Petr Bezruč byl vášnivým turistou. Valtice navštěvoval již za doby Rakouska-Uherska. Při jeho cestách do Valtic vznikla známá báseň Slezkých písní "Valčice". Petr Bezruč prý rád sedával na tomto místě, které poskytovalo a stále poskytuje krásný výhled na Valtice.
Na jeho počest byl borovicový lesík nazván Bezručovou vyhlídkou. Tyto staré borovice u Bezručovy vyhlídky jsou součástí tzv.„Kněžského lesa“, který kdysi sahal až k Bořímu lesu. V roce 1710 si nechal knížecí myslivec a sokolník Sebastián Soberger namalovat na desku obraz Matky Boží valtickým malířem N. Schererem. Umístil tento obraz do borovicového návrší nad městem, ze kterého byl pěkný výhled na Valtice a kde on sám často sloužil. Chodil se k obrazu Panny Marie modlit a postupně přicházeli i jiní obyvatelé města. Brzy se začalo tvrdit, že obraz ve večerních hodinách vyzařuje světlo a že přání modlících se plní a prosebníci se zázračně uzdravují. Zvěsti o zázračných vyléčeních se velmi rychle rozšířily. Lidé přicházeli z blízkého i vzdáleného okolí s nejrůznějšími nemocemi prosit za uzdravení. Katolická církev pečlivě prozkoumávala každé uzdravení. Nejprve byl obraz umístěn ve skleněném uzamykatelném rámu, ale pak valtický farář Schiemer nechal pro tento obraz zhotovit dřevěnou boudu, která byla časem plná děkovných tabulek, obrázků a již nepotřebných berlí uzdravených. Pod obrazem byl zřízen oltář, na kterém hořely svíce i lampičky. Později zde byla postavena další bouda, ve které prodával své výrobky perníkář a svíčkař. V letech 1713 a 1714 pomohl obraz lidem překonat mor, který řádil ve městě. Zajímavý byl případ ženy, které měla být amputována ruka a která se před operací začala chodit modlit k tomuto obrazu. Onemocnění se natolik zlepšilo, že k amputaci nedošlo. Žena z vděčnosti nechala zhotovit maketu ruky ze zlata a darovala ji valtické farnosti. V roce 1728 nařídilo pasovské konzistorium, aby obraz byl přenesen spolu s 600 děkovnými cedulkami do farního kostela Nanebevzetí Panny Marie. Obraz je dodnes umístěn v kostele. Ještě dalších 20 let (až do r. 1748) se lidé chodili do těchto míst modlit, protože věřili v ozdravnou sílu tohoto místa. Zázračný obraz byl připomínán ještě v roce 1884, kdy uzdravil místního faráře a lékaře. Děkovných tabulek stále přibývalo, ale v roce 1908 při vnitřních úpravách kostela byly odstraněny.
Zdroj: http://m.taggmanager.cz/cs/2303#nazev_zastaveni
V keši není tužka. POZOR na zvídavé obyvatele v okolí !!!