Kostel svatého Petra z Alkantary
V nedávné době proběhla rekonstrukce kostela a úprava okolí, při které byl nenávratně zničen úkryt původní cache pojednávající o tomto kostele Kostel sv. Petra z Alkantary Karviná (GC121N8). J e mi ctí umístit na tomto památném místě nový poklad.
obr.1 kostel v roce 2010
obr.2 kostel v roce 2013 po rekonstrukci
Kostel svatého Petra z Alkantary byl postaven roku 1736 v barokním slohu. Nechal jej postavit místní šlechtic František Wilhelm Larisch na místě dřevěného kostela svatého Martina, zmiňovaného již v roce 1447. V roce 1736 byl kostel přebudován jako zděná jednolodní stavba, kterou tvoří knežiště půlkruhového půdorysu. Na evangelijní straně se nachází oválná sakristie, nad ní oratoř. Na epištolní straně je umístěna čtyřboká vež. Jelikož v Těšínském Slezsku bylo již svatému Martinovi zasvěceno několik kostelů, byl jako patron nového kostela vybrán svatý Petr z Alkantary. Teprve roku 1759 byl kostel konsekrován biskupem Filipem Gothardem Schaffhotschem z Vratislavi.
obr.3 kostel v roce 2010
obr.4 kostel v roce 2013 po rekonstrukci
Jedinečnost chrámu spočívá nejen v jeho historické hodnotě, ale zejména v okolnostech, které stavbu postihly a natrvalo poznamenaly. Po zahájení těžby černého uhlí bylo od roku 1854 pod kostelem vytěženo 27 slojí v celkové mocnosti 46,82 metrů.
Kostel, který původně stál uprostřed historického jádra Karviné, přežil těžbu černého uhlí jako jediný. Ostatní domy už dávno padly za oběť poddolování. Teď jej tedy obklopuje pustina a město má nové centrum o několik kilometrů dál.
V důsledku nepříznivých vlivů těžby uhlí na tomto území musela být původní vysoká vež již 2× snížena.
obr.5 původní kostel z roku 1736
obr.6 kostel po úpravě věže na základě plánů z roku 1899
obr.7 stav po konečném snížení věže (fotografie pořízena v roce 2010)
obr.8 kostel po rekonstrukci v roce 2012
V důsledku poddolování pod kostelem klesla půda o 37 metrů a kostel se vlivem poklesů silně naklonil a vychýlil o 6,8 stupňů na jih. Ještě počátkem 90. let minulého století hrozilo kostelu zřícení a byl určen k demolici.
Přesto zůstal stát a dnes představuje ojedinělou atrakci regionu. Svou šikmostí se tak blíží světoznámé věži v italské Pise a stává se vyhledávaným cílem turistů z celého světa.
obr.9 schéma vzniku naklonění kostela (zdroj: informační tabule před kostelem)
V letech 1994-1995 proběhla generální oprava a zajištění objektu. Kostel se tak znovu zaskvěl v plné kráse. V posledních letech ohrožovala téměř 300 let starý kostel hlavně vlhkost. Stavbaři totiž před lety budovu zpevnili tím, že pod ni nalili beton. Kvůli tomu se ale začala voda dostávat do zdí.
Terén se už přestal propadat, takže bylo možno v roce 2012 přistoupit ke komplexním úpravám. Společnost OKD investovala do opravy kostela téměř 5 miliónů korun. Zrekonstruovaný kostel dostal novou fasádu, střechu i hodiny.
obr.10 kostel v roce 2010
obr.11 kostel v roce 2013 po rekonstrukci
Chrám také dostal nové zvony. O ty původní ho totiž připravili nacisté. Po válce je sice nahradily jiné, ty ale byly železné. Železné zvony zní úplně jinak než zvony ze zvonovin. V prosinci 2012 proběhlo svěcení dvou nových zvonů. Větší z nich je pojmenován po svatém Jindřichovi a menší zvon nese jméno patrona kostela.
Před kostelem stojí socha Panny Marie z roku 1861 a vpravo vedle vchodu je kamenný kříž z 2. poloviny 19. století. Většina soch ze souboru 12 apoštolů byla přemístěna do Fryštátu.
obr.13 a 15 sochy před vstupem do kostela (v roce 2010)
obr.14 vzhled soch po rekonstrukci v roce 2012
V kostele najdete obraz patrona kostela sv. Petra z Alkantary a kamennou křtitelnici z 15. století, která se používá dodnes.
Dva menší sakrální objekty vedle kostela jsou kaplička a hrobka rodiny Fornerů.
obr.16 sakrální objekty v roce 2010
obr.17 sakrální objekty po rekonstrukci