Borovice (Pinus) je rod rostlin z čeledi borovicovité. Jeho zástupci jsou světlomilné vždyzelené stromy, ojediněle keře, nenáročné na půdu a na vláhu. Některé dorůstají až do výšky 100 m (borovice Lambertova- Pinus lambertiana), jiné mají habitus vysloveně keřovitý (klečovitý), např. borovice kleč – Pinus mugo nebo borovice (limba) zakrslá– Pinus pumila. Borovice je obecně považována za strom s tvrdým dřevem.
Kořeny mají většinou hlavní kůlový kořen, který se větví na mnoho postranních kořenů.
Stáří borovic bývá různé podle druhů, nejstarší nejen mezi borovicemi, ale i mezi všemi žijícími organizmy je borovice osinatá (Pinus aristata subsp. longaeva, jejíž dosud žijící exempláře jsou staré téměř 5 000 let.
Jehlice borovic vyrůstají z blanité pochvy ve svazečcích po 2 - 5 a jsou různé délky (podle druhu), od 2-3 cm (Pinus banksiana) až po 35 cm (Pinus engelmannii).
Květy jsou jednodomé, různopohlavné. Samčí, prašníkové, jsou šišticovitě nahloučené na letorostech, samičí vyrůstají po 1-3, ojediněle ve větším počtu, na krátkých stopkách hned pod vrcholovým pupenem. Pylová zrna jsou rozšiřována větrem na velké vzdálenosti.
Šišky se semeny zrají obvykle 2-3 roky a jsou složené z dřevnatých šupin, které se po dozrání většinou hygroskopicky otevírají. Výjimkou jsou např. šišky borovice limby , které opadávají neotevřené, popř. šišky tzv. serotinní, které zůstávají na stromě neotevřené po mnoho let a otevírají se při požárech. Velikost šišek je velmi různorodá: od několika cm až po 50 cm (borovice Lambertova - Pinus lambertiana). Hmotnost šišky je např. u borovice Coulterovy (Pinus coulteri) více než 2 kilogramy.
Semena jsou opatřena křídly (častěji), nebo jsou bezkřídlá (oříšky). Klíčí většinou téhož roku, u některých druhů (oříšky) však přeléhají.
Největší rozvoj zaznamenal tento rod ve třetihorách. Dnes je nejpočetnějším rodem u nahosemenných, existuje přes 100 zástupců (obvykle různí autoři definují 105 - 125 druhů), přirozeně se vyskytujících převážně na severní polokouli, z větší části v Americe. Borovice rostou od mořské hladiny až do výšky 4000 m n. m. Většinou tvoří rozsáhlé lesy, mnohé vystupují až k horní hranici lesa.
V Evropě se vyskytuje 11 autochtonních druhů, 9 dvoujehličných a 2 pětijehličné.
Borovice obecně patří mezi hospodářsky nejdůležitější jehličnaté dřeviny. Především poskytují většinou velmi kvalitní dřevo a velký význam mají i v zahradní architektuře. Svým obsahem živic dřevo dobře odolává vlhku, takže je možné z něj stavět domy i na mořském pobřeží. Dříve sloužily i jako zdroj balzámového oleje (terpentýnu), který se získával tzv. smolařením. Z něj se extrahovala např. kalafuna a terpentýnové silice, užívané jako rozpouštědla k ředění barev nebo v lékařství (inhalace, léčba TBC apod.). Kůra borovic obsahuje antioxidační látky a vyrábí se z ní např. léčivo Pycnogenol. Jehličí některých druhů borovic obsahuje víc vitamínu C než citrón a odvar z něj ("čaj z chvojky") se v ruských pracovních táborech používal k léčbě kurdějí (J. Košút: Cez červený očistec).
informace čerpany z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Borovice
K samotné keši:Není potřeba nikam lezt,stačí nahmatat.Bez tužky.Díky a příjemny odlov :-)