Bitva u České Skalice 1866
Jestliže byla v bitvě u Hradce Králové 3. července 1866 katastrofa rakouské armády ve válce prusko-rakouské dovršena, byla válka z kritického hlediska rozhodnuta již na bitevním poli u České Skalice. Třebaže byl VI. rakouský armádní sbor 27. června u Náchoda poražen, mělo sledujícího dne rakouské vrchní velení u České Skalice k dispozici tři armádní sbory a mohlo je postavit proti jedinému, z bitvy u Náchoda značně vyčerpanému V. pruskému armádnímu sboru. S touto přesilou bylo možno nepřítele porazit a zatlačit zpět do náchodského průsmyku, a tak k jedinému vítězství podmaršálka Ludvika Gablenze z minulého dne u Trutnova připojit další úspěch rakouské armády. Vrchní velitel rakouské armády Ludvík Benedek se však při návštěvě České Skalice 28. června rozhodl k osudovému řešení - místo výhodného střetnutí s nepřítelem ustoupit bez boje. V 11 hodin dopoledne vydal rakouským sborům rozkaz: IV. armádní sbor zůstane u Dolan, VI. armádní sbor ustoupí k Doubravici a Lanžovu a VIII. armádní sbor k Zaloňovu u Jaroměře. Pruský V. armádní sbor zahájil pochod od Vysokova k České Skalici v 10 hodin. Předsunutá 17. pěší pruská brigáda s předvojem gen. Lówenfelda měla podle dispozic velitele sboru gen. Steinmetze zaútočit na levý bok rakouského postavení na výšině nad levým břehem Úpy Na hradě. Proto začala kolem jedenácté hodiny postupovat ve třech sledech z Ovčáckého kopce přes Dubno k dubenské bažantnici.
Vrchní velitel VIII. rakouského armádního sboru arcivévoda Leopold neuposlechl rozkazu vrchního velitele, setrval po odchodu VI. armádního sboru v nevýhodném postavení, neinformoval podřízené velitele brigád o rozkazu Benedekově ani o svém bojovém úmyslu a bez vědomí velitelů brigád vydával rozkazy nižším jednotkám. V nerovném boji vykrvácel v dubenské bažantnici prapor 75. pěšího pluku jindřichohradeckého, mezi zlíčským rybníkem a dnešním vojenským hřbitovem moravský 5. prapor myslivců a u železničního náspu nedaleko nádraží byla zničena celá rakouská brigáda. V boji padl i velitel brigády generál Fragner. Stejný osud stihl brigádní dělostřeleckou baterii.
Do bojů na druhé straně ohybu železniční trati zasáhly proti pruské přesile 21. pěší pluk čáslavský a 32. rakouský pěší pluk. Oba pluky byly nepřátelskou palbou zcela zničeny. Zde padl velitel další rakouské brigády, plukovník Kreyssern.
Asi ve 14 hodin dal arcivévoda Leopold rozkaz k ústupu. Nejprve ustoupila brigáda Schulzova, později zbytky poražených brigád. Ústup přes město k Velkému Třebešovu a především přes rozvodněnou Úpu probíhal ve velkém zmatku. Asi v 15 hodin padlo nádraží. Po tuhých pouličních bojích Prusové obsadili Českou Skalici. VIII. rakouský armádní sbor ztratil v bitvě u České Skalice celkem 205 důstojníků, 5372 mužů a 197 koní. Prusové ztratili celkem 62 důstojníků, 1300 mužů a 26 koní.
Také o den později, 29. června, došlo k zbytečné porážce rakouského IV. Armádního sboru u Svinišťan. Přes výslovný zákaz vrchního velitele Benedeka střetl se po 16. hodině sbor podmaršálka Festetiče s nepřítelem. Bojovalo se především o svinišťanský dvůr a sebučský ovčín. Rakouský sbor ztratil 39 důstojníků, 1411 mužů (z nich 320 zraněných a 120 zajatých). Prusové ztratili 15 důstojníků a 379 mužů. Josefovská pevnost do bojů nezasáhla, protože ji nepřítel na cestě k Hradci Králové prostě obešel.
zdroj textu: http://www.ceskaskalice.cz/cs/nase-mesto/o-meste/historie/
foto (barevne): Vlastimil Pokorný z Náměště nad Oslavou
Několik poznámek ke keši:
Keš vyjímejte jemným tahem směrem NAHORU !!!
Nic není třeba přemáhat silou!!!
Keš je jednoduchá, snadno odlovitelná schránka velikosti small.
Při vyjímání z úkrytu buďte prosím opatrní, ať nepoškodíte vnější maskování keše.
Před odlovem se přesvědčte, že nejste pozorováni mudly z okolí, zvýšíte tím životnost keše.
Vracejte keš na stejné místo, kde jste ji našli.