Zvláštní barevně opalizující mrak se toulal pustým vesmírem a bylo mu velmi smutno. Neměl žádné kamarády, neměl rodiče, ani sourozence, chyběl mu smích. Chyběla mu rodina. nevěděl kdo je, jak vzniknul a kam putuje. A tak stále pokračoval dál a dál a doufal, že se něco časem změní. Jeho jediným společníkem byly neviditelné paprsky, které ho hřály a pomáhaly růst a zvětšovat se. Postupem času, kdy se mrak opaloval v záři paprsků dostal díky své velikosti veliký nápad. Vytvoří si vlastní kamarády, když tu žádní nejsou. A jak se rozmyslel, tak chtěl udělat. Z malých kousků svého těla začal tvořit malé mlhoviny, míchal prstem a rozděloval je na jednotlivé hvězdy. Ale nikdo nevysvětlil mraku, co to je gravitace, oběžná rychlost, slapové síly, magnetické pole, a jiné potřebné věci. Byl jako dítě na pískovišti, které ví co by chtělo udělat, ale má jenom suchý písek bez báboviček a vody. Hvězdy moc zářily, planety byly šišaté, moc blízko u sebe, nebo daleko. Během krátké doby se vše, co mrak vytvořil zhroutilo a rozplynulo. Mrak byl moc nešťastný, netušil, co se stalo špatně.
A tak opět nějaký ten čas si bloudil prázdným prostorem, opaloval se, přemýšlel a rostl. Po čase se rozhodnul pro nový pokus. Už šel na to chytřeji, vytvořil si malé Slunce, a díval se co dělá. Přidal mu magnetické a slapové síly, naučil ho mocným výronlm protuberance, nastavil ochranné pole. A zase se jenom chvíli kochal a pozoroval. A Sluníčko svítilo, hřálo do prázdného prostoru. Něco by to chtělo, říkal si mrak. A tak znovu zkusil vytvořit planetu. Udělal pár kuliček a hodil je po prostoru. A kuličky se začaly točit, rotovat a najednou tu byly seřazení jak vojáci za sebou. Mrak netušil, kde se vzal nápad zahrát si cvrnkanou, ale okamžitě to chtěl zkusit. Cvrknul tu a tam, planety létali doprava, doleva, dopředu dozadu a najednou prásk. Za už ustálenou 4 červenou planetou do sebe dvě bouchnuli a mrak trosek vyplnil prázdný prostor kolem. Dva kousky podivného tvaru se chytili 4 planety, spousty kousků se chytilo u ostatní planet. Hlavně červená, žlutá, modrá se ukázaly jako hamouni a vytvořili si krásnou sukni se spoustů malých kamarádů. Mraku se to tuze líbilo. Z výšky sledoval, jak se planety točí kolem Slunce, jak měsíce rotují kolem planet. A aby celá scenérie byla ještě krásnější přidal z posledních kousků mlhy pár zbloudilých komet. Celé dílo vypadalo impozantně. Jenom třetí planeta, celá modrá a zelená byla smutná. Volala na mrak:" Haló, mraku, nezbyla ti tam kousek mlhy? Ráda bych měla blízkého kamaráda. Podívej kolik ho mají ostatní." A protože mraku se moc líbily barvy, které planeta měla, šáhnul do prostoru trosek a vytvořil pro planetu malý Měsíc. S tím mrak potěšen svojí prací pomalu opustil sluneční soustavu a vydal se tvořit dál. Naše Země měla velikou radost, a s Měsícem se rychle skamarádila. Společně se dohodnuli na rotaci, ovlivňování moří, a střídání denní a noční doby. Časem se na Zemi začaly tvořit a objevovat kontinenty, ale je už jiný příběh.