Hloucela - Pstruhovy revir (Trout preserve) Multi-cache
vrrhaf: salát logbook by asi chtěl údržbu, mrknu na to
edit: KEŠ NENÍ NA MÍSTĚ
Změnila se tak, že jsem ji musel odvést a dám ji do pořádku.
Hloucela - Pstruhovy revir (Trout preserve)
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(micro)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Na tomto místě založil původně keš Pipimaus. Bohužel se o ni ale časem nemohl starat a tak byla archivována. Jeho původní listing je mi natolik blízký, že bych jej rád použil.
Tato multicache vás provede po malé části (0,5km) pstruhového revíru moravského rybářského svazu (MRK), místní organizace Prostějov. Na úvodních souřadnicích se dozvíte, kde je finále.
English below.
Jak na keš se dozvíte níže pod původním textem.
Revír má číslo 463023 HLOUCELA 1P a sahá od hráze Plumlovské přehrady až k ústí Hloučele do Romže u koupaliště ve Vrahovicích. Revír je 9km dlouhý a má rozlohu cca 3ha.
Nebylo tomu však tak vždy. Totiž, že Hloučela nebyla pstruhovým revírem vždy. Tím se stala až po sametové revoluci. V době předrevoluční s největší pravděpodobností jako tok nepatřila do působnosti rybářského svazu a rybolov na říčce nebyl regulován. V praxi to pak vypadalo kolem roku 1985 tak, že břehy říčky byly lemovány spoustou dětí (a o populační explozi sedmdesátých let asi nelze pochybovat), které se snažily na lepší či horší náčiní jelce ulovit. Ano, jelec byla tenkrát TA ryba, za kterou se děti na Hloučel hrnuly. Jmenovitě Jelec tloušť. Ze svého dětství si pamatuji na Hloučeli úlovky kolem 43cm. Pravda, těch bylo za těch X let na prstech jedné ruky, ale byly tu.
Tloušť je rozšířen po celé Evropě s výjimkou severní Skandinávie, Skotska a Irska. Je velmi přizpůsobivý. Jsou známy případy, kdy se, po úniku jedovatých látek do řek s následným vymizením veškerého života v řece, objevili tloušti jako první ryby.
Tloušť je typickou stanovištní rybou. Mladé ryby žijí v hejnech čítajících desítky kusů. Starší ryby jsou většinou schované v úkrytech a číhají, až poplave kolem něco k snědku. Na jednom místě je většinou několik kusů, a pokud se vetší jelci na daném místě vyskytují, můžeme si být jisti, že někde v blízkosti jsou i jelci menší. Je typickým všežravcem. Živí se především hmyzem, jeho larvami, zooplanktonem, větší kusy také rybkami, ale i odpadky, spadaným ovocem - jablka, třešně, a také žábami a hlodavci. V našich podmínkách se dožívá i do dvaceti let, jsou však známy i úlovky přes dvacet let staré! U nás dorůstá maximální délky kolem 60 cm, ale lze nalézt zmínky o rybách přesahující hranici 70 cm a váhy až 6 kg! V Hlouceli samozřejmě takových velikostí dosáhnout nemůže z důvodu nedostatku prostoru.
Avšak kromě tlouště tu tenkrát byly i další druhy. Pokud bych začal od nejpočetněji zastoupených, tak je třeba zmínit Střevli potoční. Tento druh se v Hloučeli v dobách před sametovou revolucí vyskytoval, a nebojím se to říci, v tisících jedincích. Je to malá, asi 6 cm velká, ryba. V době tření jsou samci pestře duhově zbarvení s výraznou pohlavní vyrážkou na horní čelisti. Z nějakého důvodu se této malé rybce říkalo „Horáček“.
Faktem je, že na to, že jde dnes o rybku z červeného seznamu, kterou na Hloučeli nelze spatřit, se s ní při chycení tenkrát zacházelo přímo macešsky. Horáček bylo synonymum pro lehce ulovitelnou rybku, která se vrhá na samotný háček, je jí všude nadbytek a budí spíš posměch. Latiníci by řekli:“tempora mutantur“. Dnes je totiž vše jinak.
V Hloučeli bylo tenkrát spousta raků (o tom je i keš Račí tůně). Mluvíme o roce 1990. Já sám jsem jich na 2km dlouhém úseku toku od místa, kde je keška (rozuměj Stage 1) umístěna, po most ulice „Pod Kosířem“ (pro kačery je možná známější tento most tím, že je zde umístěna keška vila Anastázie Neherové) nasbíral 200. Dnes je bohužel skutečnost úplně jiná.
Byl zde Piskoř pruhovaný, Mřenka mramorovaná, Okoun říční, Hrouzek obecný, Plotice a cejn (tyto byly však vzácné a jejich ulovení se mezi námi dětmi velmi cenilo). Když byla Hloučela rozvodněná a stavidlem v plumlovské přehradě „něco“ uteklo, daly se v Hloučeli ulovit i celkem zajímavé exempláře. Sám jsem byl svědkem toho, když z míst, kde je Stage 1 umístěna , byla z Hloučely vytažena štika 50 cm a úhoř 80 cm. Nedaleko pak kapr 35 cm. I když ten byl značně domlácený, protože úzkost toku mu zřejmě nevyhovovala a doplavat těch 7 říčních kilometrů z Plumlovské přehrady až do míst vylovení, muselo být skoro peklo. Viděl jsem zde ondatru, vydru a dokonce i čápa černého.
Byly to idylické časy. Krásný dětství.
Po revoluci přišla přeměna toku na pstruhový revír. To znamenalo projití toku s elektrickým agregátem a vyndání „všeho“, co by mohlo pstruhům škodit a požrat je dřív, než dosáhnou dospělosti. Hlavně tedy tlouště a okouny.
Dnes je v Hloučeli pstruhů relativně dost. Také je zde hojně zastoupen Lipan podhorní. Spoustu druhů zmizelo, mezi jinými onen Horáček a brouk Chrostík, jehož larvám se zde přezdívalo „živé dřevo“ pro tuhou schránku postavenou z kousků dřívek a klacíků.
Já sám mám na Hloučelu nádherné vzpomínky. Prožil jsem zde nejkrásnější dětství na světě a díky této vodě jsem se v dospělosti stal rybářem. Bylo to tu nádherné a až budete u kešky stát, vězte, že před dvaceti lety v říčce pulzoval život. Stačilo jen tiše sednout na břeh a pozorovat. I když možná stejné jako dnes.
Šťastný lov jak rybářům, tak kačerům,
Pipimaus
Toliko původní owner, který mě listingem vrátil i do mého dětství, stráveného v těchto částech Hloučely.
Ostatně podobné mládí mohli mít i jiní. Třeba Ondřej Sekora zvěčnil živé dřevo i v pohádkách o Ferdovi Mravencovi.
Nebo francouzský umělec Hubert Duprat. Ten dostal nápad proměnit v umělce i larvy Chrostíků. V přírodě tyto larvy na sobě vytvářejí ochranný obal z čehokoli, co najdou. Když Duprat opatrně odstranil jejich oblek z divočiny a umístil larvy v nádržích s kousky zlata, polodrahokamů a drahokamů, larvy rády začaly tvořit svůj ochranný oděv ze zlata, safírů, perel, rubínů a diamantů. Výsledkem bylo několik unikátních kousků šperků.
Projděte se tedy i vy biokoridorem. Uvidíme, k čemu vás procházka Hloučelí inspiruje.
Ke keši
Na úvodních souřadnicích je informační tabule, kterou budete potřebovat k získání finálních souřadnic.
STAGE 1:
Hledej text a doplněním čísel získej hodnotu jednotlivých písmen:
"Rudolf Wolf se narodil 19.1.ABCD ..."
"Profesor Rudolf Wolf v roce EFGH nabídl městské ..."
"Až KL. února 1914 povolila..."
Jestli při tomto hledání budete zoufat, tak to nic není oproti tomu, co vás čeká na finálce.
VÝPOČET SOUŘADNIC:
N 49° KB.FCG E 017° GL.FHD
FINAL:
Přemístění k finálce trvá cca 10 minut. Vezměte si oblečení na prodírání mlázím. Opravdu nedoporučuji lovit za šera a tmy, neužijete si to a není to nejbezpečnější.
Na finálových souřadnicích přeji příjemný LOV. V podstatě k němu máte vše na místě. Chce to mít navíc jen trpělivost. Ta se ale neprodává takže tu jedinou musíte čerpat z vlastních zásob.
Děkuji za pomoc udržet keš v takovém stavu, který potěší ownera i další lovce.
----------------------------------------------------------------
Additional Hints
(Decrypt)
[Final:] cev cbuyrqh xbyzb an cybg - 3 zrgel iyrib bq elal arob zabubfgebzh. Uyrqrw gehoxh h gehoxl