura :
Jan Bauer : Čeští světci a kacíři, MOBA, 2006
A) Skočov, rodné město Jana Sarkandera, leží v polské části Těšínska. V roce 1919 došlo blízko města k vojenskému střetnutí v rámci československo-polského sporu o Těšínsko. Do historie se tyto boje vepsaly jako několikadenní válka. Najděte, kolik dnů boje trvaly a naleznete tak indícii A.
B) Rodina Sarkandera musela kvůli náboženskému vyznání ze Skočova odejít. Novým domovem se jim stalo město Příbor na Novojičínsku. V Zámečnické ulici najdete rodný dům světově známého zakladatele psychoanalýzy. Indícii B získáte, když spočtete počet písmen jeho příjmení.
C) Vysokoškolské vzdělání získal mladý Jan Sarkander v Praze v Klementinu.To bylo jezuity postaveno původně jako kolej. Jeho součástí byla i škola, později povýšena na univerzitu. Dnes v areálu sídlí Národní knihovna. Součástí komplexu je i astronomická věž s hvězdárnou. Od 18.století probíhají v areálu meteorologická pozorování, což je nejdelší souvislá řada pozorování počasí na světě. My se ptáme, od kterého roku jsou pozorování souvisle zaznamenávána? Započal s tím toho roku astronom Antonín Strnad. To jest indície C.
D) Sarkander ubránil město Holešov před jistou zkázou. Toto město blízko Zlína má ve znaku hradní vež spolu s hvězdou. Kolikacípá hvězda to je? Zjistěte to a dostáváte D.
E) Roku 1620 Sarkander po dlouhém mučení umírá. Pochován byl v kapli kostela Panny Marie na Předhradí v Olomouci. Po zrušení kostela v roce 1784 kvůli josefínskému rušení kostelů, byly ostatky přeneseny do kostela sv. Michala. Zůstaly zde až do roku 1859, kdy došlo v souvislosti s Janovou beatifikací k jejich vyzdvižení. Přestavba kostela sv.Michala byla svěřena italskému architektovi Giovannimu Pietru Tencallovi. Největší chloubou kostela je soubor kopulí, z nichž nejvyšší ční do výšky neuvěřitelných 37 metrů. Kolik je těchto kopulí? Toto číslo je indícií E.
F) Část z ostatků byla poslána do Říma, lebka spolu se zbývající částí ostatků byla během beatifikačních slavností uložena do nového relikviáře v olomouckém dómu sv.Václava. Kostelní věž katedrály ční do výšky 100.65m, což ji činí jednu z nejvyšších v republice. Ptáme se, kolikátá nejvyšší v republice je tato věž? V první trojici naleznete kromě Sv.Václava v Olomouci i katedrálu sv.Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě a katedrálu sv.Bartoloměje v Plzni. Pokud tedy víte, kolikátá je, máte indícii F.
Výpočet finálních souřadnic :
N 49° (A*E+B).(A*B*D*F + A*D*F + 2)
E 013° (D+E).(C - A*B*D*E - A*A*E - 2)
Kontrolní součet všech číslic v souřadnicích : 65