SOUČASTNOST
V současné době by jste skoro nepoznali, že se jedná o objekt mlýna a jeho zázemí. Z původních domů moc nezbylo a rozeznatelná je vpodstatě jen část bývalého obytného domu. Ale nejde jen o samotný mlýn, ale i o jeho okolí, i ono se mění v průběhu doby a možná se v blízké době změní ještě výrazněji (viz odstavec budoucnost).
neviditelny text
HISTORIE
Mlýn byl postaven v letech 1861 až 1862 pravděpodobně mlynářem Karlem Šteklem z Plzně. Avšak první mlynář svůj mlýn dlouho nedržel. Roku 1875 mlýn kupují po svatbě mladý mlynář František Štěrba s manželkou Eleonorou, a usazují se zde natrvalo. Po deseti letech usilovné práce nahradil mlynář Štěrba mlýnské kameny válci a mlýnská kola v náhonu nízkotlakou turbínou o výkonu 30kW. Mimo přestavby dvoupodlažní mlýnice a šalandy (přízemní místnost,kde bydleli a stravovali se zaměstnanci) dal upravit v přízemí obytného domu pekárnu s vchodem ze dvora, ze které rozváželi chléb výborné jakosti do okolních obcí. Zřídil též v jižní části mlýnice dílnu k úpravě všech druhů výrobků pro své krupařství v Plzni. K dopravě výrobků byly používány jutové pytle se znakem mlýna, na zdi obytného domu nad silnicí nechal vyvést nápis „Válcový mlýn Františka Štěrby“.
K mlýnu patřilo 5 hektarů polí a luk v oblasti pod Lobkowiczkým zámečkem vpravo od silnice do Plzně.
František Štěrba zemřel asi roku 1917. Majitelkou mlýna se poté stala jeho žena Eleonora, ale provoz řídil její nejstarší syn Ladislav. Po několika neúspěšných letech mlýn pronajali mladému mlynáři Ladislavu Pižlovi z Bolevce. V této době měl mlýn malou vodní elektrárnu vyrábějící elektrický proud o napětí 150 V, jehož přebytky mlynář poskytoval některým místním zemědělcům.
Rok 1927 byl pro mlýn několikrát přelomový. 5.února 1927 se konaly v hostinci U české lípy šibřinky při elektrickém osvětlení, k němuž poskytoval proud právě mlýn. Vední poskytla firma J.K.Rudolf z Plzně. Tato akce byla reklamou budoucího veřejného osvětlení celé obce, a byla přijata přítomnými s velkým nadšením, a započala tím éra elektrifikace Radčic.
Další,ne tak pozitivní, událostí tohoto roku byla smrt majitelky mlýna Eleonory. Následována o týden později uvězněním nájemce Lad. Pižla ve věznici v Plzni- Borech, odsouzeného Okresním soudem v Plzni k trestu odnětí svobody za neplacení dlužných peněžních částek radčickým občanům.
Pižl se do mlýna již nevrátil, a nemohl se stát svědkem zavedení el. proudu v Radčicích v březnu roku 1928 a osvětlení nejenom ulic, ale i bytů. A mlýn se stal na dva roky neobývaným.
Na podzim roku 1929 byl mlýn včetně celého hospodářství prodán v dražbě. Louky koupili obyvatelé obce, a mlýn jedna z dcer mlynáře Štěrby statkářka Kozinová ze Staňkova a ihned jej pronajala mlynáři Aloisu Rajmanovi.
V říjnu roku 1935 v časných ranních hodinách se zřítila hlavní část mlýnice. Naštěstí nedošlo ke zranění či usmrcení lidí. Voda podemlela sedmdesát let staré pískovcové základy. Majitelka chtěla dát mlýn znovu postavit,ale když zjistila nutné náklady, prodala raději mlýn Františku Soukupovi, mlynáři v Malesicích. Ten z důvodů konkurence mlýn už postavit znovu nedal, a tím mlýn vlastně definitivně domlel.
Po dvou letech mlýn prodal plzeňskému mlynáři Václavu Vokurkovi, který ale mlýn neopravoval, a roku 1939 ho prodal majitelům největší autodopravy v Plzni. V následujících třech letech se stal mlýn skladištěm automobilových součástek a přepravovaného zboží. Dočkal se však alespoň určitých oprav a roku 1941 i opravy mlýnského náhonu. Bohužel však mlýn opět vystřídal majitele, a tentokrát se zde vyráběli pomníky, hroby a dlažby. Dva roky se z mlýnu do okolí rozléhaly zvuky nástrojů kamenosochařského závodu E. Egermaiera. Po dalších dcou letech se opět změnil majitel a mlýn se stal skladištěm elektrických strojů a jejich součástek majitele továrny na elektrické stroje Ing. R. Kamenického. R. Kamenický se rozhodl, po zjištění síly vodního proudu Mže, vybudovat poblíž jezu na pozemku mlýna moderní vodní elektrárnu. Část elektrické energie měla být spotřebována v budovách mlýna, přebytek poté dodáván do veřejné sítě. Plány však zhatil nedostatek stavebních hmot a mimořádné válečné události.
Po roce 1948 byl dokonce mlýn vlastněn „na poloviny“ a užíván částečně opět jako sklady. Roku 1958 se stávají majiteli manželé Vachovcovy, kteří se do mlýna po stavební úpravách nastěhovali. V této době při úpravě zahrady došlo i k zasypání mlýnského náhonu.
I poté byl mlýn v soukromých rukou. V současné době je pak majitelem mlýna včetně přilehlých pozemků dle katastru nemovistostí statutární město Plzeň.
BUDOUCNOST
Stojíte-li právě u keše máte pěkný rozhled na město - doleva na centrum a doprava směr Křimice. A právě na straně Křimic můžete vidět probíhající výstavbu Západního okruhu města. A právě Západní okruh časem změní i okolí mlýna, a možná nejen to vzdálenější. Publikace Životní prostředí města Plzně, díl 5, vydaná Odborem životního prostředí Magistrátu města Plzně v roce 2010 uvádí: „ Bývalý radčický mlýn zanikne při budování dopravního napojení Radčic na západní okruh Plzně“.
Na internetových stránkách města věnujícím se západnímu kruhu je uváděno: „Při této etapě bude provedeno propojení mezi silnicí II/605 ( Křimická - Chebská) ) a silnicí I/20 ( E49 Karlovarská ). Tato etapa naváže na předcházející část ještě před Křimickou (Chebskou ) ulicí a křížení bude řešeno mimoúrovňově. Tato část okruhu začíná vlastním mostem přes silnici II/605 a dokončením druhé části mimoúrovňového křížení. Most je navržen jako třípolový o délce 50 m. Za tímto křížením okruh nastupuje na estakádu, kterou je překonána ulice Plzeňská, údolní niva řeky Mže, vlastní řeka Mže a silnice III/18050 Plzeň – Radčice. Délka estakády je 1,2 km. Estakáda tedy překoná celé záplavové území v údolí řeky Mže až k Radčicím. Mezi Radčicemi a přírodní památkou Čertova Kazatelna začne stoupat směrem ke Karlovarské ulici. Sjezd na ulici V Radčicích je v aktualizovaném návrhu řešen až pod Sylvánským vrchem severně od Radčic, odkud se bude vracet po svahu směrem k ulici V Radčicích. Toto řešení nahradilo původní velice nákladné mimoúrovňové křížení před Čertovou Kazatelnou. Za Radčickou ulicí okruh pokračuje v zářezu terénu a jsou zde vytvořeny oboustranné zastávky pro hromadnou dopravu s pěším napojením směrem k Radčicím i K Zámečku. Dále okruh podchází biokoridor v kilometru 4,3 a pokračuje ke křižovatce Sylvánský vrch, kde je deltovitou mimoúrovňovou křižovatkou napojena tzv. Jižní větev městského okruhu ( prodloužení Aleje Svobody přes „Berlín“) a samostatnou obslužnou komunikací se napojují též Radčice“
To jak tedy zasáhne místo tato výstavba a jak samotný „zub času“ uvidíme. Každopádně je čas prohlédnout si toto místo právě teď.
neviditelny text
KUDY KE KRABIČCE
Keš se nachází na pískovcových skalách nad mlýnem. Nejde o žádné lezení. Na vzdálenost několik desítek metrů od keše se dostanete na kole i s kočárkem. Posledních několik desítek metrů je „cesta, necesta“ k vyhlídce. Takže v případě, že byste sebou měli menší dítě je třeba dávat pozor. A rovněž moc nedoporučuji noční odlov. Relativně blízko keše je i jeden objekt zahrádkařského snažení, takže zvlášť o slunných jarních víkendech prosím nenápadně před dotyčnými mudly.
Přístupových cest ke keší je několik - nejhezčí vycházka je od autobusové zastávky „Pod Zámečkem“ po zpevněné cestě do místa křížení se se zelenou turistickou cestou (N 49°45.633', E 13°20.347'), a dále po tété značce až do místa „Odbočka nad vyhlídkou“ (N 49°45.660', E 13°20.060'). A odtud cestou necestou podél plotu za šipkou.
Další varianta je z druhé strany směrem od Radčic. Auto můžete zaparkovat na začátku ulice Na Hůrkách (N 49°45.763', E 13°19.769') a vyrazit pěšky ulicí Ke Kovářce a dále po zelené turistické barvě až do místa „Odbočka nad vyhlídkou“ (viz výše).
Ke keši je možno dostat se i jinými cestami od Radčic, což moc nedoporučuji, vzhledem k množství odpadků všude kolem.
A pro ty, kteří rádi chodí za šipkou: cesta od mlýna přímo vzhůru je sice možná, a to především díky čerstvě prořezanýmu křoví, ale je zde silná vrstva napadaného listí a bůhvíčeho v něm. Terén taktéž není moc stabilní vzhledem k daným horninám. Takže rozhodně nedoporučuji.
Tato keška dostala v dubnu 2013 titul: PLZEŇSKÁ TRADITIONAL CACHE MĚSÍCE. Děkujeme všem !!!
Zdroje:
- Vladimír A.Jeníček - Povídání o Radčicích
- Publikace Životní prostředí města Plzně, díl 5, vydaná Odborem životního prostředí Magistrátu města Plzně v roce 2010
- http://www.plzen.eu/zivot-v-plzni/doprava/zapadni-okruh/chap_102/zapadni-okruh.aspx
- http://www.radcice.info/
- http://nahlizenidokn.cuzk.cz/