Na našem sídlišti žije spousta starších lidí. Řada z nich si krátí čas posedáváním v parku a pozorují při tom na krmítkách ptáky. Stromy v místních parcích jsou krmítky doslova ověšené. Nekterá krmítka jsou jen dosti nevzhledné ořezané kanistry, jiná zase krásné dřevěné stavby. I my s dětma rádi sledujeme jak se opeřenci ládují. V létě cestou ke keším sbíráme pochoutky, kterými pak plníme krmítka v zimě. Krmíme ale ptáky správně? Odpověď najdete třeba jako my na stránkách české ornitologické společnosti.
Krmit či nekrmit?
V zimě nastávají v našich zeměpisných šířkách podmínky, které značně ztěžují přežití stálých druhů. Dlouhodobě nízké teploty zvyšují nároky na termoregulaci. Čím je ptačí tělo menší, tím rychleji ztrácí teplo, a proto potřebuje více energie, aby dokázalo udržet stálou teplotu. Získávání potravy navíc komplikuje sněhová pokrývka, zmrzlá půda a krátká délka dne, během něhož ji mohou ptáci shánět. Pro přežití dlouhé a mrazivé noci je nutné vytvořit si dostatečné tukové zásoby. Není to však věc jednoduchá. Aby získali dostatek potravy, musí např. modřinky jejímu shánění věnovat 85 % dne a takový kos musí nasbírat dvakrát tolik bobulí, kolik sám váží.
Nejrozšířenějším způsobem přikrmování jsou zřejmě klasická dřevěná krmítka. Základna má být dostatečně prostorná, aby se na ní ptáci netísnili. Výhodou je stříška chránící potravu před vlhkostí a zvýšený okraj zabraňující vypadávání krmiva a jeho rozfoukání větrem. V rozích krmítka ponecháme mezery pro odtok vody.
Foto: N. Blake (rspb-images.com)
Je to už několik století, co nás lidi napadlo, že bychom mohli ptáky v těžkých časech podpořit. Velký rozmach přikrmování se datuje od 19. století a např. ve Velké Británii dnes přikrmuje 75 % domácností, často po celý rok. Takto rozšířený zdroj potravy již získává na významnosti a může nejen zvyšovat pravděpodobnost přežití přezimujících populací, ale také ovlivňovat průběh hnízdění. Pravidelně přikrmovaní ptáci hnízdí dříve a mají vyšší hnízdní úspěšnost. Právě tato zjištění vyvolávají otázky, jaké následky mohou mít umělé zásahy do životního cyklu ptáků v delší časové perspektivě, a je-li vůbec na místě, abychom ptáky přikrmovali.
Při procházce kolem nezamrzlé řeky můžeme přikrmovat také vodní ptáky. Racky, labutě a kachny krmíme kousky nesoleného měkkého pečiva a chleba. Je-li pečivo již ztvrdlé, raději je předem navlhčíme.
Foto I. Mikšík
Domníváme se, že pokud se budeme držet několika zásad, můžeme našim ptákům přikrmováním významně pomoci. Doporučujeme však krmit pouze od listopadu do konce března, po zbytek roku si ptáci potravu snadno najdou sami. Musíme mít také na paměti, že umístěním krmítka na svou zahradu na sebe bereme velkou zodpovědnost. Ptáci tvoří tukové zásoby především v druhé části dne. Při rozhodování, kde se před nocí nakrmit, počítají pravděpodobně také s naším krmítkem a pokud v něm bude potrava chybět, může být již pozdě shánět ji někde jinde. Pokud se tedy rozhodneme ptáky přikrmovat, měli bychom to dělat pravidelně a poskytovat stále přibližně stejné množství potravy.
K výrobě tukových směsí můžeme použít řadu přísad a plnit jimi nejrůznější „nosiče“ jako je polovina kokosového ořechu, obrácený květináč, síťky, dřevěné špalky či šišky
Foto: Z. Vermouzek
Kam s krmítkem?
Jak má krmítko vypadat, ukazují obrázky. Kam ho ale umístit? Můžeme jej buď zavěsit, nebo připevnit na stabilní podstavec, vysoký alespoň 1,5 m. Vždy by mělo stát na otevřeném, dobře přehledném místě, vzdáleném alespoň 2 m od keřů či stromů, aby nebylo snadno dostupné predátorům. Umístíme-li krmítko na strom, zavěsíme ho raději na větev než na kmen stromu. Krmítko také nikdy nedáváme do blízkosti nechráněné skleněné plochy, do které by mohli ptáci narazit. Vždy pamatujeme na to, aby krmné místo zůstávalo v čistotě. Pravidelně odstraňujeme ptačí trus, slupky semínek a případné kazící se zbytky.
V zahraničí jsou běžné závěsné plastové tuby, dostupné v poslední době i u nás. Pestrou společnost na těchto krmítkách tvoří především ptáci sbírající potravu na větvičkách a spodní straně listů jako jsou sýkory nebo čížci. Navštěvují je také brhlíci a strakapoudi, kteří se obratně pohybují po kmenech stromů. Foto: N. Blake (rspb-images.com)
Co do krmítka patří a co ne
Nejběžnějším krmivem jsou směsi olejnatých semen (slunečnice, mák, proso, lněné a konopné semeno, řepka), lákající především zrnožravé ptáky. Výhodně je nakoupíme např. v zahradnictví, ale slunečnici si lehce vypěstujeme i na vlastní zahradě či balkóně. Ptákům pak můžeme nabídnout celá plodenství a sledovat, jak jednotlivá semínka dobývají. Nabídku můžeme zpestřit nasekanými vlašskými či lískovými ořechy. Drozdovitým ptákům předkládáme různé druhy bobulovin (jeřabiny, šípky, plody hlohu či bezu černého), ale i jablka (celé plody i pokrájené sušené křížaly) nebo rozinky. Bobuloviny můžeme nasbírat při podzimní procházce a doma je zmrazit či naopak usušit, pak je před podáním znovu namočíme. V tomto výčtu nesmíme zapomenout na tradiční lůj, vždyť sýkorkám ho před okno věšely už naše babičky. Lůj neboli živočišný tuk získáme nejčastěji hovězí, ale i skopový, použitelný je také tuk králičí. Naopak vepřové sádlo ptáci dobře nepřijímají. Využijeme i rostlinné oleje ve formě tzv. ztužených pokrmových tuků bílé barvy (nikoliv margaríny!), které jsou lépe stravitelné, obsahují méně nasycených mastných kyselin a více vitamínů.
Samosypná krmítka jsou díky velké zásobě potravy vhodná do míst, která nenavštěvujeme každý den, např. zahrady u chalup. Pokud vyrobíme krmítko dostatečně velké, vydrží potrava i několik týdnů a přitom bude v suchu a chráněná před větrem. Automatické dávkování zajišťuje prkénko či deska z průhledného plastu, šikmo postavená na vyčnívajících vrutech asi 2 cm nad základnou a nahoře opřená o lištu.
Foto: Z. Vermouzek
Chceme-li krmit kuchyňskými zbytky, musíme pečlivě vybírat, abychom ptákům neublížili! Vyvarujeme se slaných, kořeněných, uzených a plesnivějících či jinak zkažených potravin včetně přepáleného tuku. Neuvařená rýže, sušený kokos a těstoviny v trávicím traktu ptáků nabobtnají a můžou vést až k úhynu! Kousky tvrdého nesoleného pečiva a chleba musíme nejdříve namočit, než je položíme na krmítko. Z našeho jídelníčku můžeme ptákům nabídnout např. ovesné vločky, strouhanou mrkev, tvaroh či tvrdý sýr, kousky masa nebo vařených brambor a rýži, ale pouze nebyla-li vařena s kořením. Řadu ptáků také potěší odřezky ze slaniny či masa nakrájené na drobné kousky. Máme-li chuť si s přípravou krmení více pohrát, máme k dispozici celou kuchařku receptů
Abychom přilákali co nejvíce druhů, myslíme i na ty, které se rády krmí na zemi, jako je tento zvonek zelený. Nejjednodušším způsobem jejich přikrmování je pohodit pár hrstí semínek na přehledném místě. Nevýhodou je, že na zásyp prší a sněží. Řešením může být šikmá stříška. I pak ale na jaře zůstávají v trávníku stopy.
Foto: T. Bělka
Zimní přikrmování představuje nejen pomocnou ruku podanou ptákům z naší strany, ale i my na oplátku získáváme. Přináší nám dnes tak vzácný blízký kontakt s přírodou, umožňuje nám pozorováním pronikat do tajů ptačího chování a leckdy teprve na krmítku spatříme druh, o kterém jsme ani netušili, že může zavítat do naší zahrady.
Lepším řešením než zásyp je zemní krmítko. Pro snadnou údržbu je výhodná vnitřní odnímatelná část (jakýsi tác), který můžeme snadno vyčistit. Oblíbí si ho např. kosi, drozdi nebo pěvušky.
Foto: N. Blake (rspb-images.com)
Zavěsíme-li předchozí typ několik centimetrů nad zemí, poskytneme příležitost klidně se nakrmit plašším druhům ptáků, jako jsou pěnkavy, jíkavci, stehlíci či hýlové, kteří si netroufají krmit se společně s drozdovitými ptáky.
Foto: N. Blake (rspb-images.com)
A na závěr náše oblíbená šišková pochoutka
Potřebujete:
- 4 a půl hrnku loje nebo ztuženého rostlinného tuku
- 1 hrnek tvrdého rozdrobeného chleba (nejlépe celozrnného)
- půl hrnku vyloupaných slunečnicových semínek
- půl hrnku prosa
- velké, plně otevřené borové šišky
Jak na to:
- V kastrůlku nechte rozpustit tuk. Pak jej odložte stranou, aby trochu zchladl. Mezitím v míse dobře promíchejte zbylé přísady (kromě šišek).
- Jakmile tuk začne tuhnout, vmíchejte ho postupně do směsi přísad.
- Pokud nejsou šišky dostatečně otevřené, dejte je na topení nebo na hodinu do trouby na nízkou teplotu. Směs vtírejte mezi otevřené šiškové plátky.
- Šišky zavěšujte na provázku ideálně vzhůru nohama
Převzato ze stránek České ornitologické společnosti.
Ke keši
Určitě už tušíte, že keš na zemi nenajdete ;) Ačkoliv je logbook velikosti nano, najdete v keši i maskovanou tužku (pokud jí někdo před vámi neodnesl). Použijte ji prosím a nechte vaše veliké razítko v kapse ;)
TIP: I vy můžete ptáčkům přinést něco dobrého do zobáčku. Dokonce pak při lovu vypadáte výrazně nenápadněji ;)