Svatý Vojtěch 
     

   Vojtěch se narodil někdy kolem roku 955 na hradě Libici nedaleko dnešních Poděbrad jako syn východočeského knížete Slavníka a jeho manželky Střezislavy, pravděpodobně sestry českých knížat sv.Václava a Boleslava I. Asi v roce 972 ho otec Slavník poslal do katedrální školy v Magdeburku, aby se zde vzdělával na kněze. V magdeburské katedrální škole studoval Vojtěch celých devět let. V roce 981, kdy zemřel jeho otec kníže Slavník, se vrátil do Čech a působil ve sboru kleriků kolem prvního pražského biskupa Dětmara. Po jeho smrti byl 19. února 982 na Levém Hradci zvolen z podnětu českého knížete Boleslava II. přes své mládí novým pražským biskupem.

   Podle všeho, co o něm víme, byl biskupem striktně dbajícím na dodržování přísných křesťanských zásad. Legendy také vyzdvihují jeho neobyčejnou skromnost. Brzy však Vojtěch začal ve svém horlivém šíření křesťanských zásad narážet na ještě zpola pohanské poměry v Čechách a dostával se kvůli nim do konfliktů se samotným knížetem Boleslavem II. Ostře potíral tehdy ještě běžné mnohoženství a zejména pak obchod s otroky, který představoval významnou položku knížecích příjmů. Když zjistil, že se mu nepodaří přesvědčit Boleslava II., aby zanechal obchodu s otroky, rezignoval a vydal se v roce 988 do Říma, kde složil svůj biskupský úřad do rukou papeže Jana XV. V Římě se pražský biskup ještě před svou rezignací českému knížeti pomstil tím, že dal souhlas s odtržením Krakovska, mezitím dobytého polským knížetem Měškem I., od své diecéze. Dá se tedy říci, že se vlastně dopustil zrady českých zájmů, pokud ovšem tento krok nebyl součástí jeho širšího plánu – vytvoření pražského arcibiskupství navazujícího na někdejší moravsko-panonské arcibiskupství Metodějovo a zahrnující jak Čechy a Moravu, tak také Polsko a Uhry. Vojtěchův plán došel poněkud paradoxního naplnění. Místo uvažované obnovy moravsko-panonského arcibiskupství se sídlem v Praze vznikla těsně po Vojtěchově smrti dvě arcibiskupství – v polském Hnězdně (r.1000) a v uherském Ostřihomi (r.1001).Sami Češi si však museli na arcibiskupství počkat až do roku 1344, kdy jejich země byla konečně zásluhou budoucího císaře a krále Karla IV. vyňata z dosavadní podřízenosti mohučské církevní správě.

   Vojtěch nejdříve zamýšlel putovat spolu s nevlastním bratrem Radimem dál do Jeruzaléma a navštívit Boží hrob. Po kratším pobytu v benediktinském klášteře na hoře Monte Cassino od svého úmyslu nakonec upustil. Vrátil se do Říma a se souhlasem papeže vstoupil v roce 989 do kláštera svatého Bonifáce a Alexia na Aventinu. I sem ho stále doprovázel jeho nevlastní bratr Radim. Na podzim roku 992 dorazilo do Říma poselství knížete Boleslava II., které nakonec přimělo Vojtěcha, aby se vrátil do Prahy a znovu se ujal biskupského úřadu. Vojtěch se s papežovým souhlasem znovu ujal svého úřadu a vrátil se do Čech. Nový Vojtěchův pobyt v Praze byl spjat se dvěma událostmi. Tou první bylo založení benediktinského kláštera v Břevnově, prvního mužského kláštera v Čechách, na němž se sám jako biskup spolu s knížetem Boleslavem II. podílel vydatnou měrou. Druhou událostí byl jeho pokus o záchranu neznámé cizoložné ženy před ukamenováním, tehdy běžným trestem za tento prohřešek. Vojtěch poskytl nešťastnici azyl na církevní půdě v bazilice sv.Jiří na Pražském hradě. Zdivočelý dav však přesto vnikl do svatyně a ženu ubil přímo před oltářem.

   Po tomto neblahém incidentu zoufalý Vojtěch opustil Čechy definitivně. V Římě se Vojtěch opět uchýlil do kláštera na Aventinu. Tady ho na podzim roku 995 dostihla zpráva o vyvraždění celé jeho rodiny na Libici. Z masakru připraveného s vědomím knížete Boleslava II. se zachránil kromě nepřítomného Vojtěcha jen jeho nejstarší bratr Soběslav, který se svou družinou pomáhal císaři Otovi III. ve válce se slovanskými Obodrity, a nevlastní bratr Radim, který Vojtěcha stále doprovázel.

   Po této těžké životní ráně se Vojtěch vydal šířit křesťanství do Pobaltí k pohanským Prusům. Byla to jeho poslední pouť, protože východně od dnešního Gdaňska ho 23. dubna 997 potkala mučednická smrt. Jistý zuřivý pohan jménem Sikko mečem smrtelně probodl Vojtěchovu hruď. Ostatní pohané se přidali a ránu za ranou vráželi meče do světcova těla. Sedmkrát byl probodnut, poté světcovo tělo rozsekali, hlavu usekli a nabodli na kopí.

   Vojtěchovu useknutou hlavu a zohavené tělo nakonec vykoupil od Prusů zlatem polský kníže Boleslav Chrabrý. Nejdříve nechal světcovy pozůstatky pochovat v klášteře v Třemešně. Odtud pak byly na sklonku roku 999 vyzvednuty a slavnostně uloženy pod hlavním oltářem chrámu Panny Marie v Hnězdně, který se rok nato stalo sídlem arcibiskupství. Prvním zdejším arcibiskupem se stal Vojtěchův věrný druh a nevlastní bratr Radim – Gaudentius. V Polsku však Vojtěchův hrob nezůstal dlouho. Když v roce 1039 vpadl do této země český kníže Břetislav I., staly se ostatky svatého biskupa jeho nejcennější kořistí. Po návratu do Čech nechal kníže uložit tělo svatého mučedníka Vojtěcha v kapli přistavěné k rotundě sv.Víta na Pražském hradě. Jeho syn Spytihněv II. se však rozhodl z rotundy vybudovat větší baziliku a světcovy ostatky se musely znovu stěhovat do nové hrobky.

Použitá literatura :
Jan Bauer : Čeští světci a kacíři, MOBA, 2006

  A) Místo Libice nad Cidlinou bylo místem narození svatého Vojtěcha. Tato obec se nalézá 5 km jihovýchodně od Poděbrad. Dominantou obce je kostel sv.Vojtěcha. Původně byl ale zasvěcen dvěma jiným svatým. Nejdříve svatému Bonifáci, později římskému vojákovi. Ptáme se tedy, kterému. Spočtěte písmena jeho jména a máte indícii A.

B) Roku 993 svatý Vojtěch spolu s knížetem Boleslavem II. založili první mužský klášter v Břevnově. Na jižní stěně kostela sv.Markéty je umístěn raně gotický náhrobek blahoslaveného poustevníka a diplomata ze Šumavy. Ten zemřel roku 1045 a byl uctíván jako patron benediktinů. Indícii B tedy získáte, když spočtete písmena v jeho českém jméně.

C) Roku 999 byl sv.Vojtěch nejprve pochován v polském Hnězdně po jeho mučednické smrti. Nás ve spojitosti s tímto městem zajímá jméno legendárního muže, který se na území dnešního Hnězdna usadil a nechal zde postavit hrad. Nápovědou vám bude, že měl bratra, který se poté usadil na hoře Říp. Takže spočítejte písmena ve jménu toho, který se usadil v Polsku a máte C. CH počítejte jako 2 písmena.
 

D) Kromě Hnězdna a Prahy se nalézaly ostatky sv.Vojtěcha  v Cáchách, sídle Karla Velikého. Později se ukázalo, že ostatky sv.Vojtěchu nenáleží a ty pravé spočívají v Praze. Indícii D získáte z názvu státu, ve kterém Cáchy leží.

E) Svatý Vojtěch se snažil o založení českého arcibiskupství. Během jeho života k této události nedošlo, stalo se tak až téměř 350 let po jeho smrti. Prvním arcibiskupem byl přítel římského císaře a českého krále Karla IV. Nás zajímá město východních Čech, které je součástí jména arcibiskupa. Takže máte indícii E.

F) A pouť zakončíme v katedrále sv.Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě. Zde nakonec spočinuly ostatky svatého Vojtěcha, druhého pražského biskupa. V samostatném relikviáři je uchována část Vojtěchova těla, podle ní byla vyrobena relikvie pro kostel v Cáchách. My se ptáme na název této části těla. Nápovědou mohou být piráti :)

Výpočet finálních souřadnic :

 

N 49° (A*B+3).(B*E*C + F)

E 013° (C+F).(2*D*E*F + B)

Kontrolní součet všech číslic v souřadnicích : 55