O zazděné jeptišce
Při silnici z Peček do Tatců stojí osamoceně na kraji pole bílá, větrem ošlehaná, boží muka. Jejich stáří i původ je neznámý, ale podle pověstí prý ukrývá tělo nebohé dívky.
Za třicetileté války táhly krajem četné oddíly císařských, Sasů i Švédů. Ať byli vojáci vyznání katolického nebo protestantského, nebyl si před nimi člověk jist majetkem ani životem. Stalo se, že jeden takový švédský oddíl narazil na cestě vedoucí z Peček na mladou jeptišku. Obhroublí knechti dostali zálusk na dívčinu nevinnost, ale ona se zuby nehty bránila mužské přesile, až to vojáky přestalo bavit: „Když tak urputně hájí svou počestnost, ať tu zůstane navěky stát u cesty jako nějaká svatost!“ A tak svou krutou kratochvíli završili tím, že nebohou dívku zazdili do kamenného hranolu, připomínajícího kapličku, jakých bylo v okolí bezpočet.
Podle jiné legendy byla nebožačka švédskými vojáky zazděna proto, že odmítla prozradit místo, kde je ukrytý klášterní poklad. Přešla staletí a lidé v okolí si předávají vyprávění o umučené strážkyni zdejší cesty. Pokud je ale známo, dosud se nikdo nepokusil zjistit, jaké tajemství osamělá boží muka doopravdy skrývají.
NEZAPOMENTE SI OPSAT OBĚ BONUSOVÁ ČÍSLA, BUDOU SE VÁM HODIT!!