Na uvedených souřadnicích Coelodonta antiquitatis samozřejmě nenajdete. Ačkoli….
Intro: Kdo by si pomyslel, že na tomto nijak zvlášť pěkném místě, které nyní slouží jako skládka stavebního materiálu, došlo k ojedinělému nálezu. Vždyť takových zaniklých cihelen je po okolí spousta. Cihelnu připomínají dva komíny, rozpadající se hala a samozřejmě vydobyté okolí. Po uzavření cihelny sloužila zatopená jáma ke koupání. Dnes bych to moc nedoporučoval. Na východním svahu /zmizelém pod navozenou stavební sutí a novou silnicí/ se objevily údajně teplomilné druhy hmyzu – typické pro středomořské podnebí. To je ale jiná kapitola. Všechno bere čas....IIIIX / IXXXX
K tématu: Obec Mikulovice je se svým okolím známá bohatostí archeologických nálezů z dob osidlování našeho území rannými kulturami. Této tématice se věnuje keš Mikulovicka archeologie aneb co je pod povrchem - GC2Q7P0.XXXXI / IIIII
První archeologické nálezy a průzkumy se datují do konce 19. století. Nález z dosud nejstaršího období byl učiněn právě zde v Blatě - v místě zaniklé cihelny. Netýká se však osídlování krajiny lidmi, nýbrž prehistorické fauny. Ve spraších zde byla nalezena téměř kompletní
kostra nosorožce srstnatého.
IIIII / IIIIX
Nosorožec srstnatý (Coelodonta antiquitatis) je rod velkého vyhynulého nosorožce, obývajícího severní eurasijské stepi v době pozdního pleistocénu. Latinské rodové jméno Coelodonta znamená "zub s dutinami". Srstnatí nosorožci byli součástí tzv. pleistocénní megafauny a někdy bývají označováni jako "věrní průvodci mamutů". Je pravděpodobné, že se příležitostně stávali kořistí pravěkých lovců, rozhodně však nebyli snadným soupeřem. Byli vybaveni mohutným srstnatým porostem, který je chránil před okolních chladem.XXXXI / XXIII
Velikost
Srstnatí nosorožci byli nesporně velcí savci, blížící se svými rozměry dnešním slonům a největším druhům nosorožců. Délka těla mohla dosáhnout asi 3,7-4,4 metru a výška v plecích přesáhnout 2 metry. Hmotnost největších se tak blížila zhruba 5 tunám. Jen přední roh na jejich lebce, pokrytý keratinem, dosahoval délky 1 metru.IIIXX / XXIII
Potrava
Nosorožci srstnatí byli obligatorní býložravci. Živili se zřejmě převážně travinami a nízko rostoucí vegetací některých netoxických jehličin.XXXII / IIIXX
Vyhynutí
Není jisté, co tyto masivní savce vyhubilo, stali se však obětí velkého vymírání na konci poslední doby ledové. Poslední zástupci vyhynuli někdy kolem roku 8000 př. n. l. na území dnešní Sibiře. Příčinou byla zřejmě změna klimatických podmínek (oteplování klimatu a úbytek vhodných habitátů) a sílící lov pravěkými populacemi člověka. Někteří jedinci byli objeveni v podobě dobře zachovaných mršin, díky kterým známe přibližný tvar těla i barvu tohoto zvířete.XIIII / XXXXI
(http://cs.wikipedia.org/wiki/Nosorožec srsrtnatý)
Outro: Kostra nalezená v blatenské cihelně byla následně umístěna do expozice Národního muzea v Praze.
Do galerie obrázků jsem přidal dvě fotografie z Národního muzea, které pořídil FANATYC. Tímto mu za jejich poskytnutí děkuji.
