Skřítek označuje poměrně širokou skupinu bytostí, které se vyskytují v celé řadě mytologií a dostávají jména podle vlastností i kultury, v níž pověst vznikla.

Druhy skřítků

• Domácí skřítek, diblík - jde o nejběžnější příklad skřítka, objevující se v českých pověstech. Říká se, že je to duch zemřelých předků, který žije v domě a chrání jej. Může na sebe brát nejrůznější podoby. Velmi často se objevuje v podobě hada, který bydlí pod domovním prahem - pak se označuje jako domovní had nebo had hospodáříček. Zpravidla lidem pomáhá, opravuje rozbité nástroje a odhání od domu nemoc a zlé síly. Když se lidé stěhovali na nové místo, snažili se magickými praktikami domácího skřítka přimět, aby se přestěhoval s nimi. Domácí skřítek je zřejmě slovanskou obdobou antických lárů a penátů, bůžků, chránících dům. Domovní had je pravděpodobně užovka, která skutečně často žije poblíž lidských stavení.
• Plivník, zmek - je zlou či spíše zlomyslnou obdobou domácího skřítka. Na rozdíl od něj lidem nepomáhá, ale páchá různé nekalosti, schovává věci nebo krade potraviny. Rovněž krade ponožky. Často na sebe bere podobu zmoklého černého kuřete, čímž se snaží vzbudit lítost, aby jej hospodář odnesl domů.
• Šotek, rarášek - drobný skřítek, který se zpravidla zdržuje u lidských sídel a tajně poškozuje věci. Výraz šotek se stal v obecné mluvě metaforou pro vyjádření podivného poškození nějakého předmětu - např. o tiskových chybách v novinách se říká, že je napáchal tiskařský šotek. V angličtině se takový šotek označuje slovem gremlin.
• Trpaslík - většina mytologií od sebe rozlišuje trpaslíka a skřítka. Skřítci bývají menšího vzrůstu a žijí víceméně ve všech prostředích, trpaslíci jsou mohutnější, sveřepější a jejich sídlem bývají doly, opuštěné jeskyně a jiné podzemní prostory. Poněkud splývající bytostí je permoník, důlní skřítek.
• Goblin, gnóm, kobold - další označení skřítků, kteří žijí v lesích a horách, podobají se trpaslíkům, avšak jsou menší a spíše plaší. Výraz goblin snad pochází z anglosaského slova goblinesque - fantastický.