Jizni portal Chotycanskeho tunelu Traditional Geocache

Že tu žádný tunel není?

Správně. Ale jak se říká, všeho jenom do času... Tedy pokud někdo z vyšších míst nerozhodne, že na modernizaci trati nejsou peníze...

O modernizaci páteřní železniční sítě rozhodla vláda už počátkem 90. let. Byly stanoveny tyto čtyři tranzitní železniční koridory:

• I. koridor v trase Děčín st. hranice - Praha - Česká Třebová - Brno - Břeclav st. hranice
• II. koridor v trase Petrovice u Karviné st. hranice - Ostrava - Přerov - Břeclav st. hranice
• III. koridor v trase Cheb st. hranice - Plzeň - Praha - Česká Třebová - Přerov - Ostrava - Mosty u Jablunkova st. hranice
• a konečně IV. koridor v trase Děčín st. hranice - Praha - České Budějovice - Horní Dvořiště st. hranice.

Jejich přestavby se začaly realizovat ve výše uvedeném pořadí. Jako první byl dokončen druhý koridor, pak první a nyní se dokončují poslední fragmenty třetího. Zatím největší část zbývá dokončit ze čtvrtého koridoru, resp. jeho jižní části z Prahy na rakouskou hranici (severní část je shodná s trasou I. koridoru). Koridory však nejsou souvislé. Již od počátku z nich byly vyňaty rekonstrukce velkých železničních uzlů s tím, že ty budou realizovány jako samostatné investiční akce.

Cílem modernizace koridorů je především:

• zvýšení traťové rychlosti až na 160 km/h
• dosažení traťové třídy přechodnosti D4 UIC (tzn. přípustné zatížení 22,5 t na nápravu a 8 t na běžný metr)
• zajištění prostorové průchodnosti pro ložnou míru UIC GC bez lokálních omezení
• zvýšení bezpečnosti a plynulosti provozu - modernizací staničních i traťových zabezpečovacích zařízení, nahrazováním železničních přejezdů mimoúrovňovými kříženími, peronizací stanic, rekonstrukcí trolejového vedení a napájení troleje
• zvýšení propustnosti trati - prodloužením předjízdných dopravních kolejí ve stanicích, zdvojkolejněním tratě
• zajištění bezbariérového přístupu - výstavbou výtahů a ramp, zvýšením nástupištních hran na 550 mm nad temenem kolejnice, zřizováním radiomajáků pro nevidomé
• snížení hlukové zátěže v okolí železnice - výstavbou protihlukových stěn, výměnou oken, zřizováním bezstykové koleje.

Pro běžného cestujícího je nejvýraznějším efektem dokončené modernizace zkrácení jízdních dob osobních vlaků (např. rychlík z Prahy do Budějovic by měl po dokončení IV. koridoru celou trasu ujet za cca 2 hodiny a pendolino za cca 1,5 hodiny), klidnější jízda po novém železničním svršku či jednodušší nastupování do vlaků.

Pro modernizaci koridoru jsou směrodatné směrnice EK pro interoperabilitu, které stanovují základní parametry, kterých musí trať dosáhnout. Pokud jsou splněny, může pak investor (Správa železniční dopravní cesty, resp. stát) počítat s dotací EU ve výši 70-85 % uznatelných nákladů.

Modernizace jižní větve IV. tranzitního železničního koridoru z Prahy k rakouským hranicím začala v září 2005 první stavbou v úseku Strančice - Praha-Hostivař. Při rekonstrukci se začalo těmi stavbami, které vedly ve stávající stopě a kde proto nebyly problémy např. s výkupy pozemků. Postupně přišla řada i na komplikovanější stavby - konkrétně nedávno dokončený úsek Votice - Benešov zahrnoval výstavbu 5 nových tunelů a v cca polovině délky byla trať přeložena do nové stopy.

Do dnešního dne byly dokončeny tyto úseky:

V současné době probíhají práce na úsecích:

• Ševětín - Horusice
• Horusice - Veselí nad Lužnicí
• Sudoměřice u Tábora - Votice
• Praha-Hostivař - Praha hl.n.

Úsek Nemanice I - Ševětín

Snad nejkomplikovanější dílčí stavbou z hlediska její přípravy je modernizace úseku Nemanice I - Ševětín. Již při výstavbě dnešní trati mezi Českými Budějovicemi a Veselím nad Lužnicí v druhé polovině 19. století museli projektanti najít vhodnou trasu, kterou by trať překonala výškový rozdíl mezi Českobudějovickou pánví a okrajem pánve Třeboňské. Proto se dnes trať mezi Hrdějovicemi a Ševětínem klikatí přes Hlubokou nad Vltavou-Zámostí a Chotýčany. Její vedení členitým terénem dodnes neumožňuje vyšší traťovou rychlost než 90 km/h.

Obrázek byl vytvořen zakreslením do mapy prostřednictvím aplikace Google Earth.

Proto byla v tomto úseku navržena přeložka trati do nové stopy, která povede z velké části v tunelech. V rámci přípravy stavby se uvažovalo o více variantách trasování. Nakonec po dlouhém dohadování, kdy největším oponentem investora byla obec Hrdějovice, došlo k rozhodnutí nadále sledovat jen variantu míjející zástavbu Hrdějovic z východní strany. V současné době probíhá územní řízení o umístění stavby, na stavbu byl vydán souhlasné stanovisko EIA.

Obě trasy jsou patrné z obrázku výše - červená je stávající trať, zelená pak trať projektovaná.

Na trati budou dva dvojkolejné tunely. První z nich, pojmenovaný Hosínský, bude 3,12 km dlouhý. Jeho jižního portál se bude nacházet severozápadně od prodejny Makro v Hrdějovicích, tunel pak povede západně od PP Orty a hosínského letiště, podejde stávající trať a na povrch vyústí severním portálem umístěným v prostoru louky vpravo od silnice III/1463 spojující Hosín s Dobřejovicemi.

Navazující cca 2,5 km dlouhý úsek bude veden povrchově až za křížení s Dobřejovickým potokem. Zde začne druhý tunel, Chotýčanský, jehož délka bude 4,81 km. Tunel dvakrát podejde stávající trať a od západu se přiblíží k dnešní stanici Chotýčany. Dále podejde silnici II/603, znovu překříží dnešní trať a bude ukončen severním portálem hned za silnicí I/3 (z které v době výstavby možná už bude dálnice D3). Za portálem se trať napojí do zrekonstruované stanice Ševětín.

Výstavbou této přeložky dojde ke zkrácení délky trati o cca 4,5 km a jízdní doba vlaků se zkrátí o 10-12 minut.

K samotné keši

Tato keš Vás zavede přibližně do míst, kde se bude nacházet jižní portál Chotýčanského tunelu. Až stavba propukne, bude nutné keš archivovat. Bude-li to nutné z tohoto důvodu, pak si snad i přejme, aby neměla tak dlouhou životnost :-) Každopádně prosím, chovejte se k ní tak, aby aspoň do té doby vydržela :-)

Keš se nachází 1 km východně od obce Dobřejovice. Kromě posledních cca 200 m se k ní dostanete po asfaltové polní cestě. Dá se sem tedy pohodlně dojet na kole. Pokud přijedete autem, zanechte jej raději ve vesnici a ke keši dojděte pěšky - silnička je dost úzká a i když tu není silný provoz (sem tam nějaký traktor s fůrou hnoje), při odstavení vozidla byste mohli místním zemědělcům překážet...

Umístění keše je zřejmé z následujícího obrázku:

Obrázek převzat ze stránek www.nemanice-sevetin.cz, polohu keše zakreslil geokolega keltoncz, kterému tímto děkuji :-)

Prvotní vklad: 3 ks CWG, 2 ks TB. Pro lovce FTF: žádnou extra odměnu nečekejte :-)

Děkuji kolegovi hosterb za provedení betatestu!

13.2.2014 - aktualizace listingu, přesunutí krabičky o několik metrů do příhodnějšího geoobjektu

18.3.2014 - kompletní přepracování listingu

2.6.2017 - keš adoptována od woy23 po její ztrátě, obnovena 3.6.2017