Tato kes patri do serie "Marianskolazenske kostely", ve ktere budete moci postupne objevit vsechny svatostanky naseho lazenskeho mesta a obdivovat jejich krasu i zajimavosti z historie.
Vsem lovcum rozhodne doporucujeme, aby si ve vlastnim zajmu vsimali architektury vsech kostelu teto serie ;-).
NECO Z HISTORIE
Zakladni kamen jednoho z nejhezcich marianskolazenskych kostelu byl slavnostne polozen dne 24.7.1900. Jiz o pouhe dva roky pozdeji 8.7.1902 byl kostel otevren verejnosti.
Kostel byl postaven po financni sbirce, kterou iniciovali mistni lekari spolu s pravoslavnym knezem Nikolajem N. Pisarevskym mezi srbskou s ruskou lazenskou klientelou. Stavitelem byl znamy Gustav Wiederman z Frantiskovych Lazni. Plany na stavbu vypracoval clen petrohradske akademie umeni prof. Nikolaj Vladimirovic Sultanov.
EXTERIER
kostela je zcela ojedinely a upoutava na sebe pozornost jiz z dalky. Pudorys vychazi z reckeho krize se tremi polokruhovitymi apsidami. Ten stoji na mohutnych zulovych kvadrech. Diky nemu je vnitrni prostor bohate clenen. Kvadraticky stred budovy precnivajici nad nizsimi apsidami je uzavren kopulovitou klenbou, kostelu vevodi mala a velka cibulovita ban. Nad vchodem kostela se nachazi zvonice, jejiz zvonkohra davala Marianskym Laznim novy raz. O tuto melodickou zvonkohru bohuzel kostel v prvni svetove valce prisel. Vsech pet zvonu bylo zabaveno pro valecne ucely. V teto dobe prisel kostel i o puvodni bohate pozlaceni obou bani. Zachovaly se pouze krasne zdobene zlate krize na banich. V roce 1973 byla zvonice opatrena ctyrmi mensimi zvony.
Do chramu se vchazi po dvojitem schodisti. Po obou stranach vchodu jsou dva krize a dva obrazy. Secesni obraz byl ale bohuzel poskozen silnou vichrici v roce 1990 a byl opraven pouze provizorne.
INTERIER
kostela je zdoben malbami, ikonami a ornamenty- vetsina byly dary od lazenskych hostu. Nektere ikony pochazeji jiz ze 17. stoleti. V pravo na podstavci se nachazi IKONA VSECH SVATYCH. Uprostred je obraz Vzkriseni Krista, kolem nej se nachazi dalsi Kristovy svatky.
STRIBRNE SVATEBNI KORUNY jsou polozeny na stojanech vpravo inkostatu. Pri svatebnich obradech jsou jimi korunovani zenich a nevesta, jako kral a kralovna noveho pokoleni.
Marianskolazensky
IKONOSTAS (umelecky zdobena stena ikonami, oddelujici v pravoslavnych kostelech oltar od hlavniho prostoru chramu) pochazi z keramicke dilny v obci Kuzneco u mesta Tveri (mezi Moskvou a Petrohradem). Ten byl prevezen na svetovou vystavu do Parize, kde ziskal nejvyssi mozne oceneni GRAND PRIX DE FRANCE. V roce 1900 toto prekrasne dilo z emailu a majoliky odkoupil starosta pravoslavne cirkve v Marianskych Laznich plukovnik (pozdeji general) Petr Petrovic Rykovskyj. A tak se ikonostas dostal z Parize az sem k nam. Ikonostas je dilem malire Krasnoscokova, sochare Anenskeho, brusice Ivanova. Malby jsou dilem ikonografa Paskova z Moskvy. Priprava emailovych a majolikovych barev nebyla nijak jednoducha. Kazda barva inkostasu musela byt vypalena za jine teploty, proto byly nektere dily davany do pece na vicekrat. Bylo zde pouzito mnoho zlata a kobaltu(tmava modr, drazsi nez zlato)! Na tvorbe barev se podileli bratri chemici Ivan a Porfirij Pankratovovi.
BOHOSLUZBY V KOSTELE
Drive slouzival v kostele pravoslavny farar, ktery sem prijizdel na letni sezonu z Vymaru. Ten byl ubytovan spolu se sbormistrem v suterenu chramu. Do roku 1914 byly bohusluzby pravidelne v dobe sezony, jak pro mistni, tak pro lazenske hosty.
Tradicni navstevnost kostela Rusy byla prerusena první svetovou valkou. Po valce zustala navstevnost velmi nizka a bohosluzby se zde slouzily jen vyjimecne. V te dobe o kostel pecoval prazsky pravoslavny biskup Sergius. Dozivotnim kuratorem byl od roku 1902 starosta mesta Dr. Franz Nadler.
Koncem druhé svetove války slouzil kostel jako skladiste.
V dnesni dobe se konaji bohosluzby po cely rok, kazdou nedeli v 9.15 hodin. Krome bohosluzeb se zde konaji svatby a jiné obrady. Kostel je velmi hojne navstevovan lazenskymi hosty, za rok jich zde projde nekolik tisic. Kostel je verejnosti pristupny.