Motto: "Hranice? Nikdy jsem je neviděl. Ale vím, že existují v myslích mnoha lidí."
Thor Heyerdahl
Ve světové historii zanechalo svůj otisk mnoho vynikajících mužů a žen s českými kořeny. Jedni jsou známí více, jiní méně a mnoho z nich je neprávem takřka zapomenuto.
Pojďme si některé z nich připomenout..
Cely text s diakritikou
Jan Hasištejnský z Lobkovic
"A to město Jeruzalém i tu zemi okolní všecku drží král žoldán, král egyptský. A bylo někdy veliké město, ale nyní jest ho mnoho zbořeno a pusto. Ale proto ještě vedle zdání mého že jest ještě tak veliké jako dva Žatce v ohradě kromě předměstí. A leží na stráni a ve vysokých horách..." pise o svatem meste cesky poutnik Jan Hasistejnsky z Lobkovic leta Pane 1493.
Jan byl nejstarsim synem Mikulase Hasistejnskeho z Lobkovic. Mel tri bratry (nejmladsim byl Bohuslav Hasistejnsky), s nimiz se po otcove smrti rozdelil o bohaty majetek, sam z nej ziskal mj. Kadan a Udlice u Chomutova. Politicky stal, ac katolik, na strane Jiriho z Podebrad a pote Vladislava II. Jagellonskeho. Vladislav poveroval Jana Hasistejnskeho celou radou vyznamnych poselstvi: v 70. letech ho, spolu s Benesem Libstejnskym z Kolovrat, vyslal pres Trevir do Lucemburku, aby tam jednal o Vladislavove snatku s Marii Burgundskou (tu si ale nakonec vzal syn habsburskeho cisare Fridricha El. Maxmilian). V cervnu 1487 zase jel Jan Hasistejnsky s Putou Svihovskym z Ryzmburka do Rima, aby tam slozili za krale Vladislava slib poslusnosti papezi; Inocenc VIII. za to uznal Vladislavuv titul ceskeho krale.
Po vzoru bratra Bohuslava, ktery po Stredomori putoval v letech 1490-91, se i Jan Hasistejnsky vydal na pout do Svate zeme. 15. 4. 1493 vyjel z Kadane smerem na Plzen, v Chysich se k nemu pridal jeho pritel Jetrich z Gutstejna. Pres Zwiesel, Deggendorf, Innsbruck a Treviso se dostali do Benatek, kde skoro mesic cekali na lod. Do Palestiny odpluli 30. 5. 1493 na velkem korabu, na nemz byly pres ctyri stovky poutniku (Hasistejnsky si u kazdeho z nich zapsal jmeno a puvod a napocital mezi nimi 23 narodnosti). Lod mnohokrat zastavovala, a tak si poutnici prohledli mj. Zadar, Dubrovnik, Korfu, Kretu, Rhodos a Kypr. Zejmena Rhodos, ktery tehdy byl ve sprave johanitu, na Jana velice zapusobil:
„Hrad v Rodyzu proti mestu nic neni pevny, aniz ma kterych prikopuv, a lezi v rohu mesta. Ale proti zemi ma hluboke a siroke prikopy, druhde dvenasob a druhde trenasob, a v nich mnoho kralikuv...“
Dne 7. 7. 1493 lod pristala v Jaffe (dnes tvorici aglomeraci s Tel Avivem); protoze vsak poutnici meli znacne problemy se vstupem do zeme, do Jeruzalema se na oslech a konich dostali az 23.7. Behem osmidenniho pobytu navstivili vsechna hlavni poutni mista v meste i okoli a 7. 8. se velka skupina poutniku, mezi nimi Jan Lobkovic a Jetrich z Gutstejna, opet nalodila v Jaffe. Pres Kypr a Kretu se po mori vratili do Benatek a stejnou cestou jako na jare presli Alpy, aby ve „stredu po svatych Simonu a Judovi, apostolech bozich“ (30. 8. 1493) se Jan Hasistejnsky z Lobkovic vratil do Kadane.
Patrne roku 1505 sepsal Jan Hasistejnsky z Lobkovic vypraveni o sve ceste; puvodni rukopis se nezachoval, zname jen dva opisy (oba jeste ze 16. stoleti) pod dlouhym nazvem
„Od vysoce urozeneho pana Jana z Lobkovic a na Hasistejne s tovarysem svym vysoce urozenym panem panem Jetrichem z Gutstejna do Jeruzalema k svatymu hrobu Pana Jezise Krista, Spasitele naseho, leta 1493 zacaty a stastne vykonany putovani...“ Tiskem jej prvne vydal Frantisek Ladislav Celakovsky roku 1834, pozdeji jeste F. Strejcek (1902) a F. Malecek (1907).
Detail pohřební tumby Jana Hasištejnského z Lobkovic v kostele františkánského kláštera v Kadani.
Jan Hasisstejnsky prozil na kadanskem hrade stastny podzim zivota - byl dvakrat zenat, mel jednoho manzelskeho a jednoho nemanzelskeho syna. Spolu s bratry se venoval sprave rodoveho panstvi a stribrnickemu podnikani na Kadansku a Kutnohorsku. Zemrel 8. srpna 1517, pohrben je v presbyteriu kadanskem frantiskanskem klastere Ctrnacti svatych pomocniku.
Pokud si chcete zalogovat i bonusovou kesku teto serie, nezapomente si z logbooku opsat bonusove cislo.
Zdroj: nakladatelstvi Libri, wikipedia.org