Historie keše
Tato keš byla založena při eventu 
SERLICH - dobyti vrcholu dne 29. 12. 2012 kačerem Koprivak za přispění Emeritushk. Proto se v původním logbooku již při publikaci nacházelo několik logů.
publikace proběhla 1. 1. 2013 od polského Silesian Reviewera
Blahopřejeme všem právoplatným popublikačním nálezcům: FTF (
trsatko) - STF ( Mazi, MoMir, Clara9 & Dromedaar) - TTF ( rimer & Holly-leena)!
elza0108 listing adoptuje a 
umisťuje novou krabičku a logbook #2
4. 2. 2017 kontrola 9. 9. 2017 kontrola a doplnění obsahu
7. 10. 2017 ištván (Geocaching.eastcz) vyrobil update listingu & přehled historie keše
Ovšem již před eventem a publikací tohoto listingu se nedaleko - na spočinku Šerlichu nad Masarykovou chatou - nacházela keš 
ŠERLICH (GCPRHW) od bohužel nekontaktní party AGP-team. Starší keš byla umístěna mimo hlavní vrchol Šerlichu, proto na rozdíl od této nemohla spočinout na bookmarku 1000+ od PaWcz.
Vrchol Šerlichu / Zieleniece
Svojí polohou, dostupností i nadmořskou výškou je Šerlich ideálním výchozím místem k nejzajímavějším místům Orlických hor - na Velkou Deštnou, do národní přírodní rezervace Bukačka, k Šerlišskému mlýnu, dále na Sedloňovský černý kříž nebo Vrchmezí.
Původně zde bývala horská osada Šerlich, vzniklá kolonizací patrně koncem 17. století. Roku 1844 tu stálo 10 roubených chalup patřících pod obec Sedloňov. V čp. 318 se v zimě vyučovalo, v létě docházely děti do školy v Deštném. Původní obyvatelé se živili jako dřevorubci, uhlířstvím, tkalcovstvím a pastevectvím, kromě toho též pašovali cukerin, petrolej či textil. Na nákup se chodívalo pod kopec na sever, do Grunwaldu do Německa (dnes Zielenec v Polsku).
Masarykova chata
Chata byla postavena Klubem českých turistů v Hradci Králové podle projektu arch. Bohumila Fuchse. Základní kámen byl položen 14. 6. 1924. Stavební materiál byl připravován na pile u Šerlišského mlýna a dopravován koňskými povozy. Střecha byla původně kryta šindelem, což jen zvyšovalo její horský vzhled. Později byla nahrazena střechou plechovou, jinak zůstal vnější vzhled chaty prakticky beze změny. Veřejnosti byla chata otevřena dne 27. 9. 1925 pod patronací Aloise Jiráska, byť on samotný se vlastního otevření chaty nezúčastnil. Náklady na stavbu činily 967 000 Kč.
Krátce na to byla na bývalé pruské straně, blízko hranic, postavena pěkná nová chata nazývaná Hindenburgbaude. Češi ji posměšně nazývali "Trucbaude", protože měla konkurovat české Masarykově chatě. Vyhořela roku 1945.
V letech 1930 - 1932 bylo dokončeno turistické značení z Hradce Králové na Masarykovu chatu. Roku 1935 byla na Šerlichu zřízena i meteorologická stanice a před chatou byla odhalena busta prezidenta T. G. Masaryka od Leoše Kubíčka. Dřevořezby jeho bratra Josefa zdobí uprostřed jídelny masivní sloup, na němž je z jedné strany znak Hradce Králové (lev s písmenem G) a z druhé strany Strom života se znakem Klubu československých turistů. Pod stropem trůní basreliéf vousatého horala od Ludvíka Goebela z roku 1941 - dodatečně byl označen za Rampušáka, dobrého ducha hor. Chatě se nevyhnuly ani válečné události, 21. 9. 1938 byla přepadena Freikorpsem, pokus o vypálení naštěstí nevyšel. Okupanti chatu přejmenovali na Hitlerbaude a v průběhu války se zde byly rekreovaly rodiny stranických příslušníků, zotavovali se tu ranění piloti či Hitlerjugend.
Chata byla osvobozena 10. 5. 1945 Rudou armádou. Bylo jí vráceno původní jméno, bohužel jen do počátku padesátých let. Pak se z Masarykovy chaty stala jen "Chata ČSTV na Šerlichu". Další dvojí přejmenování spadá do období roku 1968, a konečně od roku 1990 nese opět Masarykovo jméno. Osudy jména sdílela i prezidentova busta. Nejdříve u chaty vydržela tři roky (1935-38), pak nová od stejného autora čtyři (1949-53) a opět čtyři roky (1968-72). Zatím poslední návrat se udál v roce 1990.
K chatě vede horská silnice od hotelu Orlice v Deštném - Zákoutí, vybudovaná v roce 1935. V sedle na horské louce odbočuje z této silnice nová moderní silnice ze Šerlichu do Bedřichovky v údolí Divoké Orlice, kde navazuje na pohraniční silnici Mladkov - Čihák - Bartošovice - Trčkov postavenou v roce 1974. Dnes celé značeno jako silnice II/311.
Rampušák
Jméno Rampušák se poprvé objevilo v roce 1962. V souvislosti s pořadem Československého rozhlasu Kam na dovolenou pojednávajícím o méně známých oblastech naší země. Pořad o Orlických horách sestavil Jiří Dvořák, pozdější redaktor časopisu Turista. Postava Kačenky se mu do sportovního i humorného pořadu nezdála vhodná. Použil jméno vísky Rampuše, jediné horské vsi uváděné v kouzelné knížce Karla Poláčka Bylo nás pět a vymyslel postavu Rampušáka. Více o novodobé postavě Orlických hor naleznete na rampušácké stránce deštenského Infocentra.
[Last listing update: 7. 10. 2017; ištván, Geocaching.eastcz]