Do této výzvy jsou zahrnuty pouze geomorfologické jednotky uvedené v tabulkách níže! Jako uznatelné keše jsou brány kromě keší uvedených přímo v listingu keše ve vzdálenosti do 250 m od vrcholové kóty (geoportal.gov.cz, geoportal.gov.sk) s výškovým rozdílem oproti kótě max. 20 m. Lze uznat všechny druhy fyzických keší (tradi, finálky mysterek, multin a wheriga), earthcache pouze v případě, že neexistuje fyzická keš příslušící k danému vrcholu. Eventy nejsou uznatelné vůbec.Pomídnkou pro uznání logu na této keši je splnit těchto podmínek: 1) nalézt 20 keší na 20 vrcholech v minimálně 8 geomorfologických celcích v ČR a zároveň 20 keší v minimálně 8 geomorfologických celcích na území Slovenska, nebo 2) Nalezení minimálně 60 keší na nejvyšších vrcholech celků/podcelků v minimálně 20 geomorfologických celcích bez ohledu na příslušnost k jednotlivému státu, přičemž přeshraniční pohoří se berou vždy jen jako jeden celek. Pokud se nějaký vrchol nachází na státní hranici, lze jej u možnosti 1) použít pro Vámi zvolený stát (vždy ale jen pro jeden). Jednotlivé vrcholy včetně jejich zařazení do geomorfologických celků a orientační seznam uznatelných keší jsou uvedeny níže. Zároveň lze každou keš i vrchol použít jen jednou!
Současné geomorfologické členění Čech a Slovenska pochází ze 70.let 20. století, od té doby docházelo pouze k drobným dílčím změnám (přejmenovávání jednotek, úprava hranic). Mnohem lépe zpracováno je geomorfologické členění na území ČR (existují hned tři publikace věnované přímo této problematice - detailnější kniha Hory a nížiny - Zěměpisný lexikon ČR, nakl. Academia - jde po úroveň okrsků, podokrsky a části jsou zpracovány v publikaci Geomorfologické jednotky reliéfu Čech - pouze pro Čechy), na Slovensku je situace o dost horší - jediným primárním zdrojem informací je mapa geomorfologického členění Slovenska v měřítku 1:500 000 (autoři Luknič, Mazúr), což nedostačuje ani pro přesné určení na úrovni celků. Samotné určování hranic je problematika velice složitá, vychází především z geologie dané lokality a občas neodpovídá tomu, k čemu lze dospět logickým uvažováním - nejmarkantnější je tato složitost v rámci velké Fatry - jednak vymezení Šípské Fatry, jednak hranice mezi Velkou Fatrou a Kremnickými vrchy. Pro podrobné studium vymezení jednotlivých geomorfologických jednotek doporučuji stránky http://194.160.66.6:8088/esprit2/mapviewer.jsf?width=1030&height=487 (pro Slovensko), pro ČR pak výše zmíněnou publikaci Zeměpisný lexikon ČR - Hory a nížiny a internetovou adresu www.geoportal.gov.cz . Zde zmíním jen pár informací, u nichž dochází často k omylům (častou příčinou je to, že mnozí vychází z hranic velkoplošných chráněných území) - Vsetínské vrchy opravdu nejsou součástí Moravskoslezských Beskyd, stejně tak to platí pro Javorníky (ty dokonce leží ve zcela jiné oblasti), nejvyšším vrcholem oblasti Českomoravská vrchovina není vrchol Devět skal, nýbrž mnohem méně navštěvovaná Javořice. K mnohem více nepřesnostem dochází na Slovensku - nejzápadnější úsek přechodu Nízkých Tater mezi Donovaly a Hiadelským sedlem nevede Nízkými Tatrami, ale samostatným horským celkem zvaným Starohorské vrchy; nejvyšším vrcholem Šípské Fatry, která je součástí Velké Fatry (nikoli Chočských vrchů či Malé Fatry), není vrchol Šíp, ale Vtáčnik, který leží na druhé straně Váhu (kde ostatně leží většina Velké Fatry); Fabova hola nacházející se na území NP Muráňská planina (ta je podcelkem Spišsko-gemerského krasu spolu se Slovenským rajem) je nejvyšším vrcholem Veporských vrchů. Podobně zapeklitá je situace u Slovenského raje, jehož nejvyšším vrcholem opravdu není Havrania skala ani jakýkoli jiný z vrcholů na sever od Hnilce, nýbrž Borovniak (na většině map nepojmenovaný vrchol severně od Ondrejiska) nacházející se jižně od průlomového údolí Hnilce). Rovněž u Tater dochází často k omylům - celek Tatry se dělí na dva podcelky - Západné a Východné Tatry, Západné Tatry se pak dělí na několik okrsků, jako jsou např. Roháče či Liptovské kopy, Východné Tatry se pak děl¨í pouze do dvou okrsků - Vysokých Tater a Belianských Tater. Ve Vysokých Tatrách se pak nachází nejvyšší vrchol Polska - Rysy se skutečnou nadmořskou výškou 2 503 m, všude udávaná výška 2 499 m je výška nižšího vrcholu (ona skutečná výška prý nebyla udávána proto, že vůdce proletariátu V.I. Lenin vystoupil právě jen na onen nižší vrchol, za pravdivost tohoto vysvětlení ovšem neručím). Naprostý chaos pak ovšem nastává při srovnávání geomorfologického členění Slovenska a Polska - zatímco Poláci označují jakožto Východní Beskydy (Beskid Wschodni) oblast náležející do Východních Karpat, která je Slováky označována jako Poloniny, slovenská oblast Východné Beskydy je Políky považována jako součást Západních Beskyd (Beskidy Zachodnie). Tudíž si při domlouvání túr s Poláky dávejte bacha, ať se setkáte, v překladu stejné názvy nemusí vždy označovat totéž! Jen jako perličku dodám, že Poláci považují za nejvyšší vrchol Beskyd ukrajinskou Hoverlu, Slováci naopak o několik stovek kilometru západněji ležící Babiu horu...
Samotná keš je umístěna na "nejvyšším" vrcholu celku zvaného Jablunkovské medzihorie, vrcholu s názvem Kikula, jenž dosahuje nadmořské výšky 844 m. Ony uvozovky u slova nejvyšší jsou zcela na místě, neboť se nejedná o nejvyšší bod, tím je nedaleký vrchol Sołowy Wierch (848 m, v některých zdrojích 850 m), o metr vyšší než Kikula je i další vrchol na tomto hřebeni - Trojaki (845 m). Ovšem oba tyto vrcholy leží již čistě na území Polska a Poláci řadí tento hřeben do Slezských Beskyd (Beskid Śląski). Z vrcholu jsou i vcelku slušné rozhledy hned do 3 zemí - Slovenska, Polska i České republiky. Tímto hraničním hřebenem prochází rovněž hlavní evropské rozvodí - voda z jižních svahů nakonec skončí v Černém moři, voda ze severních svahů v moři Baltském.
Ač přes vrchol nevede žádná značená cesta, je vrchol snadno přístupný hned ze tří směrů - ze slovenské strany buďto ze Skalitého přes vrchol Polana, odtud mírně do sedýlka a na vrchol, nebo ze Serafínova po červené značce a v závěru podél státní hranice až na vrchol, z Polska pak odbočením ze značené cesty v nejvyšším bodě celého hřebene (zde je nutno upozornit na realitě neodpovídající zobrazení snad ve všech mapách, zejména na www.turistickamapa.sk je Sołowy Wierch zaznačen dost odlišně od jeho skutečné polohy). I přes tuto skutečnost je vrchol pravidelně navštěvován v zimě běžkaři, v létě pak cyklisty.
A na závěr několik rad pro odlov: nebojte se využít blízkosti mnoha vrcholů - v mnoha případech lze v rámci jednodenní túry zdolat hned několik vrcholů zahrnutých do této výzvy - namátkou Praděd a Vysoká hole, Osnica a Rozsutec, Malý a Velký Javorník a Beskyd,...
Území České republiky přináleží hned do 4 geomorfologických provincií - zhruba 3/4 území zaujímá Česká Vysočina, jihovýchodní a východní část patří Západním Karpatům, okrajově pak na území ČR zasahují i Středoevropské nížiny a Panónská pánev.
Česká vysočina zabírá většinu (3/4) území ČR. Vznikala během kaledonského a později hercynského vrásnění v devonu (prvohory). Kromě ČR zasahuje i do Německa, Rakouska a Polska a její nejvyšší partie tvoří přirozenou hranici ČR. Člení se na tyto subprovincie: Šumavská subprovincie, Česko-moravská subprovincie, Krušnohorská subprovincie, Krkonošsko-jesenická (Sudetská) subprovincie, Poberounská subprovincie a Česká tabule.
Šumavská subprovincie se rozkládá v jihozápadních Čechách a zasahuje i do severního Rakouska a Bavorska. Nejvyšším vrcholem je Plechý (1 378 m). Dělí se na dvě oblasti -Českoleskou oblast a Šumavskou hornatina.
Českoleská oblast zabírá západnější a plošně menší část subprovincie, nejvyšším vrcholem je Čerchov (1 042 m).
| celek |
podcelek |
okrsek |
nejvyšší bod |
keše |
| Český les |
Čerchovský les |
Haltravská vrchovina |
Čerchov; 1041,8 |
GCPPXP |
| Český les |
Dyleňský les |
Dyleňská hornatina |
Dyleň; 940,3 |
GCW6KP |
| Český les |
Přimdský les |
Havranská vrchovina |
Havran; 894,1 |
GC12J3K |
| Podčeskoleská pahorkakatina |
Tachovská brázda |
Dolnožandovská pahorkatina |
Chebský vršek; 678,8 |
|
| Podčeskoleská pahorkatina |
Chodská pahorkatina |
Hostouňská pahorkatina |
Černá hora; 662,0 |
GC258PE |
| Všerubská vrchovina |
Jezvinecká vrchovina |
|
Kameňák; 751 |
|
| Všerubská vrchovina |
Českokubická vrchovina |
|
Spálený vrch; 678 |
|
Šumavská hornatina zabírá východnější ä vyšší část subprovincie, nejvyšším vrcholem na české straně je Plechý (1 378 m).
| celek |
podcelek |
okrsek |
nejvyšší bod |
keše |
| Šumava |
Trojmezenská hornatina |
Plešská hornatina |
Plechý; 1378,3 |
GC1MMTC |
| Šumava |
Trojmezenská hornatina |
Stožecká hornatina |
Žlebský vrch; 1079,5 |
|
| Šumava |
Trojmezenská hornatina |
Vítkokamenská hornatina |
Vítkův kámen; 1035,4 |
GCN93N |
| Šumava |
Trojmezenská hornatina |
Lučská hornatina |
Hvězdná; 1012,2 |
GC4ZXE8 |
| Šumava |
Šumavské pláně |
Kvildské pláně |
Velká Mokrůvka; 1370,2 |
GC140TN |
| Šumava |
Šumavské pláně |
Svojšská hornatina |
Huťská hora; 1187 |
GC2XWMH |
| Šumava |
Šumavské pláně |
Knížecí pláně |
Obrovec; 1146,2 |
GC2DWCH |
| Šumava |
Šumavské pláně |
Kochanovské pláně |
Javorná; 1089,7 |
GC1ZHB8 |
| Šumava |
Šumavské pláně |
Javornická hornatina |
Javorník; 1065,1 |
GC13EFF |
| Šumava |
Boubínská hornatina |
Boubínský hřbet |
Boubín; 1362,2 |
GC10HAX |
| Šumava |
Boubínská hornatina |
Včelenská hornatina |
Kupa; 1044,5 |
|
| Šumava |
Železnorudská hornatina |
Královský Hvozd |
Jezerní hora; 1343,4 |
GCH84X |
| Šumava |
Železnorudská hornatina |
Debrnická hornatina |
Debrník (Plesná); 1336,3 |
|
| Šumava |
Železnorudská hornatina |
Pancířský hřbet |
Můstek; 1234,5 |
GC1EZ59; GC54Z3F |
| Šumava |
Želnavská hornatina |
Knížecí hornatina |
Knížecí stolec; 1236 |
GC3QJRX |
| Šumava |
Želnavská hornatina |
Křišťánovská vrchovina |
Nad Myslivnou; 1008,3 |
|
| Šumavské podhůří |
Prachatická hornatina |
Libínská hornatina |
Libín; 1095,3 |
GCXKEM |
| Šumavské podhůří |
Prachatická hornatina |
Blanský les |
Kleť; 1084,2 |
GCK1TK |
| Šumavské podhůří |
Prachatická hornatina |
Žernovická vrchovina |
Ktišská hora; 911,4 |
|
| Šumavské podhůří |
Prachatická hornatina |
Buglatská vrchovina |
Buglata; 831,7 |
|
| Šumavské podhůří |
Českokrumlovská vrchovina |
Plešenecká hornatina |
Velký Plešný; 1068,8 |
|
| Šumavské podhůří |
Českokrumlovská vrchovina |
Rožmberská vrchovina |
Okolí; 952,8 |
|
| Šumavské podhůří |
Českokrumlovská vrchovina |
Boletická vrchovina |
Kravský vrch; 868,5 |
|
| Šumavské podhůří |
Českokrumlovská vrchovina |
Frymburská vrchovina |
Liščí vrch; 829,1 |
|
| Šumavské podhůří |
Českokrumlovská vrchovina |
Vyšebrodská vrchovina |
Radvanovský vrch; 807,7 |
|
| Šumavské podhůří |
Svatoborská vrchovina |
Velhartická hornatina |
Kamenáč; 989 |
|
| Šumavské podhůří |
Svatoborská vrchovina |
Sušická vrchovina |
Pustý hrádek; 924,8 |
GC12K14 |
| Šumavské podhůří |
Svatoborská vrchovina |
Vidhošťský hřbet |
Borek; 859,1 |
|
| Šumavské podhůří |
Vimperská vrchovina |
Bělečská vrchovina |
Běleč; 922,5 |
|
| Šumavské podhůří |
Vimperská vrchovina |
Vacovská vrchovina |
Na Kamenici; 913,6 |
|
| Šumavské podhůří |
Vimperská vrchovina |
Mladotická vrchovina |
Zahájený; 844,9 |
|
| Šumavské podhůří |
Strážovská vrchovina |
Hodousická vrchovina |
Želivský vrch; 769,7 |
|
| Šumavské podhůří |
Strážovská vrchovina |
Neznašovská vrchovina |
Boudovka; 728,8 |
GC4JWER |
| Šumavské podhůří |
Bavorovská vrchovina |
Husinecká vrchovina |
Stráž; 700,5 |
|
| Šumavské podhůří |
Bavorovská vrchovina |
Netonická vrchovina |
Helfenburk; 683,2 |
GCVAH2 |
| Šumavské podhůří |
Bavorovská vrchovina |
Budětická vrchovina |
Čepičná; 670,6 |
|
| Šumavské podhůří |
Bavorovská vrchovina |
Volyňská vrchovina |
Kbil; 664,2 |
GC22CZZ |
| Šumavské podhůří |
Bavorovská vrchovina |
Prácheňská pahorkatina |
Háj; 639,6 |
|
| Šumavské podhůří |
Bavorovská vrchovina |
Miloňovická pahorkatina |
Kuřimanský vrch; 586,1 |
|
| Šumavské podhůří |
Bavorovská vrchovina |
Netolická pahorkatina |
Čihadlo; 519,2 |
|
| Novohradské hory |
Pohořská hornatina |
Žofínská hornatina |
Kamenec; 1071,2 |
GC2ZGJ7 |
| Novohradské hory |
Jedlická vrchovina |
Skalecká vrchovina |
úbočí Mandlsteinu; 832 |
GC1BRCY |
| Novohradské podhůří |
Soběnovská vrchovina |
Kohoutská vrchovina |
Kohout; 870,9 |
GCVFZ9 |
| Novohradské podhůří |
Klopanovská vrchovina |
|
Tři smrky; 823,6 |
|
| Novohradské podhůří |
Hornodvořišťská sníženina |
|
Polední vrch, 718,6 |
|
| Novohradské podhůří |
Stropnická pahorkatina |
Rychnovská pahorkatina |
Kondračská hora; 682,3 |
|
Česko-moravská subprovincie se rozkládá v jihovýchodních Čechách (část Jihočeského kraje a jihovýchodní část Středočeského kraje), jihozápadní až střední Moravě a okrajově zasahuje do severního Rakouska. Nejvyšším vrcholem je Javořice (837 m). Dělí se na 4 oblasti - Středočeská pahorkatina, Jihočeské pánve, Českomoravská vrchovina a Brněnská vrchovina.
S
tředočeská pahorkatina se nachází v její nejzápadnější části, nejvyšším vrcholem je Drkolná (729 m).
| celek |
podcelek |
okrsek |
nejvyšší vrchol |
keš |
| Blatenská pahorkatina |
Nepomucká vrchovina |
Plánická vrchovina |
Drkolná; 729 |
GC29ZA6 |
| Blatenská pahorkatina |
Horažďovická pahorkatina |
Kasejovická pahorkatina |
Hřeben; 596,6 |
|
| Vlašimská pahorkatina |
Votická vrchovina |
Jistebnická vrchovina |
Javorová skála; 722,6 |
GC2TH98 |
| Vlašimská pahorkatina |
Mladovožická pahorkatina |
Načeradská pahorkatina |
Velký Blaník; 634,8 |
GCJPCZ |
| Benešovská pahorkatina |
Březnická pahorkatina |
Bělčická pahorkatina |
Stráž; 637,9 |
|
| Benešovská pahorkatina |
Dobříšská pahorkatina |
Ondřejovská vrchovina |
Pecný; 545,8 |
GC9633 |
| Táborská pahorkatina |
Písecká pahorkatina |
Mehelnická vrchovina |
Velký Mehelník; 632,5 |
GC14QB3 |
| Táborská pahorkatina |
Soběslavská pahorkatina |
Malšická pahorkatina |
Chlum; 539,8 |
|
Jihočeské pánve tvoří nejjižnější část subprovincie, nejvyšším bodem je Baba (583 m).
| celek |
podcelek |
okrsek |
nejvyšší vrchol |
keš |
| Třeboňská pánev |
Lišovský práh |
Dobrovodská pahorkatina |
Baba; 583,2 |
|
| Třeboňská pánev |
Lomnická pánev |
Českovelenická pánev |
Andělský kopec; 525 |
|
| Třeboňská pánev |
Kardašovořečická pahorkatina |
Plavská pahorkatina |
Chlum; 514 |
GC36HFQ |
| Českobudějovická pánev |
Blatská pánev |
Zlivská pánev |
Vráže, 480,1 |
|
| Českobudějovická pánev |
Putimská pánev |
Kestřanská pánev |
Skalský vrch; 475,8 |
|
Českomoravská vrchovina se nachází po obou stranách zemské hranice mezi Čechami a Moravou, nejvyšším bodem je Javořice (837 m).
| celek |
podcelek |
okrsek |
nejvyšší vrchol |
keš |
| Javořická vrchovina |
Jihlavské vrchy |
Řásenská vrch |
Javořice; 836,5 |
GC2KG2Y |
| Javořická vrchovina |
Novobystřická vrchovina |
Vysokokamenská vrchovina |
Vysoký kámen; 738 |
GCWRBF |
| Hornosvratecká vrchovina |
Žďárské vrchy |
Devítiskalská vrchovina |
Devět skal; 836,3 |
GCPKRR |
| Hornosvratecká vrchovina |
Nedvědická vrchovina |
Sulkovecká vrchovina |
Horní les; 774 |
GC1J4PG |
| Křemešnická vrchovina |
Humpolecká vrchovina |
Křemešník |
Křemešník; 765 |
GC1TVM1 |
| Křemešnická vrchovina |
Pacovská pahorkatina |
Božejovská pahorkatina |
Lísek; 759,7 |
|
| Křemešnická vrchovina |
Jindřichohradecká pahorkatina |
Žirovnická pahorkatina |
Čihadlo; 665,3 |
|
| Křemešnická vrchovina |
Želivská pahorkatina |
Hořepnická pahorkatina |
Na altánku; 633,4 |
GC3141A |
| Křižanovská vrchovina |
Bítešská vrchovina |
Novoměstská pahorkatina |
Harusův kopec; 740,8 |
GC2XJ87 |
| Křižanovská vrchovina |
Brtnická vrchovina |
Špičácká vrchovina |
Špičák; 733,5 |
|
| Křižanovská vrchovina |
Dačická kotlina |
|
Ivanův kopec; 644 |
|
| Železné hory |
Chvaletická pahorkatina |
|
Černá skála ; 413,1 |
|
| Železné hory |
Sešská vrchovina |
Kameničská vrchovina |
U oběšeného; 737 |
GCPW77 |
| Hornosázavská pahorkatina |
Havlíčkobrodská pahorkatina |
Přibyslavská pahorkatina |
Roudnice; 661,2 |
|
| Hornosázavská pahorkatina |
Světelská pahorkatina |
Třebětínská pahorkatina |
Žebrákovský kopec; 601 |
|
| Hornosázavská pahorkatina |
Jihlavsko-sázavská brázda |
Beranovský práh |
Kázek; 567,4 |
GC12WD0 |
| Hornosázavská pahorkatina |
Kutnohorská plošina |
Golčojeníkovská pahorkatina |
Za stodolami; 537 |
|
| Jevišovická pahorkatina |
Jaroměřická kotlina |
Stařečská pahorkatina |
Zadní hora; 633,5 |
|
| Jevišovická pahorkatina |
Jemnická kotlina |
|
Vráž; 576,1 |
|
| Jevišovická pahorkatina |
Bítovská pahorkatina |
Dešovská pahorkatina |
Suchá hora; 571 |
|
| Jevišovická pahorkatina |
Znojemská pahorkatina |
Myslibořický hřbet |
Na Skalném; 556,5 |
|
Brněnská vrchovina se nachází na jižní a střední Moravě. Nejvyšším vrcholem jsou Skalky (735 m).
| celek |
podcelek |
okrsek |
nejvyšší vrchol |
keš |
| Drahanská vrchovina |
Konická vrchovina |
Protivanovská planina |
Skalky; 734,7 |
GC2CKK0 |
| Drahanská vrchovina |
Adamovská vrchovina |
Škatulec |
Holíkov; 665 |
GC3EV7M |
| Drahanská vrchovina |
Moravský kras |
Suchdolské plošiny |
Neselov; 546 |
GC1VM84 |
| Boskovická brázda |
Malá Haná |
Letovická kotlina |
Kamenná svatba; 589,9 |
GC1QD8J |
| Boskovická brázda |
Oslavanská brázda |
Šerkovická kotlina |
Mezi Luzichovou; 481,6 |
|
| Bobravská vrchovina |
Leskounská vrchovina |
Krumlovský les |
U stavení; 415,4 |
|
| Bobravská vrchovina |
Lipovská vrchovina |
Omická vrchovina |
Kopeček; 479,4 |
GC36RV9 |
Krušnohorská subprovincie se nachází v severozápadních Čechách, severovýchodním Bavorsku a jihozápadním Sasku. Nejvyšším vrcholem je Klínovec (1 244 m). Dělí se (v ČR) na tyto oblasti: Krušnohorská hornatina, Podkrušnohorská oblast a Karlovarská vrchovina.
Krušnohorskou hornatinu nalezneme po obou stranách česko-německé státní hranice. Nejvyšším vrcholem je Klínovec (1 244 m).
| celek |
podcelek |
okrsek |
nejvyšší vrchol |
keš |
| Krušné hory |
Klínovecká hornatina |
Jáchymovská hornatina |
Klínovec; 1243,7 |
GC2YRCZ |
| Krušné hory |
Klínovecká hornatina |
Přebuzská hornatina |
Zaječí hora; 1008,5 |
GC2XTZN |
| Krušné hory |
Klínovecká hornatina |
Jindřichovická vrchovina |
Kamenáč; 936,1 |
GCPC5A |
| Krušné hory |
Klínovecká hornatina |
Krajkovská pahorkatina |
K rozhledně; 623,4 |
|
| Krušné hory |
Loučenská hornatina |
Přísečnická hornatina |
Jelení hora; 993,5 |
GCGCGA |
| Krušné hory |
Loučenská hornatina |
Flájská hornatina |
Loučná; 956 |
GCQX5V |
| Krušné hory |
Loučenská hornatina |
Rudolická hornatina |
Medvědí skála; 923,8 |
GCPX7K |
| Krušné hory |
Loučenská hornatina |
Cínovecká hornatina |
Pramenáč; 909,4 |
GC3A0V0 |
| Krušné hory |
Loučenská hornatina |
Novoveská hornatina |
Mračný vrch; 852,2 |
|
| Krušné hory |
Loučenská hornatina |
Nakléřovská hornatina |
Rudný vrch; 759,6 |
|
| Krušné hory |
Loučenská hornatina |
Bolebořská vrchovina |
Pavlovský Špičák; 695,1 |
|
| Smrčiny |
Ašská vrchovina |
Hájská vrchovina |
Háj; 757,6 |
GC15JYQ |
| Smrčiny |
Házlovská pahorkatina |
Blatenská vrchovina |
Záhoř; 744 |
|
| Smrčiny |
Chebská pahorkatina |
Výhledská vrchovina |
Výhledy; 655,8 |
|
| Děčínská vrchovina |
Děčínské stěny |
Sněžnická hornatina |
Děčínský Sněžník; 723,1 |
GCZ6W7 |
| Děčínská vrchovina |
Jetřichovické stěny |
|
Sokolí vrch; 491,8 |
|
Podkrušnohorská oblastje tvořena pásmem tektonických sníženin a sopečných kopců. Nejvyšším vrcholem je Hradiště (934 m).
| celek |
podcelek |
okrsek |
nejvyšší vrchol |
keš |
| Doupovské hory |
|
Hradišťská hornatina |
Hradiště; 933,8 |
|
| České středohoří |
Milošovské středohoří |
Kostomlatské středohoří |
Milešovka; 836,6 |
GCJ6RD |
| České středohoří |
Verneřické středohoří |
Litoměřické středohoří |
Sedlo; 726,4 |
GCQ561 |
| Sokolovská pánev |
|
Ostrovská pánev |
Dvorský vrch; 573,2 |
|
| Chebská pánev |
|
|
Doubravský vrch; 527,2 |
GC3FPHE |
| Mostecká pánev |
Chomutovsko-teplická pánev |
Duchcovská pánev |
Salesiova výšina; 421,7 |
GC14BCF |
| Mostecká pánev |
Žatecká pánev |
Čeradická plošina |
U silnice; 397 |
|
Karlovarská vrchovina se nachází v západních Čechách zhruba mezi městy Karlovy Vary na severu, Mariánské Lázně na západě, Bezzdružice na jihu a Žlutice na východě. Nejvyšším bodem je Lesný (983 m).
| celek |
podcelek |
okrsek |
nejvyšší vrchol |
keš |
| Slavkovský les |
Kynžvartská vrchovina |
Lysinská hornatina |
Lesný; 982,6 |
GCR00D |
| Slavkovský les |
Hornoslavkovská vrchovina |
Krásenská vrchovina |
Vlčí kámen; 883 |
GC26NDV |
| Slavkovský les |
Bečovská vrchovina |
Mnichovská vrchovina |
Hůrka; 817 |
GC1FXA5 |
| Tepelská vrchovina |
Bezdružická vrchovina |
Vidžínská vrchovina |
Stěnský vrch; 761,5 |
|
| Tepelská vrchovina |
Toužimská plošina |
Mariánskolázeňská vrchovina |
Podhorní vrch; 847,2 |
GCNP06 |
| Tepelská vrchovina |
Žlutická vrchovina |
Bochovská vrchovina |
Zámecký vrch; 733,1 |
GC50GKH |
Krkonošsko-jesenická (Sudetská) subprovincie rozkládající se v severních a severovýchodních Čechách, severní Moravě, české části Slezska a přesahující i do jihovýchodního Saska a jihozápadního Polska. Nachízí se v ní 3 nejvyšší geomorfologické celky ČR. Nejvyšším vrcholem je Sněžka (1 602 m).Člení se na tyto oblasti: Krkonošská, Orlická, Jesenická, Krkonošsko-jesenické podhůří
Krkonošská (Západosudetská) oblast se nachází na pomezí severních a východních Čech, Saska a polského Slezska. Nejvyšším vrcholem je Sněžka (1 602 m).
| celek |
podcelek |
okrsek |
nejvyšší vrchol |
keš |
| Krkonoše |
Krkonošské hřbety |
Slezský hřbet |
Sněžka; 1602,5 |
GCY8PR |
| Krkonoše |
Krkonošské hřbety |
Český hřbet |
Luční hora; 1556 |
|
| Krkonoše |
Krkonošské rozsochy |
Černohorská rozsocha |
Zadní planina; 1423,1 |
|
| Krkonoše |
Krkonošské rozsochy |
Růžohorská rozsocha |
Růžová hora; 1398 |
GC22QA3 |
| Krkonoše |
Krkonošské rozsochy |
Vlčí hřbet |
Čihadlo; 1220 |
|
| Krkonoše |
Krkonošské rozsochy |
Žalský hřbet |
Mechovinec; 1074,4 |
GCXHX6 |
| Krkonoše |
Krkonošské rozsochy |
Rýchory |
Dvorský les; 1033 |
|
| Krkonoše |
Krkonošské rozsochy |
Vilémovská hornatina |
Čertova hora; 1020,5 |
GC2WZMJ; GC1VW32 |
| Krkonoše |
Vrchlabská vrchovina |
Jánský hřbet |
Zlatá vyhlídka; 806,8 |
GC1X13T |
| Krkonoše |
Vrchlabská vrchovina |
Lánovská vrchovina |
Sovinec; 762,5 |
|
| Jizerské hory |
Smrčská hornatina |
Vysoký jizerský hřbet |
Smrk; 1124,1 |
GCYDYA |
| Jizerské hory |
Jizerská hornatina |
Smědavská hornatina |
Jizera; 1122 |
GC144TK |
| Jizerské hory |
Jizerská hornatina |
Soušská hornatina |
Černý vrch; 1024,6 |
GC144T9 |
| Jizerské hory |
Jizerská hornatina |
Polednická hornatina |
Olivetská hora; 885,9 |
|
| Jizerské hory |
Jizerská hornatina |
Bedřichovská vrchovina |
Mariánská hora; 873,9 |
GC3T8TW |
| Jizerské hory |
Jizerská hornatina |
Černostudnická hornatina |
Černá studnice; 869,2 |
GCKQJ7 |
| Jizerské hory |
Jizerská hornatina |
Tanvaldská vrchovina |
Špičák; 803,2 |
GCHTQB |
| Jizerské hory |
Jizerská hornatina |
Maršovická vrchovina |
Maršovický vrch; 743,1 |
GC1AQ3A |
| Jizerské hory |
Jizerská hornatina |
Oldřichovská vrchovina |
Špičák; 723,6 |
GC1HQMK |
| Jizerské hory |
Jizerská hornatina |
Albrechtická vrchovina |
Kančí vrch; 679,9 |
|
| Ještědsko-kozákovský hřbet |
Ještědský hřbet |
Hlubocký hřbet |
Ještěd; 1011,6 |
GCKDBV |
| Ještědsko-kozákovský hřbet |
Kozákovský hřbet |
Komárovský hřbet |
Kozákov; 744,1 |
GC3VTV2 |
| Krkonošské podhůří |
Železnobrodská vrchovina |
Vysocká hornatina |
Hejlov; 835 |
GC2DK83 |
| Krkonošské podhůří |
Podkrkonošská pahorkatina |
Mladobucká vrchovina |
Baba; 673,2 |
|
| Krkonošské podhůří |
Zvičinsko-kocléřovský hřbet |
Zvičinský hřbet |
Zvičina; 671 |
GCW8QB |
| Lužické hory |
Kytlická hornatina |
Klíčská hornatina |
Klíč; 759,4 |
GCKHFC |
| Lužické hory |
Lužický hřbet |
Jedlovský hřbet |
Luž; 792,9 |
GCVJFA |
| Šluknovská pahorkatina |
|
Šenovská pahorkatina |
Hrazený; 609,7 |
GC3X45Q |
| Žitavská kotlina |
Liberecká kotlina |
Jablonecká kotlina |
Prosečský hřeben; 593,2 |
GCXMDE |
| Žitavská kotlina |
Hradecká pánev |
Chrastavská kotlina |
Landův kopec; 373,4 |
|
| Frýdlantská pahorkatina |
|
Hejnická pahorkatina |
Andělský vrch; 572,1 |
|
Orlická (Středosudetská) oblast se nachází na pomezí polského Slezska a východních Čech. Nejvyšším vrcholem je Velká Deštná (1 115 m).
| celek |
podcelek |
okrsek |
nejvyšší vrchol |
keš |
| Orlické hory |
Deštenská hornatina |
Orlický hřbet |
Velká Deštná; 1115,1 |
GC4PZTH; GCPRHE |
| Orlické hory |
Deštenská hornatina |
Orlické rozsochy |
Lubný; 955,9 |
|
| Orlické hory |
Bukovohorská hornatina |
Orličský hřbet |
Suchý vrch; 994,9 |
GC12MJ5 |
| Orlické hory |
Bukovohorská hornatina |
Výprachtická vrchovina |
Špičák; 798,2 |
|
| Orlické hory |
Mladkovská vrchovina |
Bartošovická vrchovina |
kóta; 703 |
|
| Orlické hory |
Mladkovská vrchovina |
Pastvinská vrchovina |
Adam; 765 |
|
| Broumovská vrchovina |
Žacléřská vrchovina |
Vraní hory |
Královecký Špičák; 880,6 |
GC185ZY |
| Broumovská vrchovina |
Meziměstská vrchovina |
Javoří hory |
Ruprechtický Špičák; 880,5 |
GC28DHP |
| Broumovská vrchovina |
Polická vrchovina |
Stolové hory |
Hejšovina; 828 |
GC14765 |
| Podorlická pahorkatina |
Náchodská vrchovina |
Sedloňovská vrchovina |
Špičák; 841 |
GC14XRT |
| Podorlická pahorkatina |
Žamberská pahorkatina |
Rokytnická pahorkatina |
Polův kopec; 657,1 |
|
| Podorlická pahorkatina |
Moravskotřebovská pahorkatina |
Trnávecká vrchovina |
Hušák, 625,8 |
|
| Kladská kotlina |
Králická brázda |
Štítská brázda |
Hůrka; 585,2 |
|
Jesenickou oblast nalezneme na východě Čech, severní Moravě, v českém i polském Slezsku. Nejvyšším vrcholem je Praděd (1 491 m).
| celek |
podcelek |
okrsek |
nejvyšší vrchol |
keš |
| Hrubý Jeseník |
Pradědská hornatina |
Pradědský hřbet |
Praděd; 1491,3 |
GCXN9X |
| Hrubý Jeseník |
Pradědská hornatina |
Vysokoholský hřbet |
Vysoká hole; 1463,9 |
GC2RA05 |
| Hrubý Jeseník |
Pradědská hornatina |
Desenská hornatina |
Mravenečník; 1342,7 |
|
| Hrubý Jeseník |
Pradědská hornatina |
Karlovská vrchovina |
Ostružná; 1183,7 |
GC47AX7 |
| Hrubý Jeseník |
Keprnická hornatina |
Šerácká hornatina |
Keprník; 1422,8 |
GC24E37 |
| Hrubý Jeseník |
Keprnická hornatina |
Přemyslovská hornatina |
Černá stráň; 1236,8 |
GC3585W |
| Hrubý Jeseník |
Medvědská hornatina |
Hornoopavská hornatina |
Medvědí vrch; 1216,2 |
GC1FXG4 |
| Hrubý Jeseník |
Medvědská hornatina |
Vrbenská vrchovina |
Žárový vrch; 1093,8 |
GC487M3; GC1RR5H |
| Králický Sněžník |
|
|
Králický Sněžník; 1423,7 |
GCVY7B |
| Rychlebské hory |
Hornolipovská vrchovina |
Petříkovská vrchovina |
Smrk; 1126,7 |
GC1513F |
| Rychlebské hory |
Hornolipovská vrchovina |
Velkovrbenské rozsochy |
Polská hora; 1105,7 |
GC1KTEY |
| Rychlebské hory |
Travenská hornatina |
Nýznerovská hornatina |
Špičák; 957,2 |
|
| Rychlebské hory |
Travenská hornatina |
Hřibovská hornatina |
Borůvková hora; 899 |
|
| Rychlebské hory |
Travenská hornatina |
Hoštický stupeň |
Jánský vrch; 375,4 |
|
| Rychlebské hory |
Sokolský hřbet |
|
Studničný vrch; 991,6 |
|
| Hanušovická vrchovina |
Branenská vrchovina |
Jeřábská vrchovina |
Jeřáb; 1002,8 |
GC2PDW1 |
| Hanušovická vrchovina |
Hraběšická hornatina |
Kamenecká hornatina |
Černé kameny; 956,1 |
GC2D7BQ |
| Hanušovická vrchovina |
Úsovská vrchovina |
Bradelská vrchovina |
Bradlo; 599,5 |
GCQC32 |
| Hanušovická vrchovina |
Šumperská kotlina |
|
kóta; 600 |
|
| Zlatohorská vrchovina |
Rejvízská hornatina |
|
Příčný vrch; 975 |
|
| Zlatohorská vrchovina |
Hynčická hornatina |
|
Biskupská kupa; 891 |
GCZ6VT |
| Zlatohorská vrchovina |
Bělská pahorkatina |
Jesenická kotlina |
Bršť; 695,2 |
GC4HD6G |
| Zlatohorská vrchovina |
Jindřichovická pahorkatina |
Liptaňská pahorkatina |
Kobyla; 524,1 |
|
| Nízký Jeseník |
Slunečná vrchovina |
|
Slunečná; 800,2 |
GC1VB3X |
| Nízký Jeseník |
Bruntálská vrchovina |
Moravická vrchovina |
Pastviny; 790,4 |
|
| Nízký Jeseník |
Domašovská vrchovina |
Červenohorská vrchovina |
Červená hora; 749 |
GC1KAX5 |
| Nízký Jeseník |
Brantická vrchovina |
Krasovská vrchovina |
Bedřichova hora; 745,2 |
GC56A7J |
| Nízký Jeseník |
Oderské vrchy |
Kozlovská vrchovina |
Fidlův kopec; 680,1 |
|
| Nízký Jeseník |
Vítkovská vrchovina |
Potštátskáí vrchovina |
Strážná; 641,5 |
|
| Nízký Jeseník |
Stěbořická pahorkatina |
Heraltická pahorkatina |
Břidličná; 458,7 |
GCX91A |
| Nízký Jeseník |
Tršická pahorkatina |
Čekyňská pahorkatina |
Pod Kyjanicí; 445,8 |
|
| Zábřežská vrchovina |
Drozdovská vrchovina |
Medlánecká sníženina |
Lázek; 715 |
GCYPXX |
| Zábřežská vrchovina |
Bouzovská vrchovina |
Ludmírovská vrchovina |
Zahálkovy skalky; 610 |
|
| Zábřežská vrchovina |
Mírovská vrchovina |
Maletínská vrchovina |
Kančí vrch; 604,6 |
|
| Mohelnická brázda |
|
Rovenská pahorkatina |
Homolka; 332,9 |
|
Krkonošsko-jesenickí podhůří tvoří severní podhůří tří výše zmíněných oblastí, do ČR zasahuje jen velmi malou částí v nejsevernější části Olomouckého kraje. Nejvyšším vrcholen české části je Boží hora (525 m).
| celek |
podcelek |
okrsek |
nejvyšší vrchol |
keš |
| Žulovská pahorkatina |
|
Černovodská pahorkatina |
Boží hora; 525,7 |
GC1GCP7 |
| Vidnavská nížina |
|
|
kóta; 365 |
|
Poberounská subprovincie se nalézá ve středních a jihozápadních Čechách. Nejvyšším bodem je Tok (865 m). Dělí se na 2 oblasti: Brskou oblast a Plzeňskou pahorkatinu.
Brdská oblast se nachází zhruba v západní čtvrtině Středočeského kraje. Nejvyšším vrcholem je Tok (865 m).
| celek |
podcelek |
okrsek |
nejvyšší vrchol |
keš |
| Brdská vrchovina |
Brdy |
Třemošenská vrchovina |
Tok; 864,9 |
|
| Brdská vrchovina |
Příbramská pahorkatina |
Třebská pahorkatina |
Vojna; 666,6 |
GC13E4Z |
| Brdská vrchovina |
Hřebeny |
Studenská vrchovina |
Studený vrch; 660,3 |
GCKXM1 |
| Křivoklátská vrchovina |
Zbirožská vrchovina |
Radečská vrchovina |
Radeč; 721 |
GC164DM |
| Křivoklátská vrchovina |
Lánská pahorkatina |
Loděnická pahorkatina |
Tuchonín; 488,2 |
GC12RRH |
| Džbán |
Řevničovská pahorkatina |
Novostrašecká pahorkatina |
Louštín; 535,4 |
GCKZEA |
| Džbán |
Ročovská vrchovina |
Třebocká vrchovina |
Džbán; 535,3 |
|
| Hořovická pahorkatina |
Karlštejnská vrchovina |
Suchomastská vrchovina |
Bacín; 498,9 |
GCYFT6 |
| Hořovická pahorkatina |
Hořovická brázda |
Holoubkovská kotlina |
Borek; 474 |
|
| Pražská plošina |
Kladenská tabule |
Slánská tabule |
Na rovinách; 435 |
GC10WE1 |
| Pražská plošina |
Říčanská plošina |
Třebotovská plošina |
Hradinovský kopec; 412,2 |
|
Plzeňská pahorkatina tvoří západní část Poberounské subprovincie. Nejvyšším vrcholem je Koráb (773 m).
| celek |
podcelek |
okrsek |
nejvyšší vrchol |
keš |
| Švihovská vrchovina |
Chudenická vrchovina |
Korábská vrchovina |
Koráb; 772,9 |
GCYA71 |
| Švihovská vrchovina |
Radyňská vrchovina |
Bukovohorská vrchovina |
Na skále; 672,9 |
|
| Švihovská vrchovina |
Rokycanská pahorkatina |
Klabavská pahorkatina |
Kotel; 575,3 |
GC30TG9 |
| Švihovská vrchovina |
Merklínská pahorkatina |
Roupovská pahorkatina |
Srnčí vrch; 534,6 |
GC1DWP2 |
| Švihovská vrchovina |
Klatovská kotlina |
Bolešinská kotlina |
Nad Vezdoským; 533 |
|
| Plaská pahorkatina |
Stříbrská pahorkatina |
Pernarecká pahorkatina |
Vlčí hora; 703,6 |
GC1RWNT |
| Plaská pahorkatina |
Kaznějovská pahorkatina |
Dolnobělská vrchovina |
Krmníky (Cíteř); 596,8 |
|
| Plaská pahorkatina |
Kralovická pahorkatina |
Pavlíkovská pahorkatina |
Nad kostelem; 537 |
|
| Plaská pahorkatina |
Plzeňská kotlina |
Dobřanská kotlina |
Hůrka; 425,9 |
|
| Rakovnická pahorkatina |
Manětínská vrchovina |
Lomská vrchovina |
Lišák; 676,8 |
|
| Rakovnická pahorkatina |
Žihelská pahorkatina |
Rabštejnská pahorkatina |
Kanešův kopec; 632,8 |
|
| Rakovnická pahorkatina |
Kněževeská pahorkatina |
Kryrská pahorkatina |
Lišák; 462,4 |
|
Česká tabule se rozkládá převážně v severních a východních Čechách. Nejvyšším bodem je Ralsko (696 m). Dělí se do 3 oblastí: Severočeská tabule, Středočeská tabule a Východočeská tabule.
Severočeská tabule se nachází v severní části České tabule. Nejvyšším bodem je Ralsko (696 m).
| celek |
podcelek |
okrsek |
nejvyšší vrchol |
keš |
| Ralská pahorkatina |
Zákupská pahorkatina |
Cvikovská pahorkatina |
Ralsko; 696,1 |
GCX3DZ |
| Ralská pahorkatina |
Dokeská pahorkatina |
Polomené hory |
Vlhošť; 613,5 |
|
| Jičínská pahorkatina |
Turnovská pahorkatina |
Turnovská stupňovina |
Sokol; 562,5 |
GC1FKQA |
| Jičínská pahorkatina |
Bělohradská pahorkatina |
Libotovský hřbet |
Dehtovská horka; 525 |
GC1R154 |
Východočeská tabule leží ve východní části České tabule. Nejvyšším bodem je Baldský vrch (693 m).
| celek |
podcelek |
okrsek |
nejvyšší vrchol |
keš |
| Svitavská pahorkatina |
Českotřebovská vrchovina |
Kozlovský hřbet |
Baldský vrch; 692,5 |
|
| Svitavská pahorkatina |
Chrudimská tabule |
Štěpánovská stupňovina |
Heráně; 453,3 |
|
| Svitavská pahorkatina |
Loučenská tabule |
Poličská tabule |
Modřecký vrch; 657,3 |
|
| Orlická tabule |
Třebechovická tabule |
Opočenský hřbet |
U rozhledny; 451 |
|
| Orlická tabule |
Úpsko-metujská tabule |
Bohuslavická tabule |
Staré; 355 |
|
| Východolabská tabule |
Chlumecká tabule |
Velichovecká tabule |
Na Šancích; 352,6 |
GC47A6M |
| Východolabská tabule |
Cidlínská tabule |
Novobydžovská tabule |
Holý; 322,8 |
|
| Východolabská tabule |
Pardubická kotlina |
Kunětická kotlina |
Kunětická hora ; 306,8 |
GCND2T |
Západní Karpaty se v rámci ČR rozkládají ve východní části Moravy a českého Slezska. Vznikaly během alpinského vrásnění, které mělo svůj počátek na konci druhohor a pokračuje až dodnes (v menší míře). Kromě ČR je nalezneme i v jžním Polsku, severovýchodním Rakousku, severním Maďarsku, ovšem jejich největší část se nachází na Slovensku. Nejvyšším bodem české části je Lysá hora (1 324 m). Na území ČR zasahují tyto subprovincie: Vnější Západní Karpaty a Vněkarpatské sníženiny.
Vnější Západní Karpaty se táhnou podél česko-slovenské a zčásti i česko-rakouské a česko-polské státní hranice. Kromě ČR zasahují i do Rakouska, jižního Polska a na Slovensko. Nejvyšším vrcholem české části je Lysá hora (1 324 m).Dělí se (v ČR) na tyto subprovincie: Jihomoravské Karpaty, Středomoravské Karpaty, Slovensko-moravské Karpaty, Západní Beskydy a Západobeskydské podhůří
Jihomoravské Karpatyse rozkládají na jihovýchodní Moravě a severovýchodním Rakouska. Nejvyšším vrcholem je Děvín (549 m)
| celek |
podcelek |
okrsek |
nejvyšší vrchol |
keš |
| Mikulovská vrchovina |
Pavlovské vrchy |
|
Děvín; 548,7 |
GC1HWA0 |
| Mikulovská vrchovina |
Milovická pahorkatina |
|
Stará hora; 355 |
|
Středomoravské Karpaty tvoří zvlněnou oblast na pomezí Jihomoravského a Zlínského kraje. Nejvyšším vrcholem je Brdo (587 m).
| celek |
podcelek |
okrsek |
nejvyšší vrchol |
keš |
| Chřiby |
Stupavská vrchovina |
Chřibské hřbety |
Brdo; 586,7 |
GC39VXK |
| Chřiby |
Halenkovická vrchovina |
Slameňácká vrchovina |
Slameňák; 431,5 |
|
| Litenčická pahorkatina |
Orlovická vrchovina |
Lhotská vrchovina |
Hradisko; 518,1 |
GC1FEPP |
| Litenčická pahorkatina |
Bučovická pahorkatina |
Brankovická pahorkatina |
Chlum; 402,4 |
|
| Litenčická pahorkatina |
Zdounecká brázda |
Roštínská brázda |
Stráně; 332 |
|
| Ždánický les |
Dambořická vrchovina |
Uhřická vrchovina |
U slepice; 438 |
GC17TWV |
| Ždánický les |
Boleradická vrchovina |
Divácká vrchovina |
Přední kout; 410,2 |
|
| Ždánický les |
Hustopečská pahorkatina |
Starovická pahorkatina |
Uherčické Staré hory; 311,8 |
|
| Kyjovská pahorkatina |
Věteřovská vrchovina |
|
Babí lom; 417,2 |
|
| Kyjovská pahorkatina |
Vážanská vrchovina |
|
Záhumenice; 388,9 |
|
| Kyjovská pahorkatina |
Mutěnická pahorkatina |
Žadovická pahorkatina |
Domanínský kopec; 312,4 |
|
| Kyjovská pahorkatina |
Kudlovická pahorkatina |
|
Hradisko; 297,7 |
|
Slovensko-moravské Karpaty se rozkládají po obou stranách česko-slovenské státní hranice. Nejvyšším vrcholem na českém území je Malý Javorník (1 019 m).
| celek |
podcelek |
okrsek |
nejvyšší vrchol |
keš |
| Javorníky |
Ráztocká hornatina |
Javornický hřbet |
Malý Javorník; 1 019,2 * |
GC1FEXW |
| Javorníky |
Pulčínská hornatina |
Makytská hornatina |
Makyta; 923,2 * |
GC1MDYG |
| Bílé Karpaty |
Javořinská hornatina |
Javořinský hřbet |
Velká Javořina; 970 * |
GCK98W |
| Bílé Karpaty |
Lopenická hornatina |
Vyškovecká hornatina |
Velký Lopeník; 911,3 * |
GCQT71 |
| Bílé Karpaty |
Chmelovská hornatina |
Vlárská hornatina |
Průklesy; 835,5 |
GC1WM52 |
| Bílé Karpaty |
Žalostinská vrchovina |
Radějovská vrchovina |
Kobyla; 583,7 * |
GC14PF6 |
| Bílé Karpaty |
Straňanská kotlina |
|
Nová hora; 551,9 |
|
| Vizovická vrchovina |
Komonecká hornatina |
Klášťovský hřbet |
Kláštov; 752,9 |
GC19ZPB |
| Vizovická vrchovina |
Zlínská vrchovina |
Seninecká vrchovina |
Vartovna; 651 |
GC19ZPE |
| Vizovická vrchovina |
Luhačovická vrchovina |
Lačnovská vrchovina |
Stráň; 606,6 |
|
| Vizovická vrchovina |
Hlucká pahorkatina |
Prakšická pahorkatina |
Ovčírna; 429 |
GC36ZE6 |
| Vizovická vrchovina |
Fryštácká brázda |
|
Padělky; 371 |
|
Západobeskydské podhůří se rozkládá na severovýchodě ČR a v Polsku. Nejvyšším vrcholem je Skalka (964 m).
| celek |
podcelek |
okrsek |
nejvyšší vrchol |
keš |
| Podbeskydská pahorkatina |
Štramberská vrchovina |
Ondřejník |
Skalka; 964,2 |
GCQKPJ |
| Podbeskydská pahorkatina |
Frenštátská brázda |
Radhošťské podhůří |
Žár; 630,4 |
|
| Podbeskydská pahorkatina |
Příborská pahorkatina |
Novojičínská pahorkatina |
Starojický kopec; 496,2 |
GCKDQW |
| Podbeskydská pahorkatina |
Kelčská pahorkatina |
Loučská brázda |
Skalka; 480,6 |
|
| Podbeskydská pahorkatina |
Maleník |
|
Maleník; 479 |
GC40AYE |
| Podbeskydská pahorkatina |
Třinecká brázda |
Frýdecká pahorkatina |
Skalická Strážnice; 438,1 |
GC1ECBH |
| Podbeskydská pahorkatina |
Těšínská pahorkatina |
Hornožukovská pahorkatina |
Šachta; 425,8 |
GC48D2B |
Západní Beskydy se nacházejí na území severovýchodu ČR, severozápadního Slovenska a jižního Polska. Nejvyšším vrcholem je Lysá hora (1 324 m).
| celek |
podcelek |
okrsek |
nejvyšší vrchol |
keš |
| Moravskoslezské Beskydy |
Lysohorská hornatina |
Lysohorská rozsocha |
Lysá hora; 1 323,3 |
GCQKPX |
| Moravskoslezské Beskydy |
Radhošťská hornatina |
Radhošťský hřbet |
Smrk; 1 276,3 |
GCQT1P |
| Moravskoslezské Beskydy |
Lysohorská hornatina |
Ropická rozsocha |
Ropice; 1082,5 |
GCXDER |
| Moravskoslezské Beskydy |
Lysohorská hornatina |
Zadní hory |
Velký Polom; 1 067,3´* |
GC21882 |
| Moravskoslezské Beskydy |
Radhošťská hornatina |
Mezivodská vrchovina |
Trojačka; 987 |
GC33HCR |
| Moravskoslezské Beskydy |
Radhošťská hornatina |
Hodslavický Javorník |
Velký Javorník; 917,8 |
GCR7E0 |
| Moravskoslezské Beskydy |
Klokočovská hornatina |
|
Bobek; 871,2 * |
GC27Z0A |
| Hostýnsko-vsetínská hornatina |
Vsetínské vrchy |
Soláňský hřbet |
Vysoká; 1024,3 |
GC13A35 |
| Hostýnsko-vsetínská hornatina |
Hostýnské vrchy |
Rusavská hornatina |
Kelčský Javorník; 864,7 |
GCNNTF |
| Slezské Beskydy |
Čantoryjská hornatina |
|
Velká Čantoryje; 994,5 |
GCYEKY |
| Jablunkovské mezihoří |
|
|
Girová; 839,9 |
GC3HYK6 |
| Rožnovská brázda |
|
Vigantická pahorkatina |
Poskla; 576,3 |
GC17P5Z |
| Jablunkovská brázda |
|
|
Kempa; 571 |
|
Vněkarpatské sníženiny probíhají na území ČR napříč celým územím přináležejícím Karpatům, tj. zhruba od Znojma po Ostravu. Dělí se do 2 oblastí: Západní Vněkarpatské sníženiny a Severní Vněkarpatské sníženiny.
Západní Vněkarpatské sníženiny se rozkládají na východní Moravě a v severovýchodním Rakousku. Nejvyšším bodem české části je vrchol Výhon (356 m).
| celek |
podcelek |
okrsek |
nejvyšší vrchol |
keš |
| Dyjsko-svratecký úval |
Pracká pahorkatina |
Výhon |
Výhon; 355,5 |
GC1ZBK6 |
| Vyškovská brána |
Rousínovská brána |
|
Čloubky; 324,7 |
|
| Hornomoravský úval |
Uničovská plošina |
Žerotínská rovina |
Šumvaldská horka; 331 |
|
| Moravská brána |
Oderská brána |
Bělotínská pahorkatina |
Lučická Stráž; 339,2 |
|
Severní Vněkarpatské sníženiny nalezneme na severní Moravě, ve Slezsku a jižním Polsku. Nejvyšším bodem české části jsou Kouty (333 m).
| celek |
podcelek |
okrsek |
nejvyšší vrchol |
keš |
| Ostravská pánev |
Ostravské plošiny |
Havířovská plošina |
Kouty; 332,9 |
|
Západopanonská pánev zasahuje na území ČR, Rakouska, Slovenska a Maďarska. V ČR nalezneme jen jednu její subprovincii - Vídeňskou pánev. Nejvyšším vrcholem v ČR jsou Staré hory (302 m).
Vídeňská pánev se rozkládá na území Rakouska (většina), ČR a Slovenska. Do ČR zasahuje jediná oblast -
Jihomoravská pánev.
| celek |
podcelek |
okrsek |
nejvyšší vrchol |
keš |
| Dolnomoravský úval |
Valtická pahorkatina |
Úvalská pahorkatina |
Staré hory; 301,8 |
|
Středoevropská nížina zasahuje na území ČR pouze svou velmi malou částí, kromě ČR se táhne od Francie přes Belgii, Nizozemí, Německo, Dánsko až do Polska. Do ČR zasahuje subprovincie
Středopolská nížina oblastí
Slezská nížina s nejvyšším bodem Almin kopec (315 m).
| celek |
podcelek |
okrsek |
nejvyšší vrchol |
keš |
| Opavská pahorkatina |
Hlučínská pahorkatina |
Koběřická pahorkatina |
Almin kopec; 315 |
GC24Y8T |
Území Slovenska náleží do 4 geomorfologických provincií - Západné Karpaty, Východné Karpaty, Západopanónska panva a Východopanónska panva. Největší plochu ze 4 zmíněných provincií zabírají Západné Karpaty.
Západné (Západní) Karpaty se na území Slovenska táhnou zhruba od Bratislavy na JZ táhlým obloukem směrem na SV a nalezneme je ve všech slovenských krajích (župách). Kromě Slovenska zasahují i do ČR (viz výše), jižního Polska, severovýchodního Rakouska a severního Maďarska. Nejvyšším vrcholem nejen slovenské části, ale i Západních Karpat a roněž celého dlouhého oblouku Karpat je Gerlachovský štít (2 655 m). Na území Slovenska zasahují tyto subprovincie: Vonkajšie Západné Karpaty a Vnútorné Západné Karpaty.
Vonkajšie (Vnější) Západné Karpaty se táhnou podél slovensko-české a slovensko-polské hranice a tvoří západní a severní stranu Západních Karpat. Nejvyšším vrcholem je Babia hora (1 723 m). Na území Slovenska se dělí na tyto oblasti: Slovensko-moravské Karpaty, Západné (Západní) Beskydy, Stredné Beskydy, Východné Beskydy a Podhôlno-magurská oblasť.
Slovensko-moravské Karpaty se rozkládají podél slovensko-české hranice a nejvyšším vrcholem je Veľký Javorník (1 071 m). Geologicky se jedná převážně o flyšová pohoří.
| celek |
podcelek |
čásť |
nejvyšší vrchol |
keš |
| Javorníky |
Vysoké Javorníky |
Javornická hornatina |
Veľký Javorník; 1071 |
GC13GFT |
| Javorníky |
Nízke Javorníky |
Rovnianska vrchovina |
Javorník; 737 |
GC44Q75 |
| Biele Karpaty |
Javorinská hornatina |
|
Veľká Javorina; 970 * |
GCK98W |
| Biele Karpaty |
Vršatské bradlá |
Vysoké Vršatce |
Chmeľová; 925 |
GC3G5BM |
| Biele Karpaty |
Kobylináč |
|
Kobylinec; 912 |
GC22C7H |
| Biele Karpaty |
Lopenícka hornatina |
|
Veľký Lopeník; 911 * |
GCQT71 |
| Biele Karpaty |
Kýčerská hornatina |
|
Kýčera; 828 |
|
| Biele Karpaty |
Súčanská vrchovina |
|
Javorník; 782 * |
GC2XH1J |
| Biele Karpaty |
Bošácke bradlá |
|
Žlab; 737 |
GC1YQ96 |
| Biele Karpaty |
Beštiny |
|
Nová hora; 629 |
|
| Biele Karpaty |
Žalostínská vrchovina |
|
Žalostiná; 621 |
GC1GEEF |
| Myjavská pahorkatina |
|
|
Bradlo; 543 |
GC1V721 |
| Považské podolie |
|
|
Dielec; 572 |
|
Západné Beskydy zasahují na Slovensko svou východní a plošně menší částí. Nejvyšším vrcholem slovenské části je Veľký Polom (1 067 m).
| celek |
podcelek |
čásť |
nejvyšší vrchol |
keš |
| Moravsko-sliezske Beskydy |
Zadné hory |
|
Veľký Polom; 1067,3 * |
GC21882 |
| Turzovská vrchovina |
Zadné vrchy |
|
Beskydek; 953 * |
|
| |
Predné vrchy |
|
Bahaňa; 827 |
GC4WQ0T |
| |
Hornokysucké podolie |
|
Buková |
|
| |
Kornická brázda |
|
Súľov |
|
| Jablunkovské medzihorie |
|
|
Kikula, 844 |
GC46N3B |
Stredné Beskydy se rozkládají na značné části etnografických regionů Orava a Kysuce a přesahují samozřejmě i do Polska. Nejvyšším vrcholem je Babia hora (1 723 m).
| celek |
podcelek |
čásť |
nejvyšší vrchol |
keš |
| Oravské Beskydy |
Babia hora |
|
Babia hora; 1723 |
GC1YH9R |
| Oravské Beskydy |
Pilsko |
|
Pilsko; 1557 |
GC22EJ3 |
| Oravské Beskydy |
Polhoranská vrchovina |
|
Beskydok; 1169 |
GC3QG6K |
| Oravské Beskydy |
Ošust |
|
Ušust; 1155 |
GC45VH7 |
| Oravská Magura |
Kubínska hoľa |
|
Minčol; 1394 |
GC43R7F |
| Oravská Magura |
Paráč |
|
Paráč; 1325 |
|
| Oravská Magura |
Budín |
|
Budín; 1221 |
|
| Kysucké Beskydy |
Rača |
|
Veľká Rača; 1236 |
GC106QQ |
| Kysucké Beskydy |
Javorský Beskyd |
|
Rovná poľana; 946 |
GC4FHHJ |
| Kysucká vrchovina |
Kysucké bradlá |
|
Pupov; 1096 |
GC23Z0P |
| Kysucká vrchovina |
Vojenné |
|
Mrvová Kykula; 1040 |
|
| Kysucká vrchovina |
Bystrická brázda |
|
Šajdov vrch; 856 |
|
| Kysucká vrchovina |
Krásňanská kotlina |
|
kóta; 464 |
|
| Podbeskydská vrchovina |
|
|
Vráta; 1051 |
|
| Oravská vrchovina |
|
|
Kýčera; 953 |
|
Východné Beskydy nalezneme severovýchodně od Tater. Nejvyšším vrcholem je Minčol (1 157 m).
| celek |
podcelek |
čásť |
nejvyšší vrchol |
keš |
| Čergov |
|
|
Minčol; 1157 |
GC11VCH |
| Pieniny |
|
|
Vysoké skalky; 1050 |
GC3YAKA |
| Ľubovnianska vrchovina |
|
|
Eliášovka; 1023 |
|
Podhôlno-magurská oblasť se rozkládá na území severního Slovenska zhruba od Oravské přehrady na západě po Prešov na východě a jižního Polska. Nejvyšším vrcholem je Skorušina (1 314 m).
| celek |
podcelek |
čásť |
nejvyšší vrchol |
keš |
| Skorušinské vrchy |
Skorušina |
|
Skorušina; 1314 |
GC3YD7P |
| Skorušinské vrchy |
Kopec |
|
Kopec; 1251 |
|
| Skorušinské vrchy |
Oravická Magura |
|
Magura Witowska; 1232 |
|
| Levočské vrchy |
Levočská vysočina |
|
Čierna hora; 1289 |
|
| Levočské vrchy |
Levočská vrchovina |
|
kóta; 1192 |
|
| Levočské vrchy |
Levočské planiny |
Olšavická planina |
Krúžok; 975 |
GCQ7EK |
| Spišská Magura |
Repisko |
|
Repisko; 1259 |
GC4ACJF |
| Spišská Magura |
Veterný vrch |
|
Veterný vrch; 1112 |
GC4NX0P |
| Podtatranská brázda |
Ždiarska brázda |
|
Strednica; 1128 |
|
| Podtatranská brázda |
Zuberská brázda |
|
kóta; 1045 |
|
| Bachureň |
|
|
Bachureň; 1081 |
GC11GFX |
| Spišsko-šarišské medzihorie |
Hromovec |
|
Hromovec; 894 |
|
| Spišsko-šarišské medzihorie |
Stráže |
|
Stráž; 740 |
GC10KAK |
| Spišsko-šarišské medzihorie |
Ľubotínska pahorkatina |
|
Beskydok; 729 |
|
| Oravská kotlina |
|
|
Výr; 837 |
|
| Šarišská vrchovina |
|
|
Za horou; 719 |
GC56FQB |
Vnútorné Západné Karpaty nalezneme kromě Slovenska i v Rakousku, Maďarsku a Polsku. Plošně jsou mnohem rozsáhlejší než Vonkajšie Západné Karpaty a nachází se zde i nejvyšší vrchol celých Karpat a samozřejmě i Slovenska - Gerlachovský štít (2 654,4 m). Geologicky jsou tvořeny převážně metamorfovanými hornimami prostoupenými hlubinnými vyvřelinami.
Slovenské rudohoriese nachází zhruba mezi městy Zvolen na západě a Košice na východě. Nejvyšším vrcholem je Stolica (1 476 m). Na jihu pak pokračují i v Maďarsku. Dělí se na tyto oblasti: Slovenské rudohorie, Fatransko-tatranská oblasť, Slovenské stredohorie, Lučensko-košická zníženina a Matransko-slánská oblasť.
| celek |
podcelek |
čásť |
nejvyšší vrchol |
keš |
| Stolické vrchy |
Stolica |
|
Stolica; 1477 |
GC4NP9V |
| Stolické vrchy |
Tŕstie |
|
Tŕstie; 1121 |
|
| Stolické vrchy |
Tŕstie |
Muránska brázda |
Kochovo; 686 |
|
| Stolické vrchy |
Klenovské vrchy |
|
Ostrá; 1011 |
|
| Stolické vrchy |
Klenovské vrchy |
Kokavská brázda |
Dielik; 420 |
|
| Stolické vrchy |
Málinské vrchy |
|
Jasenina; 995 |
|
| Stolické vrchy |
Málinské vrchy |
Ipeľská brázda |
kóta; 527 |
|
| Veporské vrchy |
Fabova hoľa |
|
Fabova hoľa; 1439 |
GC3A4FC |
| Veporské vrchy |
Balocké vrchy |
|
Klenovský Vepor; 1338 |
GCYW3C |
| Veporské vrchy |
Čiertaž |
|
Čiertaž; 1204 |
|
| Veporské vrchy |
Sihlianská planina |
|
Bykovo; 1110 |
|
| Spišsko-gemerský kras |
Muránska planina |
|
Kľak; 1409 |
GC4BEJE |
| Spišsko-gemerský kras |
Slovenský raj |
|
Borovniak; 1271 |
GC259X5 |
| Volovské vrchy |
Zlatý stôl |
|
Zlatý stôl; 1322 |
GC1J0F2 |
| Volovské vrchy |
Knola |
|
Babiná; 1277 |
|
| Volovské vrchy |
Kojšova hoľa |
|
Kojšovská hoľa; 1246 |
GC2NNGW |
| Volovské vrchy |
Pipitka |
|
Pipitka; 1225 |
GC4E7MN |
| Volovské vrchy |
Havranie vrchy |
|
Hanisková; 1162 |
|
| Volovské vrchy |
Hnilecké vrchy |
|
Bukovec; 1126 |
GC1K69Y |
| Volovské vrchy |
Holička |
|
Holička; 727 |
GC3BAP7 |
| Čierna hora |
Roháčka |
|
Roháčka; 1028 |
GC2Y0Z1 |
| Čierna hora |
Pokryvy |
|
Pokryvy; 888 |
|
| Čierna hora |
Bujanovské vrchy |
|
Suchý vrch; 799 |
GC1KVCT |
| Čierna hora |
Sopotnické vrchy |
|
Somár; 701 |
GC44B2N |
| Čierna hora |
Hornádske predhorie |
|
kóta; 598 |
|
| Revúcká vrchovina |
Turecká |
|
Turecká; 953 |
GC3WCGC |
| Revúcká vrchovina |
Dobšinské predhorie |
|
Veľký Radzim; 990 |
GC27QVT |
| Revúcká vrchovina |
Hrádok |
|
Magura; 883 |
|
| Revúcká vrchovina |
Železnícke predhorie |
|
Železník; 814 |
|
| Revúcká vrchovina |
Cinobanské predhorie |
|
Tri Chotáre; 650 |
|
| Slovenský kras |
Horný vrch |
|
Matesova skala; 925 |
GC2F364 |
| Slovenský kras |
Zádielska planina |
|
Grečov vrch; 891 |
GC274RK |
| Slovenský kras |
Plešivská planina |
|
Štít; 851 |
GCYP96 |
| Slovenský kras |
Jasová planina |
|
Nižný Feréteš; 791 |
|
| Slovenský kras |
Silická planina |
|
Malý vrch; 679 |
GC3MVAC |
| Slovenský kras |
Jelšavský kras |
|
Slovenská skala; 622 |
|
| Slovenský kras |
Dolný vrch |
|
Pavlovský vrch; 611 |
|
| Slovenský kras |
Koniarska planina |
|
Veterník; 610 |
|
| Rožňavská kotlina |
|
|
Roveň; 528 |
|
Fatransko-tatranská oblasť začíná na jihozápadě u Bratislavy a končí na severovýchodě u města Krompachy. Nejvyšším vrcholem je Gerlachovský štít (2 654,4 m).
| celek |
podcelek |
čásť |
nejvyšší vrchol |
keš |
| Tatry |
Východné Tatry |
Vysoké Tatry |
Gerlachovský štít; 2654,4 |
GC1Y114 |
| Tatry |
Východné Tatry |
Belianske Tatry |
Havran; 2152 |
|
| Tatry |
Západné Tatry |
Liptovské Tatry |
Bystrá; 2248 |
GC3NVVQ |
| Tatry |
Západné Tatry |
Roháče |
Baníkov; 2178 |
GC34TAW |
| Tatry |
Západné Tatry |
Červené vrchy |
Kresanica; 2123 |
GC3AADF |
| Tatry |
Západné Tatry |
Liptovské kopy |
Veľká kopa; 2052 |
|
| Tatry |
Západné Tatry |
Sivý vrch |
Sivý vrch; 1805 |
GC1CYQ0 |
| Tatry |
Západné Tatry |
Osobitá |
Osobitá; 1687 |
|
| Nízké Tatry |
Ďumbierske Tatry |
Ďumbier |
Ďumbier; 2046 |
GCPWTF |
| Nízké Tatry |
Ďumbierske Tatry |
Prašivá |
Veľká Chochuľa; 1753 |
GC382BA |
| Nízké Tatry |
Ďumbierske Tatry |
Demänovské vrchy |
Krakova hoľa; 1752 |
GC29NDR |
| Nízké Tatry |
Ďumbierske Tatry |
Salatíny |
Salatín; 1630 |
GC3KF9C |
| Nízké Tatry |
Ďumbierske Tatry |
Lúžňanská kotlina |
kóta; 1113 |
|
| Nízké Tatry |
Kráľovohoľské Tatry |
Kráľova hoľa |
Kráľova hoľa; 1946 |
GCK0XY |
| Nízké Tatry |
Kráľovohoľské Tatry |
Priehyba |
Veľký bok; 1727 |
|
| Nízké Tatry |
Kráľovohoľské Tatry |
Predná hoľa |
Úplaz; 1555 |
|
| Nízké Tatry |
Kráľovohoľské Tatry |
Teplická kotlina |
Starý diel; 1047 |
|
| Malá Fatra |
Krivánska Fatra |
Krivánske Veterné hole |
Veľký Kriváň; 1 709 |
GC1VNN8 |
| Malá Fatra |
Krivánska Fatra |
Rozsutce |
Veľký Rozsutec; 1610 |
GCYB7F |
| Malá Fatra |
Krivánska Fatra |
Osnica |
Osnica; 1363 |
GC2BFG5 |
| Malá Fatra |
Krivánska Fatra |
Štefánovská kotlina |
kóta; 755 |
|
| Malá Fatra |
Lúčanská Fatra |
Lúčanské Veterné hole |
Veľká lúka; 1476 |
GC2W719 |
| Malá Fatra |
Lúčanská Fatra |
Kľak |
Kľak; 1352 |
GCVYA6 |
| Malá Fatra |
Lúčanská Fatra |
Kýčery |
Hnilická Kýčera; 1218 |
GC25YQJ |
| Malá Fatra |
Lúčanská Fatra |
Vrícka kotlina |
kóta; 837 |
|
| Malá Fatra |
Lúčanská Fatra |
Martinské predhorie |
Dubový diel; 751 |
|
| Chočské vrchy |
Choč |
|
Veľký Choč; 1608 |
GCW2K2 |
| Chočské vrchy |
Prosečné |
|
Prosečné; 1372 |
GC3Y2QX |
| Chočské vrchy |
Sielnické vrchy |
|
Magura; 1171 |
|
| Veľká Fatra |
Hôlná Fatra |
|
Ostredok; 1592 |
GC2BT31 |
| Veľká Fatra |
Šiprúň |
|
Šiprúň; 1461 |
GC3JDDQ |
| Veľká Fatra |
Bralná Fatra |
|
Smrekov; 1441 |
GC2VW7N |
| Veľká Fatra |
Zvolen |
|
Zvolen; 1403 |
GC1R3QH |
| Veľká Fatra |
Lysec |
|
Kľak; 1394 |
GC2BARB |
| Veľká Fatra |
Šípská Fatra |
|
Vtáčnik; 1236 |
GC484G8 |
| Veľká Fatra |
Revúcke podolie |
|
kóta; 850 |
|
| Starohorské vrchy |
|
|
Kozí chrbát; 1330 |
GC37C20 |
| Podtatranská kotlina |
Tatranské podhorie |
|
Rakytovec; 1325 |
|
| Podtatranská kotlina |
Liptovská kotlina |
Hybianska pahorkatina |
kóta; 1112 |
|
| Podtatranská kotlina |
Popradská kotlina |
Lomnická pahorkatina |
kóta; 1093 |
|
| Strážovské vrchy |
Zliechovská hornatina |
Strážov |
Strážov; 1213 |
GCYK95 |
| Strážovské vrchy |
Malá Magura |
|
Magura; 1141 |
GC375YD |
| Strážovské vrchy |
Nitrické vrchy |
Suchý |
Suchý vrch; 1028 |
GC1JQCN |
| Strážovské vrchy |
Trenčianska vrchovina |
Holázne |
Hoľazne; 901 |
|
| Kozie chrbty |
Dúbrava |
|
Kozí kameň; 1255 |
GCW5DR |
| Kozie chrbty |
Vážecký chrbát |
|
Turková; 1179 |
|
| Branisko |
Smrekovica |
|
Smrekovica; 1200 |
GC1B6A0 |
| Branisko |
Sľubica |
|
Sľubica; 1129 |
GC136T8 |
| Považský Inovec |
Vysoký Inovec |
|
Inovec; 1042 |
GC2926G |
| Považský Inovec |
Krahulčie vrchy |
|
Marhát; 748 |
GC1HN0A |
| Považský Inovec |
Nízky Inovec |
|
Bezovec; 743 |
GC4JHWA |
| Považský Inovec |
Inovecké predhorie |
|
Ostrý vŕšok; 572 |
GC3ENNC |
| Žiar |
Sokol |
|
Chlieviska; 1021 |
GC43W6E |
| Žiar |
Horeňovo |
|
Horeňovo; 892 |
|
| Žiar |
Vyšehrad |
|
Vyšehrad; 829 |
GCYK70 |
| Horehronské podolie |
Heľpianske podolie |
|
kóta; 991 |
|
| Horehronské podolie |
Bystrianske podhorie |
|
Skalka; 946 |
|
| Horehronské podolie |
Lopejská kotlina |
|
Bukový diel; 814 |
|
| Horehronské podolie |
Breznianska kotlina |
|
kóta; 758 |
|
| Súľovské vrchy |
Manínská vrchovina |
Maníny |
Veľký Manín; 891 |
GC1PXF2 |
| Súľovské vrchy |
Súľovské skaly |
|
Žibrid; 867 |
GC1HRRJ |
| Súľovské vrchy |
Skalky |
|
Skalky; 778 |
GC24AV3 |
| Hornádska kotlina |
Vikartovská priekopa |
|
kóta; 890 |
|
| Hornádska kotlina |
Medvedie chrbty |
|
kóta; 748 |
|
| Hornádska kotlina |
Hornádske podolie |
|
kóta; 678 |
|
| Hornádska kotlina |
Podhradská kotlina |
|
kóta; 570 |
|
| Hornonitrianska kotlina |
Handlovská kotlina |
|
Malý Gríč; 876 |
GC1K9RZ |
| Hornonitrianska kotlina |
Prievidzská kotlina |
Ciglianske predhorie |
kóta; 612 |
|
| Hornonitrianska kotlina |
Rudnianska kotlina |
|
Vysoký lán; 471 |
|
| Hornonitrianska kotlina |
Oslianska kotlina |
|
kóta; 401 |
|
| Tribeč |
Veľký Tribeč |
Vysoký Tribeč |
Veľký Tribeč; 830 |
GC26JZ3 |
| Tribeč |
Rázdiel |
Skýcovská vrchovina |
Sokolec; 799 |
|
| Tribeč |
Zobor |
|
Žibrica; 617 |
GC1Q2RA |
| Tribeč |
Jelenec |
|
Ploská; 577 |
|
| Malé Karpaty |
Pezinské Karpaty |
Biele hory |
Záruby; 767 |
GCKZYW |
| Malé Karpaty |
Čachtické Karpaty |
Nedze |
Salášky; 588 |
GC2JRAG |
| Malé Karpaty |
Brezovské Karpaty |
|
Klenová; 585 |
GC1RV4N |
| Malé Karpaty |
Devínske Karpaty |
Devínska Kobyla |
Devínska Kobyla; 514 |
GCMQ83 |
| Turčianska kotlina |
Šútovské podhorie |
|
Hlásna skala; 680 |
|
| Turčianska kotlina |
Diviacka pahorkatina |
|
kóta; 667 |
|
| Turčianska kotlina |
Valčianska pahorkatina |
|
Hôrky; 634 |
|
| Turčianska kotlina |
Mošovská pahorkatina |
|
kóta; 619 |
GC11RRVJ |
| Turčianska kotlina |
Sklabinské podhorie |
|
Bieličie; 589 |
|
| Turčianska kotlina |
Turčianske nivy |
|
kóta; 456 |
|
| Žilinská kotlina |
Domanížska kotlina |
|
Petrová; 637 |
|
| Žilinská kotlina |
Varínske podolie |
|
kóta; 632 |
|
| Žilinská kotlina |
Rajecká kotlina |
|
kóta; 586 |
|
| Žilinská kotlina |
Žilinská pahorkatina |
|
kóta; 580 |
|
Slovenské stredohorie nalezneme v centrální části Slovenska. Nejvyšším vrcholem je Poľana (1 457 m).
| celek |
podcelek |
čásť |
nejvyšší vrchol |
keš |
| Poľana |
Vysoká Poľana |
|
Poľana; 1457 |
GC4W7Q5 |
| Poľana |
Detvianske predhorie |
|
Kopa; 922 |
|
| Vtáčnik |
Vysoký Vtáčnik |
|
Vtáčnik; 1346 |
GC1DPZD |
| Vtáčnik |
Nízky Vtáčnik |
|
Javorinka; 938 |
|
| Vtáčnik |
Raj |
|
kóta; 714 |
GC1V7A2 |
| Vtáčnik |
Župkovská brázda |
|
kóta; 674 |
|
| Kremnické vrchy |
Flochovský chrbát |
|
Flochová; 1316 |
GC2VW0M |
| Kremnické vrchy |
Kunešovská hornatina |
|
Javorník; 1086 |
|
| Kremnické vrchy |
Malachovské predhorie |
|
Nemecký vrch; 843 |
|
| Kremnické vrchy |
Jastrabská vrchovina |
|
Čertov vrch; 747 |
GC2EZ6K |
| Kremnické vrchy |
Turovské predhorie |
|
kóta; 723 |
|
| Javorie |
Javorianska hornatina |
|
Javorie; 1043 |
|
| Javorie |
Lomnianska vrchovina |
|
Lomné; 908 |
|
| Javorie |
Podlysecká brázda |
|
kóta; 748 |
|
| Štiavnické vrchy |
Sitnianska vrchovina |
|
Sitno; 1009 |
GC1DXKX |
| Štiavnické vrchy |
Hodrušská hornatina |
|
Tanád; 939 |
GC1GEAA |
| Štiavnické vrchy |
Skalka |
|
Skalka; 882 |
GC3Q5WE |
| Štiavnické vrchy |
Kozmálovské vršky |
|
Veľká Vápenná |
|
| Pohronský Inovec |
Veľký Inovec |
|
Veľký Inovec; 901 |
GC15W4H |
| Pohronský Inovec |
Vojšín |
|
Vojšín; 819 |
GC1WMTB |
| Pohronský Inovec |
Lehotská planina |
|
Kamenný vrch |
GC11Y48 |
| Ostrôžky |
|
|
Ostrôžka; 877 |
|
| Zvolenská kotlina |
Bystrická vrchovina |
|
Stará kopa; 713 |
GC376WQ |
| Zvolenská kotlina |
Bystrické podolie |
|
Kopec; 730 |
|
| Zvolenská kotlina |
|
|
Čierny diel; 851 |
|
| Krupinská planina |
Závozská vrchovina |
|
kóta; 807 |
|
| Krupinská planina |
Modrokamenské úbočie |
|
Chlm; 744 |
|
| Krupinská planina |
Dačolomská planina |
|
Jaseňový vrch, 724 |
|
| Krupinská planina |
Bzoviská pahorkatina |
|
kóta; 492 |
|
| Pliešovská kotlina |
|
|
Hrádok; 540 |
|
| Žiarska kotlina |
|
|
Kameň; 430 |
|
Lučenecko-košická zníženina se nalézá v jižní části středního Slovenska s přesahem do Maďarska, nejvyšším bodem je Liščia diera (401 m).
| celek |
podcelek |
čásť |
nejvyšší vrchol |
keš |
| Bodvianska pahorkatina |
Gemetská pahorkatina |
|
Liščia diera; 401 |
|
| Bodvianska pahorkatina |
Abovská pahorkatina |
|
Tri chotáre; 322 |
|
| Juhoslovenská kotlina |
|
|
Strážna hora; 362 |
|
Matransko-slánská oblasť se rozkládá na jižním a v jižní části Slovenska a v Maďarsku, přičemž slovenská část je rozdělená na dvě nespojité části - menší západní a větší východní. Nejvyšším bodem je Šimonka (1 092 m).
| celek |
podcelek |
čásť |
nejvyšší vrchol |
keš |
| Slanské vrchy |
Šimonka |
|
Šimonka; 1092 |
GCPE44 |
| Slanské vrchy |
Makovica |
|
Makovica; 981 |
GC3J81H |
| Slanské vrchy |
Mošník |
|
Mošník; 911 |
|
| Slanské vrchy |
Milič |
|
Veľký Milič; 900 |
GC1HVDK |
| Slanské vrchy |
Bogota |
|
Bogota; 856 |
GC233R8 |
| Cerová vrchovina |
Hajnáčska vrchovina |
|
Karanč; 727 |
GC233R8 |
| Cerová vrchovina |
Bučenská vrchovina |
|
Veľký Bučeň; 514 |
GC3EW8H |
| Cerová vrchovina |
Mučínska vrchovina |
|
Veľké Hradište; 410 |
GC4NXGT |
| Cerová vrchovina |
Petrovská vrchovina |
|
Biriň; 395 |
|
| Zemplínske vrchy |
|
|
Rozhladňa; 470 |
|
| Burda |
|
|
Burdov; 395 |
GC38R20 |
Východné Karpaty zasahují na Slovensko pouze svou nezápadnější částí, která nedosahuje nadmořských výšek dalšího pokračování na Ukrajině a v Rumunsku, nejvyšším vrcholem slovenské části je Kremenec (1 221 m).
Vnútorné Východné Karpaty zasahují na Slovensko pouze Vihorlatskými vrchy zvedajícími se nad Zemplínskou Šíravou. Nejvyšším vrcholem je Vihorlat (1 076 m)
Vihorlatsko-gutínska oblasť je rozlehlá geomorfologická oblast na území východního Slovenska, Ukrajiny a Rumunska, na Slovensku zahrnuje jediný geomorfologický celek - Vihorlatské vrchy s nejvyšším vrcholem Vihorlat (1 076 m).
| celek |
podcelek |
čásť |
nejvyšší vrchol |
keš |
| Vihorlatské vrchy |
Vihorlat |
|
Vihorlat; 1076 |
GC1J8B7 |
| Vihorlatské vrchy |
Popriečny |
|
Popriečny vrch; 1025 |
|
| Vihorlatské vrchy |
Humenské vrchy |
|
Krivoštianka; 549 |
GC18X48 |
Vonkajšie Východné Karpaty se rozkládají na území Slovenska, Polska, Ukrajiny a Rumunska. Na Slovensku se člení na 2 oblasti: západněji ležící Nízke Beskydy a na ně na východě navazující Poloniny. Nejvyšším vrcholem slovenské části je Kremenec (1 221 m)
Nízke Beskydy se rozkládají ve slovensko-polském příhraničí, na slovenské straně zhruba mezi Bardejovem a slovensko-ukrajinskou hranicí. Nejvyšším bodem slovenské části je Busov (1 002 m).
| celek |
podcelek |
čásť |
nejvyšší vrchol |
keš |
| Busov |
|
|
Busov; 1002 |
GC53BDD |
| Laborecká vrchovina |
|
|
Vysoký grúň; 905 |
GC4FAY9 |
| Ondavská vrchovina |
|
|
Smilniansky vrch; 749 |
|
| Beskydské predhorie |
Ublianska pahorkatina |
|
Hôrka; 661 |
|
| Beskydské predhorie |
Hanušovská pahorkatina |
|
kóta; 590 |
|
Poloniny se nalézají na rozhraní severovýchodního Slovenska, jihovýchodního Polska a Ukrajiny. Nejvyšším vrcholem slovenské části je Kremenec (1 221 m).
| celek |
podcelek |
čásť |
nejvyšší vrchol |
keš |
| Bukovské vrchy |
Bukovce |
|
Kremenec; 1221 |
GCYDVT |
| Bukovské vrchy |
Nastaz |
|
kóta; 800 |
|
Západopanónská pánva (pánev) se rozkládá na území jihovýchodní ČR, jihozápadního Slovenska, východního Rakouska a Maďarska. Na území Slovenska zasahují 2 subprovincie: Viedeňská kotlina a Malá dunajská kotlina.
Viedeňská kotlina (pánev) zasahuje na území Slovenska 2 oblastmi: Juhomoravskou pánvou a Záhorskou nížinou. Nejvyšším bodem slovenské části je Zámčisko (434) m
Juhomoravská (Jihomoravská) pánva (pánev) zasahuje na Slovensko jen svou velmi malou částí. Nejvyšším bodem slovenské části jeVrátna (302 m).
| celek |
podcelek |
čásť |
nejvyšší vrchol |
keš |
| Dolnomoravský úval |
|
|
Vrátna; 302 |
|
Záhorská nížina se nachází na na západním Slovensku, nejvyšším bodem je Zámčisko (434 m).
| celek |
podcelek |
čásť |
nejvyšší vrchol |
keš |
| Chvojnická pahorkatina |
|
|
Zámčisko; 434 |
|
| Borská nížina |
|
|
kóta; 297 |
|
Malá dunajská kotlina je geomorfologická subprovincie v Maďarsku, na jihozápadním Slovensku a v Rakousku. Na Slovensku se nachází jedna její oblast - Podunajská nížina.
Podunajská nížina je geomorfologická oblast na jižním Slovensku, nejvyšším bodem je Brezina (370 m).
| celek |
podcelek |
čásť |
nejvyšší vrchol |
keš |
| Podunajská pahorkatina |
|
|
Brezina; 370 |
|
| Podunajská rovina |
|
|
Pohrebište; 125 |
|
Východopanónská pánva se nachází na území Slovenska, Maďarska, Ukrajiny a Srbska. Na Slovensko zasahuje subprovincií Veľká dunajská kotlina.
Veľká dunajská kotlina zasahuje na jihovýchodní Slovensko. Nejvyšším vrcholem jediné slovenské oblasti -
Východoslovenské roviny je Dúbravka (397 m).
| celek |
podcelek |
čásť |
nejvyšší vrchol |
keš |
| Východoslovenská pahorkatina |
|
|
Dúbravka; 397 |
|
| Východoslovenská rovina |
|
|
Tarbucka; 277 |
|