Vítáme u městské keše v netradičním podání. Jedná se o snadno nalezitelnou ale o to hůř odlovitelnou keš z důvodu silného zamudlení. Umístění keše je zvolenu tak, že keš je důmyslně ukryta přímo na očích. I kešer je při odlovu svým způsobem trochu skrytý. Jde jen o to se ke keši nepozorovaně dostat a po té provést rychlí odlov a zápis. Přesto prosíme buďte při odlovu obezřetní. Nikdy nevíte který mudla vás sleduje. Po odlovu vše vraťte na své místo a uveďte zase do původního stavu (tj. zavřeného), děkujeme. :-)
Lhotka je katastrální územím Prahy spadajícím do městské části Praha 4 i městského obvodu Praha 4. K Praze byla připojena roku 1922 jako součást politické obce Hodkovičky (další část dnešního katastrálního území Lhotka byla připojena až v roce 1960. V roce 1988 byla část území oddělena a spolu s částmi dalších dvou katastrálních území vytvořila nové katastrální území Kamýk. Je zde evidováno 72 ulic a 599 adres. Žije zde 6069 obyvatel.
Původní vesnice Lhotka se nedochovala a nyní je Lhotka především vilová a sídlištní čtvrť. Sestává ze dvou prakticky oddělených částí. Západní se rozkládá kolem koupaliště Lhotka a zahrnuje i přilehlou část Sídliště Novodvorská. Většina sídliště Novodvorská včetně nákupního centra Novodvorská Plaza se však nachází na území Braníka. Východní část Lhotky zahrnuje především vilovou kolonii Tempo obklopenou sídlištěm Krč, sídlištěm Novodvorská a sídlištěm Lhotka. V této kolonii rodinných domků z 30. let 20. století, nazvané podle stavebního družstva Tempo, které ho v té době začalo stavět, se nachází několik architektonicky cenných domů, např. secesní Villa Voyta, v současnosti přeměněná na luxusní hotel. Tato část Lhotky byla však v 70. letech 20. století necitlivě doplněna několika panelovými domy. Jižně od této kolonie se na místě původně zemědělské usedlosti nacházejí kancelářské budovy "Nové Dvory". Vlastní sídliště Lhotka se však nachází mimo území Lhotky – leží na katastru Kamýk. Do katastru Lhotky zasahuje lesopark, nazývaný „Lhotecký les". Alšovy sady jsou malý a klidný relaxační park uprostřed kolonie Tempo s mnoha vzácnými stromy.
Trocha historie o Lhotce
První zmínka o Lhotce a okolí je z 11. století (podle listiny z roku 1088), kdy Braník s okolními obcemi věnoval kníže Vratislav II. vyšehradské kapitule. Ve 13. století patřila Lhotka pražské obci a prý zde byl ovčinec s dvorem. Obec při svém založení získala na určitou dobu (lhůtu) osvobození od dávek, a tak zřejmě vznikl její název - Lhotka. Pravděpodobně v 15. až 16. století, kdy feudální vrchnosti začaly více podnikat a zakládaly dvory a rybníky, byla část poddanské půdy převedena k panskému dvoru. Koncem minulého století měla Lhotka 110 stavení. Již po první světové válce zde byl velkostatek, který pravděpodobně po pozemkové reformě získal Albert Šubert i s rozsáhlými pozemky, které obepínaly celou lhoteckou planinu od Modřan až k Libuši, Krči, Braníku a Kunraticím. Lhotecký dvůr tvořila jednopatrová budova s arkýřem a branou, obklopená mohutnými stodolami a chlévy do čtvercového půdorysu. U dvora byla pekárna, která dodávala výborný chléb i za 2. světové války. Její provoz skončil roku 1948. Byl tu také hostinec, jednopatrová deputátní budova a pět malých domů dvorských zaměstnanců. Toto staré centrum Lhotky podlehlo asanaci v letech 1979 až 1980. Z parku, který býval přímo proti hlavní budově dvora, zbyla pouze stará vrba, utopená mezi věžáky. Na malém náměstíčku, naproti hostinci, stával jilm, zasazený na podzim roku 1945. U něj byl postaven pomníček na paměť obětí 2. světové války - i tato novodobá památka při asanaci zmizela neznámo kam. Naštěstí zůstala zachována kaplička z roku 1830, chráněná památkovým úřadem. Je to výklenková kaplička sv. Petra a Pavla, obnovená v roce 1987. Nachází se v ulici Ve Lhotce před vilkou č. 587/8. Kaplička s trojúhelníkovým štítem má segmentově zaklenutou niku a pilastry po stranách. Mozaikový obraz sv. Petra a Pavla, jimž je kaple zasvěcena, vytvořil v roce 1987 Antonín Klouda. Dnes je tato poslední památka na starou Lhotku díky péči věřících velmi hezky obnovena. Než se začala kolem Prahy stavět sídliště, byl dominantou Lhotky kostel Panny Marie Královny míru, pro jehož postavení založili místní usedlíci spolek. Stavět se začalo v roce 1935 a již za dva roky byl kostel vysvěcen kardinálem Kašparem.
