SENEC
Původní ves Senec se rozkládá kousek za Plzní nad řekou Berounkou, v mírném svahu po pravé straně dnešní silnice Plzeň - Zruč.
Senec je prvně v písemných pramenech zmiňován v r. 1295. Patřil kapitule Mělníku, klášteru v Plasích a také městu Plzni. V roce 1953 byl sloučen se Zručí pod společným názvem Zruč. Od r.1991 je název obce změněn na Zruč-Senec.
ČERTŮV MLÝN
Na levém břehu Berounky pod vsí Senec kdysi stával mlýn. Dnes je dávno zapomenut, a jsou zde patrné pouze zřícené zdi a protékající potůček. Rok vzniku i zániku mlýnu není znám. Známo je jen, že mlýn patří mezi objekty evidované jako zaniklé před rokem 1945.
V jednom z výtisků z edice "Listy - vydané muzeem v Mariánské Týnici asi v roce 1972" je prý celý článek věnován Čertovu mlýnu, a poslední odstavec uvádí: Asi v roce 1957 byla střecha mlýna rozbourána a zbyly jen holé zdi, které se pomalu rozpadávají. Rybníčky nad mlýnem zarůstají travou a již příští pokolení asi nenalezne v tomto krásném údolí ani památku po nějakém mlýně...
A JAK DOSTAL ČERTŮV MLÝN SVÉ JMÉNO?
V roce 1850 postavil mlynář Martin Janota v údolí pod Sencem nad řekou Mží nový mlýn č.p. 25. Nade mlýnem byly dva rybníky a voda z nich poháněla mlýnské kolo a odtékala do Mže. Když bylo sucho a v rybnících nebyla žádná voda, tak se nemlelo. Vedle mlýna měl mlynář Janota malou zahrádku, kde pěstoval zeleninu , včetně zelí, na které mu chodil statný parohatý srnec s celou rodinou. Jednou se tím mlynář pochlubil v hospodě a uslyšel to starý Hejret, známý pytlák, který si také na srnce počkal. Do týdne chytil srnce do oka a z této příhody udělali v hospodě řeč, že to byl čert a už při tom zůstalo. A tak mlýnu zastrčenému v údolí nad řekou obklopenému lesem, se již za prvního majitele začalo říkat „Čertův mlýn“
Jiná pověst vypráví o mladé mlynářce, za kterou jednou přišel mladík v zeleném kabátě. Hledal práci, a protože byl velmi pracovitý, ve mlýně již zůstal. Lidé z okolí si ho brzy oblíbili a mlynářce se také zamlouval. Jednou vpodvečer se mladík mlynářky zeptal zda by nechtěla z mlýna odejít. Ta chvíli přemýšlela a nakonec se nechala zlákat. Tu se mladík proměnil v čerta a mlynářku odnesl do pekla.
Od těch dob se všichni mlýnu vyhýbali a nikdo mu neřekl jinak než „Čertův mlýn“.
DOBRÁ VODA
Místo nad „Čertovo mlýnem“ kolem kterého budete procházet je pojmenováno Dobrá voda, a to po pramenu. Je zde několik budov a vyvedený pramen vody tekoucí k mlýnu. Tento pramen byl zdrojem vody pro bělohorský pivovar Prior, a také část zástavby na Bílé hoře. Pivovar Prior také částečně zásoboval vodou papírnu v Bukovci. K tomuto účelu byly zde v r. 1895 vybudovány dvě nádržky a čerpací stanice Dobrá voda. Výroba v pivovaru byla však v roce 1925 ukončena....
Dnes jsou domy očividně obývány, což určitě nepřehlédnete...
KUDY KE KRABIČCE
Výchozím místem je Zruč- Senec, a přístupových cest je určitě několik. Nám nejsympatičtější je z ulice Pod Vodárnou (N 49°47.554, E 013°25.281). Zde doporučujeme nechat auto u posledních domů, či případně popojet ještě kousek k bývalé vodárně (N 49°47.445, E 013°25.365), ale cesta je již hliněná a může být rozbahněná. Odtud pak touto cestou pokračovat pěšky.
Cesta k rozvalinám Čertova mlýna a bývalé čerpací stanici Dobrá voda je neznačená. Od rozcestí „Pod Vysokou“ (N 49°47.363, E 013°25.431) vede kousek po žluté turistické značce směrem k Bílé hoře. Zde (N 49°47.313, E 013°25.373) turistickou značku opustíte a odbočíte na širokou lesní cestu (teoreticky projede terénní auto) dolů k objektu čerpací stanici Dobrá voda. Od té pak směrem k řece uvidíte rozvaliny mlýna. Cesta dál k němu vede po úzké lesní pěšině, která začíná vpravo u prvního plotu před objektem přečerpávací stanice. Druhou možností je odbočit na poslední kus cesty až za oranžovou trubkou chrlící vodu a vydat se dolu podél potůčku. Obě cestičky jsou ale v sezoně poměrně úzké a zarostlé.
Vzhledem k minimální vzdálenosti od řeky Berounky je zde možnost přistát lodí a ke krabičce dojít jen pár kroků.
