Devátá keška ze série Industrial monuments in Zatec (Průmyslové památky v Žatci)
Již přes více než 200 let je možné Žatec nazývat průmyslovým městem. Jedním z prvních založených podniků byl roku 1801 měšťanský pivovar, zdaleka ne však posledním. Zásadní impuls pro rozvoj průmyslu mělo napojení města na železniční trať v 70. letech 19. století. V Žatci se křížila trať spojující Prahu s Chomutovem s tratí spojující Plzeň s Mostem. Při hlavní stanici pak vzniká průmyslová čtvrť, kde vyrůstají mnohé továrny. Série keší IM vás zavede k části pozůstatků těchto průmyslových staveb a ukáže i jinou historii Žatce, města chmele. Na pozadí listingů se pak nachází výkres komínu, jakožto symbol této doby.
Cukrovar
Cukrovar v Žatci byl založen jako akciová společnost roku 1871. Stavba cukrovaru byla provedena nákladem 80 000 zlatých stavitelem Markem z Prahy. Úpis akcií proběhl úspěšně, zrod cukrovaru byl ve znamení optimistických perspektiv, přesto byly začátky cukrovaru těžké. První dvě kampaně skončily neúspěšně. Po první neúspěšné kampani v roce 1871-1872 byl vystřídán první ředitel Robert Kőhler cukrovarnickým odborníkem Arnoštem Mikem z Kolína. Za jeho působení až do roku 1893 zaznamenal žatecký cukrovar úspěšný vzestup.
Historický pohled na cukrovar od železnice
Roku 1911 získala podstatnou část akcií žateckého cukrovaru První česká akciová společnost pro rafinování cukru v Praze. Cukrovarnický koncern byl garantem dalšího rozvoje závodu v Žatci – rozšiřoval se a modernizoval se, ale kupoval i další objekty (např. cukrovar v Krásném Dvoře). První roky po první světové válce umožnily rozsáhlou rekonstrukci budovy i strojního zařízení. V obchodním rejstříku byla zapsána firma Saazer Aktien-Rűbenzucker-Fabrik se sídlem v Žatci. Řepa se dodávala z 10 filiálních vah – Žabokliky, Kněžice, Kaštice, Vysoké Třebušice, Krásný Dvůr, Trnovany, Měcholupy, Krupá, Žatec a Hořetice. Žatecký závod se kromě hlavní produkce cukru zabýval i výrobou různých druhů melasového krmiva. Po krizovém období 30. let nastalo oživení.
Po záboru českého pohraničí přešel žatecký cukrovar pod správu německé cukrovarnické společnosti. Po druhé světové válce byl žatecký závod znárodněn jako součást České společnosti pro průmysl cukerní. Po roce 1950 prošel cukrovar řadou organizačních změn, nejprve přešel pod podnik Lounské cukrovary a po dalších a dalších reorganizacích byl začleněn do národního podniku Ústecké cukrovary se sídlem v Lounech. V roce 1963 byl podnik přejmenován na Severočeské cukrovary.
Historický pohled vstupní část cukrovaru
V roce 1980 byl pro těžbu hnědého uhlí uzavřen cukrovar v Havrani a tak bylo nutno modernizovat ten žatecký, který musel navýšit objem výroby. V žateckém cukrovaru byla dokončena nová plavící linka včetně nové váhy, byla dána do provozu nová laboratoř se zahraničním vybavením a nové složiště řepy v Dolánkách na Podbořansku. K další výstavbě došlo v roce 1988. Byla dobudována mokrá linka na výrobu potravinářských vláknin, zlepšily se sociální podmínky zaměstnanců – byla dokončena adaptace sociálního zařízení a vybudována nová kantýna v prostorách závodu. Na trh byl uveden výrobek Sinecal a Kandys. Velmi žádaný byl také přírodní nerafinovaný cukr.
V roce 1992 s. p. Cukrovar Žatec sdružoval závody Doksany, Lovosice, Žatec a Postoloprty a v roce 1994 vznikla ze státního podniku Cukrovary Žatec akciová společnost Severocukr. Společnost byla tvořena čtyřmi závody Doksany, Lovosice, Žatec a Postoloprty (zde se už pouze přepracovával cukr na tzv. tekutý). Žatecký podnik zaměstnával 70 stálých pracovníků.
Začátkem roku 1998 se objevila informace, že cukrovar i přes nejlepší výsledky z celé akciové společnosti, nemá jistotu na přežití. Majitelem byla francouzská nadnárodní společnost SDA Origny, která měla 80% podíl ve společnosti. Dne 17. prosince 1998 oznámil ředitel Ing. Tomáš Farkota, že všichni zaměstnanci budou k 31. prosinci téhož roku propuštěni. V únoru roku 2000 bylo demontováno a rozřezáno technologické zařízení, které bylo odesláno do šrotu na nákladních vagónech. Společnost Severocukr a. s. byla vymazána z obchodního rejstříku ke dni 31. 7. 2000.
Dnes je vlastníkem areálu firma HP Pelzer, která se zabývá výrobou interiérového vybavení automobilů. Kdysi prosperijící podnik zajišťující po více než století výrobu cukru zůstal již jen vzpomínkou...
Současný pohled na areál bývalého cukrovaru
Jak na kešku
Na úvodních souřadnicích budete stát před vjezdem do areálu bývalého cukrovaru u nějž se nachází vrátnice. Máte velice jednoduchý úkol: musíte zjistit číslo vrátnice, které se rovná A. Zjištěné číslo A dosaďte do vzorce a vydejte se pro finálku. Samotná keška je asi 200 metrů chůze od úvodní pozice a její odlov by měl být více než poklidný. Kešku vždy dobře maskujte.
Nezapomeňte si opsat bonusové číslo (je to číslo A)!
N 50° 20.(107 + 15*A)
E 013° 33.(147 + 152*A)
Navštivte i další kešky z industriální série: