Hledání ztracené Jihlavy I
Krecl
Hledání ztracené Jihlavy je série několika keší, které mají za úkol provést hledače místy, která důvěrně zná a kterými třeba denně prochází, nebo místy, která by rád viděl a poznal. Místy, jejichž minulost mu zůstává mnohdy ukryta za fasádami nových domů, nebo skryta v nových úpravách, či je jen odsunuta do zapomnění. Těm, kteří tato místa navštíví poprvé, nabídnou pohled na minulost, více či méně vzdálenou. A současnost, více či méně povedenou.
Z tohoto důvodu obsahují listingy pouze historické fotografie, současný stav uvidíte sami.
Jedná se o jednoduché městské keše určené i pro hledače s dětmi, nebo s kočárky, ale v zalidněném prostředí, dbejte, proto prosím o maximální obezřetnost při odlovu. Z tohoto důvodu byla volena velikost mikro nebo nano. Velikost nano není magnetická bradavice, ale rozměr, který je menší než třetina klasické filmovky. Keše nejsou určeny k výměnám a neobsahují tužku.
Krecl
Tak se nazýval jihlavský volně stojící blok středověkých domů, obvykle označovaných termínem "špalíček". Konkurenci měl u nás pouze v chebském a částečně v brněnském malém špalíčku. Existoval už koncem 13. století, vznikl téměř ve stejnou dobu jako náměstí.
Krecl sloužil coby zázemí okolnímu prostoru, vyhrazenému trhům a obchodním aktivitám (krámky, dílny, sklady…), jak lze vysledovat z modelu středověké Jihlavy v Muzeu Vysočiny. Postupně se stal i jakousi pamětí města, protože právě před ním se odehrávaly všechny důležité historické události.
Olejomalba z 19. století, kterou si můžete v Muzeu Vysočiny prohlédnout, zachycuje vyhlášení Basilejských kompaktát v Jihlavě roku 1436. Neznámý autor si zvolil za dějiště rekonstrukce události právě náměstí s Kreclem. Na ní má ještě svoji gotickou podobu, později prošel renesančními i barokními úpravami, nicméně původní jádro zůstalo zachováno. Další, neviditelná tvář Kreclu se skrývala pod povrchem, do jeho sklepení ústila část podzemních chodeb. Druhého největšího podzemního systému pod městskou zástavbou na našem území. Tohle historické náměstí, největší svého druhu ve střední Evropě, patřilo do roku 1974 k nejkrásnějším u nás. I z krátkého zastavení dýchne na návštěvníka dávné bohatství královského horního města. Nad střechami domů se tyčí chrámové věže, za zbytky masivních hradeb se skrývá labyrint křivolakých uliček. Ty důležitější se sbíhají k Masarykovu náměstí, které svojí rozlohou 36 650 metrů čtverečních hravě předčí pražský "Staromák". Pak ale přišel na řadu Prior. Monstróznímu konzumnímu pomníku normalizace tehdy musel ustoupit špalír vzácných středověkých domů. Tak skončil jihlavský Krecl, unikátní památka evropského významu.
Likvidace
Někteří znalci se domnívají, že likvidace jihlavského Kreclu byla naplánována už o desítky let dříve. Jednalo se o politický motiv, plány na zbourání Kreclu se objevily krátce po válce v roce 1945, když tam sídlila i redakce německých novin Mährischer Grenzbote. Mělo jít o politické gesto vítězství nad Němci. Renomovaný historik Zdeněk Jaroš potvrzuje, že se o zániku Kreclu jednalo už v letech 1946 - 1947, hlavním důvodem ale podle něho nebyli Němci, nýbrž špatný stav celého komplexu. K jeho likvidaci v 70. letech říká: "Je to jedno z největších barbarství, arogance a svévole moci. Zmizela výjimečná historická památka, která mohla být chloubou nejen Jihlavy, ale celé země." Bourání se neodehrálo najednou. První odstřel zazněl 23. 04. 1974. Pod pláštěm tmy, konkrétně v 0:30. Zničena byla většina komplexu vyjma dvou nejvzácnějších rohových domů. Ani ty ale nakonec nedostaly šanci přežít a celkový zánik byl dovršen v prosinci následujícího roku. Další tři roky trvalo, než byl položen základní kámen Prioru. Dnes jej najdeme na západní straně obchodního domu. Zbouráním Kreclu byla Jihlava zbavena možnosti zapsání do seznamu kulturního dědictví UNESCO, kam byla navržena.
O keši: Vše potřebné je snadno zjistitelné z fotografií. Není potřeba žádný speciální software, ani vědomosti. Nejrozšířenější počítačové prostředí bohatě postačí. Lovte bez obav v kteroukoliv denní dobu není to problém. Přeji úspěšný lov.
SZ pohled na Krecl v letech 1910 a 1970
