Svatý Prokop
Svatý Prokop se narodil mezi léty 970 až 990 ve vsi Chotouni u Českého Brodu jako syn zemana Vojslava a jeho ženy Svatavy. Vzdělání prý získal ve škole při kostele sv.Petra na Vyšehradě, kde pak prý byl kanovníkem. Patrně nabyl dodatečné vzdělání při pobytu v jednom z řeckých klášterů. Zde pravděpodobně dostal řecké jméno Prokop – Prokopos, tedy „připravený k boji“, „postupující kupředu“.V Řecku se mohl seznámit se staroslověnskou liturgií, kterou pak zavedl v sázavském klášteře.
Prokop nejprve vstoupil do benediktinského kláštera v Břevnově, kde však dlouho nezůstal. Uchýlil se do jeskyně nedaleko Jinonic v údolí, které dnes nese jeho jméno. Krasová jeskyně v Prokopském údolí patřívala v minulosti k oblíbeným poutním místům. V 80.letech 19.století vzala za své při bezohledné těžbě vápence. Prokop poté kolem roku 1009 odešel do hlubokých lesů kolem Sázavy. Útočiště našel v jeskyni, dvě míle od hradu Kouřim. Podle legend tady Prokopa pokoušeli ďáblové, kteří jeskyni obývali před ním. Zbožný poustevník je svými modlitbami zkrotil natolik, že prý je dokonce zapřahal do pluhu a oral s nimi.
Po čase se k Prokopovi přidali další mniši a dohodli se, že se budou řídit pravidly benediktinské řehole. Společně si na Sázavě vybudovali malé hospodářství a také kostelík zasvěcený Panně Marii a sv.Janu Křtiteli. Kníže Břetislav se v roce 1032 nebo 1033 rozhodl zřídit z poustevny klášter se staroslověnskou bohoslužbou a Prokopa ustanovil prvním opatem. V roce 1035 se zúčastnil přenášení ostatků sv.Vojtěcha, sv.Radima a pěti bratří mučedníků vojskem knížete Břetislava z polského Hnězdna do Prahy. O deset let později byl zase přítomen na pohřbu šumavského poustevníka sv.Vintíře v břevnovském klášteře.
Opat Prokop zemřel 25.března 1053 v Sázavském klášteře. Prokopovo svatořečení je spojeno se zajímavou legendou. V roce 1203 za panování českého krále Přemysla Otakara I. se svatý Prokop zjevil tehdejšímu opatovi sázavského kláštera Blažejovi a poručil mu, aby sepsal vše o jeho životě a zázracích. S tímto spisem se pak měl vypravit k samotnému papeži Inocenci III., aby prohlásil Prokopa za svatého. Blažej vše sepsal a putoval do Říma. Celý rok pak ale musel čekat na papežovo rozhodnutí. Když se ani po roce nedočkal zprávy o Prokopově svatořečení, vydal se zpátky do Čech. Jenže ještě u bran Říma ho dostihl papežův rychlý posel a vyzval ho, aby se okamžitě vrátil. Inocenc III. se konečně rozhodl prohlásit Prokopa za svatého, jelikož se mu zjevil ve snu a obořil se na něj.
Prokopovy ostatky zůstaly v kostele sázavského kláštera až do roku 1588, kdy je pražský arcibiskup nechal vyzvednout a uložit na Pražském hradě v kostele Všech svatých.
Použitá literatura :
Jan Bauer : Čeští světci a kacíři, MOBA, 2006
A) Zastavme se v rodné vsi svatého Prokopa, v Chotouni u Českého Brodu. Dnes se jedná o část obce Chrášťany, od nich je vzdálená přibližně 2 km. V centru obce naleznete kostel sv. Prokopa, barokní památku postavenou podle projektu Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Ve vsi též naleznete studánku, která nese jméno našeho patrona. Spočtěte písmena ve jménu studánky a dostáváte indícii A.
B) Svatý Prokop vstoupil nejprve do benediktinského kláštera na Břevnově, kláštera založeného svatým Vojtěchem. Klášter byl přestavěn v barokním stylu v 18.století podle plánů architekta Kryštofa Dientzenhofera. Dominantou areálu je chrám zasvěcený jedné světici. Ptáme se, jaké je její jméno? Počet písmen jména vám dává indícii B.
C) Po pobytu na pražském Břevnově se Prokop uchýlil do oblasti dnešního Prokopského údolí. Jedná se o krásné území mezi Jinonicemi a Zlíchovem. Pokud ho sem zavítáte, určitě navštivte vrch Děvín, kopce Dívčí hrady, Dalejské údolí, přilehlé lomy, Pražský Semmering. A my se ptáme, v které městské části Prahy se Prokopské údolí nachází? Máte indícii C.
D) Nesmíme opomenout hluboké lesy kolem Sázavy, kde Prokop poustevničil. Kníže Břetislav zde poté založil klášter a ustanovil Prokopa jeho prvním opatem. Tímto významným činem podpořil staroslověnskou liturgii, která byla v klášteře rozvíjena. Indície D bude lehká, získáte ji, když spočítáte písmena ve jménu řeky, do které se vlévá řeka Sázava v Davli u Prahy.
E) Nyní trochu odbočíme od svatého Prokopa, ne ale až tak dalece. Hlavním atributem Prokopa se stal ďábel, kterého zkrotil při pobytu v Posázaví. Dle legend byl viděn, jak zapřáhl ďábla do pluhu a s ním oral. Velmi podobnou legendu uslyšíte na Třeboňsku, více se dozvíte z listingu kešky GC15C3Y. Legenda vypráví, jak Jakub Krčín zapřáhl ďábla do pluhu a vyhloubil koryto Zlaté stoky. Blízko stoky se nalézá velký rybník, který je jakousi dominantou města Třeboň. Pěkná je asi 12-ti kilometrová procházka kolem tohoto rybníka, která vám nebude trvat 80 dní:) Pokud jste uhodli jméno rybníka, už máte dopočtenou indícii E.
F) Prokopovy ostatky nakonec naleznete na Pražském hradě, kam je nechal přenést pražský arcibiskup v 16.století. V chrámu sv.Víta, Václava a Vojtěcha můžete nalézt největší český zvon, který vyrobil zvonař Tomáš Jaroš z Brna r.1549. Odhadovaná hmotnost zvonu je 13 až 17 tun. V roce 2002 zvonu puklo srdce, dva měsíce před povodněmi, které postihly Českou republiku. Šlo o jakousi věštbu národní katastrofy. Zvon nese jméno světce, který žil v 6.století. Jeho kult přinesl do Čech císař Karel IV., který uložil jeho ostatky v chrámu. Tento světec se stal naším zemským patronem. Spočtěte písmena v jeho jménu a dostáváte indícii F.
Výpočet finálních souřadnic :
N 49° (B*E-2).(2*A*B*D - A*D)
E 013° (A).(C*D*E - D - E - F)
Kontrolní součet všech číslic v souřadnicích : 49