Na úvodních souřadnicích nic nehledejte. Jsou pouze hrubě orientační. Nicméně se můžete na tyto souřadnice vypravit, uvidíte na místě sami, že s Maďarskem docela souvisí.
Prosim, neprozrazujte v logu nic, co by usnadnilo lusteni.
Tuto kešku věnuji všem Maďarům žijícím v ČR, maďarským studentům, všem kdo se učí maďarsky a i těm pro koho zůstává tento jazyk nepřekonatelným hlavolamem, dále těm, kteří mají jakykoliv vztah k Maďarsku nebo k jeho obyvatelům a nakonec kešku věnují vzájemným přátelským vztahům Čechů, Moravanů a Maďarů.
Morava a Uhry v průběhu staletí
Morava a Uhry spolu sousedily již od 10. století. Mezi vládnoucími rody Přemyslovců a Árpádovců se utvářely blízké vztahy. O setkání českého knížete Břetislava II. s uherským králem Kolomanem na poli Lucko při moravsko-uherské hranici na řece Olšavě poblíž Uherského Brodu v roce 1099 český kronikář Kosmas píše: "A davše si navzájem nesmírné dary, obnovili staré smlouvy přátelství a míru." Manželka českého krále Přemysla Otokara I. uherská princezna Konstancie byla matkou svaté Anežky a své místo v dějinách si zasloužila i založením kláštera cisterciaček v Předklášteří u Tišnova v roce 1233. Pozdější císař Karel IV., moravský markrabě Karel, se zúčastnil roku 1335 památné schůzky panovníků Čech, Polska a Uher na Visegrádě, která vytyčila novou obchodní cestu z Uher na západ a přenesla právo skladu z Vídně do Brna. Krátkodobá vláda uherského a tehdy i českého krále Matyáše Korvína na Moravě trvala od sedmdesátých let 15. století do Matyášovy smrti v roce 1490. Nejvýznamnějším Moravanem ve službách Matyášových byl jeho kancléř Jan Filipec, rodák z Prostějova, který založil humanistickou tiskárnu v Brně, kde vyšla mimo jiné 20. května 1488 poprvé proslulá středověká uherská kronika Jana Thuróczyho. Pro Brno znamenala Matyášova vláda i nebývalý rozvoj řemesel a obchodu.
V 17. století získal tři panství na Moravě kardinál Péter Pázmány a usadili se zde další příslušníci uherské šlechty (Apponyiové, Perényiové, Wesselényiové, Pálffyové aj.). O uherském králi svatém Štěpánovi a jeho příbuzném svatém Vintířovi sesbíral nejvíce materiálu barokní badatel benediktin Bonaventura Piter ve své latinské monografii o sv. Vintířovi, která vyšla v Brně v roce 1742. Významné je i uherské působení moravského rodáka Jana Ámose Komenského v Šarišském Potoku v letech 1650-1654, kde napsal řadu svých vrcholných děl (Orbis pictus, Schola ludus aj.), a jako učitel tu působil i na rozvoj maďarské pedagogiky. K nejvýznamnějším událostem vzájemných styků na sklonku 18. století náleží věznění Ference Kazinczyho na brněnském Špilberku a v Zábrdovicích v letech 1795-1799 pro jeho účast na jakobínském spiknutí v Uhrách. Významné bylo i působení maďarských reformovaných pastorů na jižní Moravě a Valašsku po vydání tolerančního patentu v roce 1781.
V 19. století dochází k posílení kulturních a literárních vztahů. Přátelské styky s Maďary udržoval František Palacký, rodák z Hodslavic, který byl v roce 1834 zvolen zahraničním členem Maďarské akademie věd. První český životopis Istvána Széchényiho uveřejnil roku 1837 v Kuzmányho Hronce Moravan František Škorpík. Maďarská revoluce z let 1848-1849 se setkala s živým ohlasem zejména na Moravě a ve Slezsku. Mnoho zajímavých zpráv o ní se dočteme v Klácelových Moravských novinách, pán moravského hradu Buchlova hrabě Zikmund Berchtold byl pro své sympatie k maďarské revoluci odsouzen k doživotnímu domácímu vězení na svém vlastním hradě. Úředník moravsko-slezského gubernia v Brně Eduard Vodnařík zde vydal v roce 1867 naší první Mluvnici jazyka maďarského. Na počátku 20. století byla v Brně provozována Madáchova Tragédie člověka a řada divadelních her a oper dalších maďarských spisovatelů a skladatelů (Ferenc Molnár, Menyhért Lengyel, Karel Goldmark aj.). Z názorů hodonínského rodáka T. G. Masaryka vycházel za první světové války také Oszkár Jászi, požadující tolerantní řešení národnostní otázky v dualistických Uhrách.
Richard Pražák
Maďaři v České republice
Imigrace Maďarů na naše území byla zaznamenána až za první československé republiky, kdy se do Čech stěhovala převážně maďarská inteligence z Podkarpatské Rusi a Slovenska. Jejím cílem byla nejčastěji Praha, kde se v důsledku této migrace formovaly maďarské kulturní spolky jako např. Vysokoškolský kroužek svatého Jiří (1925), či levicové hnutí Sarló (SRP) (1928).
Po 2. světové válce ztratily všechny osoby maďarské národnosti na základě prezidentského ústavního dekretu (1945) československé státní občanství. Československá politická reprezentace se snažila o vysídlení maďarského obyvatelstva žijícího na Slovensku do Maďarska. Druhým způsobem vysídlení byla násilná deportace Maďarů do českých pohraničních oblastí.
Největší nárůst zaznamenala maďarská menšina od 60. let v důsledku přirozené migrace za prací, studiem či rodinami. Přestože od té doby příliv Maďarů do České republiky poklesl, i v současnosti jich zde žije okolo 15 tisíc. Zhruba 80 % těchto Maďarů pochází z jižního Slovenska a velká většina žije ve smíšených manželstvích. Nejvíce Maďarů žije v Ústeckém kraji, Moravskoslezském kraji a v Praze.
Zdroj: http://www.mkic.cz/cs/svaz-madaru/historie-a-soucasnost.html
Sorry for all English speakers. I will prepare an international version soon too.
Historie:
3.4.2013: trochu upraveny zpusob lusteni, finalka beze zmeny
8.4.2013: pridal jsem geochacker
13.3.2014: rozsireny nazev kese
2.6.2014: Keska vymudlena a presunuta dal.
7.8.2014: Obnova na puvodnim miste ale o "patro" vys:) Pozor na novy hint a velikost krabicky! Zvyseni T na 4.5
