Od mala chytám ryby
a posledních 25 let
JSEM RYBÁŘ. Je pravda, že jsem si to tehdy asi užíval více. Kdysi u vody sedělo pár rybářů a ve vodě byla spousta ryb. Jako kluk jsem si patrně odchytal většinu ryb. Bylo to dobrodružství. Stalo se, že jsme od vody odcházeli i v doprovodu VB. Dnes je to téměř obráceně. U vody to vypadá jako před obchoďákem na parkovišti a ve vodě jsou ryby, jen když nám je tam povedení funkcionáři milostivě vypustí. Pak to je závod, kdo rychleji z vody dostane alespoň tolik ryb, kolik ho stála povolenka a lístek. To k vodě přijedou i tací co jim při koupi prutů a všeho dalšího, musí prodavač navázat i háček a dát na něj návnadu – přece si s tím nebudou špinit ruce. Blee. A ta romantika je fuč. Naštěstí trochu přeháním.
K vodě jsem se po letech vrátil zejména díky mladému, který se mnou chytá od 2 let a společně tak trénujeme trpělivost při sezení. Naštěstí vidím, že on si to užívá, obdobně jako kdysi já. Když jsem přišel po letech k vodě s tou svou výbavou, vypadal jsem jako návštěva z muzea. Nyní máme již výbavičku IN a to 2x. No – moc to nepomáhá. Věčné čekání nás v poslední době přivedlo k myšlence doplnit tuto naši aktivitu něčím akčnějším. Po pravdě, byla to i nutnost poněkud rozpohybovat naše kila.
Když se nám pod stromečkem objevil OREGON a na silvestra jsme si ulovili první 4 kešky, BYLO ROZHODNUTO.
Čo bolo to bolo terazky som Kačerom.
A začalo to, postupně se přidalo geodítě, geomanželka, geopes. Dnes máme doma 3 geokola a 2 geoauta a známí se mne už neptají co to pořád blbneme – už vědí. V tomto ohledu to je dost podobné s tou rybařinou a moc jsem si nepolepšil. Řekněte někomu, že jste rybář a zaklepe si na čelo se slovy - tichý blázen. Na geokešing, následuje – hmm, blázen s batohem a GPS.
Musím říci, že nás to vzalo a po prvních nálezech jsme začali dumat o té své vlastní kešce. Naštěstí jsem nastudoval pokyn „první keš nedělejte pokud nemáte alespoň 100 nálezů“. Díky tomu moje první keš leží kompletně hotová v šupleti a naštěstí nikdy nevznikla. Hned po jejím dokončení jsem našel v okolí nejméně 2 na stejném principu. Časem jsem pochopil, že když připravujete jednu, vznikne stejně jiná. Tak vznikla naše první keš a ta co jsme chystali, dodnes není hotová.
Kačer na rybách
Na jaře začala rybářská sezóna a museli jsme obě blbnutí skloubit. Podařilo se, nicméně u vody nás stále při tom sezení hlodala myšlenka udělat nějakou tu rybářskou kešku. Míst tam u vody je tedy spousta a nějaká ta rybářská legenda by se také našla. Definitivní rozhodnutí jaká keš to bude, padlo po mém náhodném zážitku s jednou zahraniční keší, kterou jsem podcenil (viz výše) a úsměvná scénka mne navedla na zopakování této události, plánovitě v naší keši u vody.
Vyrobil jsem krabičku a připravil vše další. Začal jsem hledat potřebné místo, na němž je to založeno (pochopíte, až ulovíte) a zjistil jsem, že tedy máme v této věci větší pořádek (asi jediný +rozdíl) než v tom zahraničí. Tak velký pořádek, že ne a ne najít. Nepomohlo ani cílené objíždění okolí na geokole. Až jednou jsme vyrazili na ryby vybaveni tím vším, co rybáři potřebují (povolenky, pruty, háčky, splávky, stojan, krmení, návnady, podběrák a někdy i GPS …) a celkem zmoženi jsme se plácnuli k vodě, že jdeme na věc. No a jak tak vybalujeme, koukám a nevěřím, co vidím. A DOŠLO NA TO ! Šáhnul jsem do kapsy a krabička tam byla! Pak to proběhlo radostně a rychle, kontrola zda to bude dobrý – bylo, chvíle váhání a je tam.
A MÁTE TO ! Přeji příjemný lov !
Poznámka na konec.
Nám se spojení Rybář & Kačer osvědčilo. Pokud jde o rady - zůstanu tedy u onoho skautského „Buď připraven“. Nebo si poraďte… pro mne v tom bylo to kouzlo.No a pozor, ne každá ryba je zlatá a někdy se hodí i ta čudla. Pro ty co našli a zalogovali se, připomínám nutnost jedinečného, pečlivého a správného umístění zpět. Jinak hra končí. Zjednodušování situace dalším nálezcům (pochopíte…) a vyzrazením podstaty se zapovídá!