Sv. Antonín Paduánský se narodil r. 1195 v Lisabonu, původně se jmenoval Ferdinand, v 15 letech vstoupil do kláštera Augustiniánů, ale r. 1220 přestoupil k Františkánům, protože jejich řehole mu připadala přísnější a tedy přijatelnější. Tam teprve dostal jméno Antonín - podle sv. Antonína Velikého - Poustevníka. Proslavil se řečnickým uměním, byl učitelem bohosloví a když ho nechtěli poslouchat lidé, kázal rybám (ty poslouchaly a nic nenamítaly). Zakotvil v italské Padově, odtud „Paduánský“, kde 13. června r. 1231 ve věku 36 let zemřel.
Keš jsem se zde rozhodl založit neb si myslím, že toto místo pozornost zaslouží a také proto, že když už se sem člověk dostane, tak může navštívit i sousední keš (Kamenolom u Vrbova mlýna ). Zde budete také možná i parkovat.
Keš je zaměřena +/- a není zde dobrý signál, ale na místě ji jistě uvidíte již z dálky. Pokud s Vámi budou děti, tak si na ně dávejte vždy pozor (hlavně kam šlapou). To platí i pro Vaše čtyřnohé mazlíčky !!! V okolí jsou pelechy srnčího a Váš pes za ním může snadno vyrazit (nedožene) a pak někam klidně zapadnout a již jej nikdy neuvidíte !!! (v keši není tužka - Bring Your Own Pen). Věnujte pozornost hintu a dobře si to promyslete (hlavně mě pak neproklínejte, neb v okolí naleznete i nouzové řešení)
Chtěl bych také tímto poděkovat Dryjakovi za beta testing, důležité pripominky k uloženi a listingu keše. Díky také Revieweru Skupec za čas a trpělivost.
Štola sv.A.P. u Poličan leží v údolí Vrchlice hned za Vrbovým Mlýnem. Poměrně hluboký zářez v údolí říčky Vrchlice často lákal havíře k odkryvu, ve skalních výchozech, stříbronosných rudních žil. Čtyřicetimetrový výškový rozdíl údolí k okolní krajině umožňoval otvírky nezvětraných částí žil. Údolí také tvořilo přirozenou cestu k odvodu důlních vod, čímž se znatelně zlevňovalo dobývání rud. Ve vlastním údolí se nalézá poměrně značné množství, zejména průzkumných štol.
V r. 1943 byla naposledy štola otevřena. Práce sledovaly žíly s vysokým obsahem antimonových a stříbrných rud a byly zprvu velmi nadějné. Postupně žíly však chudly a práce byly po třech letech kutání zastaveny. V oblasti křížení byly nalezeny v křemenné žíle ušlechtilé síroantimonitany stříbra. Tato žíla po krátké době opět mizí a těžba byla po třech letech ukončena. Počátky dolování na tomto místě sahá však do daleko hlubší minulosti.
V r 1752 začalo soukromé těžařstvo sv. A. Paduánského razit stejnojmennou štolu. Již koncem prvního roku dolování bylo narubáno na 10q rudy. Podle přepočtu J. Kořána obsahovala cca 4100g/t stříbra. Práci však ztěžovala voda a žíla se do hloubky rozmrštila. Zprávy z následujícího roku jsou již méně nadšené. Po několika letech byly práce ukončeny. Na krátko se obnovila bezúspěšně těžba v letech 1769 až 1770.
O Štole sv. Antonína Paduánského toho bylo napsáno již mnoho. Jmenovat lze literární práce J. Koutka a J. Kutiny (1949). Ve štole (veřejnosti nepřístupná) i na jejím odvalu se můžeme seznámit nejen s typickými žilnými minerály, ale při troše štěstí objevíme i vzácnější stříbrné rudy. Zajímavým minerálem zdejších žil je vápenato-manganatý karbonát, který byl pojmenován podle svého prvního naleziště Kutnohoritem ( 1901). Hlavní zdejší rudou byl Berthierit zarůstající do křemenné žiloviny. Hojná jsou i drobná zrna a krystaly sulfidů ( pyrit, galenit, sfalerit). Vzácnější jsou stříbrné minerály, z nich nejznámější je Miargyrit. K vzácnějším a sběratelsky nejvyhledávanějším minerálům patří Diaforit, Pyrostilpnit a Freislebenit. Hojnější je zde Freibergit, Pyrargyrit a Proustit. Z dalších minerálů lze objevit Jamesonit, Boulangerit, ryzí stříbro, drobné dipyramidy Anatasu, Brookit, Cr slída Fuchsit, Almandin, Antimonit, Akantit, Argentit, Arsenopyrit, Dolomit, Elektrum, Chalkopyrit, Kalcit, Kaňkit, Křemen, Markazit, Pitticit, Pyrhotin, Sádrovec a Siderit. Z druhotných minerálů zde při větrání Sb rud vznikly Cervantit, Valentinit, Kermesit a Senarmontit. Přestože se jedná o jednu z mála dosud sběratelsky aktivních lokalit na kutnohorsku hojně navštěvovanou, existuje značná snaha o znepřístupnění a kriminalizaci sběratelské činnosti na této lokalitě. Štolu sv. Antonína Paduánského pohodlně naleznete podle výrazných odvalů a hald, které dnes patří mezi nejvýznamnější mineralogické lokality kutnohorského revíru. Připomínám, že se jedná o jednu ze zastávek zdejší naučné stezky. Důlní dílo je svým rozsahem ve svém okolí dílem nejvýznamnějším.
Těsně nad potokem vzniká štola ražená v severojižním směru, která v 60 metrech narazila na žilné křížení obsahující ušlechtilé stříbrné rudy. Bohužel i tato žíla postupně vyklínila a proto byla ražba štoly ve 326 metrech ukončena. Jako zajímavost uveďme, že nedaleká štola Poličanská sloužila během posledních prací na "paduánu" jako sklad trhavin.
Úvodní část štoly je vyztužena kamennou vyzdívkou a je klasického profilu. V pevnější hornině vyzdívka končí a místně se objevují zbytky výdřev. Na počvě je silný nános zatvrdlých okrů, ve kterých si razí cestu důlní voda a vytváří v celé délce pravidelný kanálek, poměrně čisté vody. Následuje malá vyrubaná komora s šachticí na dnem. Ta je na povrchu zabezpečena betonovou deskou s větrací trubkou. Následují štoly tak, jak jsou uvedeny v plánku. V dalších prostorech okry ustupují a přicházejí čisté štoly s křišťálovou vodou, se stěnami zdobenými sintry.
Štola je součástí naučné stezky a její vstupní portál zastavením s výkladovou cedulí. Na přilehlé haldě, která je nejvýznamějším nalezištěm minerálů, je poměrně "čilo". V okolí štoly je dodnes patrno mnoho fragmentů dávné hornické činnosti.
Zdroje:
http://kutnahora.xf.cz/DOLY/KUTNAHORA/PADUAN/PADUAN.htm http://mikrominerals.ic.cz/?q=node/33 Stříbrná stezka v Kutné Hoře Petr Pauliš, Miloslav Mikuš Sláva a zánik kutnohorského dolování František Bedřich Vrátný