Kostel sv. Linharta je jedinou budovou, která přežila zatopení bývalé obce Mušov novomlýnskou vodní nádrží. Stojí tak osamoceně na ostrůvku uprostřed prostřední - Věstonické nádrže. Původně pozdně románský kostel pochází z konce 12. století, ale ve století 14. byl upraven v gotickém slohu. Později proběhla ještě barokní přestavba a ta změnila kostel do dnešní podoby. Přesto se některé románské prvky dochovaly a patrné jsou i malby pocházející ze 16. století. Netradiční zasvěcení má původ u jména franckého poustevníka Linharta, který je patronem všech vězňů a zločinců. Kostel leží v katastru obce Pasohlávky, ale byl v roce 1999 bezplatně převeden do správy nedaleké Ivaně. Její zastupitelé uvažují o vybudování muzea přímo v kostele, ale tento projekt zatím naráží jak na finanční náročnost tak na odpor ekologů, protože na ostrově hnízdí vzácné druhy ptactva. Kostel je tak zatím nepřístupný a stále chátrá.
Vodní nádrže Nové Mlýny byly postaveny 1975-1988 na řece Dyji jako ochrana proti povodním, na využití energie i kvůli zavlažování. Voda tří nádrží se dnes rozlévá na více než 3000 hektarech.
První nápady o vzniku přehrady se přitom začaly objevovat již koncem 40. let, kdy přehradou na Dyji chtěli vodohospodáři zabránit dalším povodním, které oblast postihly ve 40.letech hned několikrát. Existovalo několik variant, které počítaly i s jiným umístěním přehrady.
Teprve v šedesátých letech bylo definitivně rozhodnuto. Zvítězila současná poloha mušovských jezer, jak se nádrž také lidově nazývá. Horní a střední nádrž byly stavěny nejdříve, spodní jezero o něco později.
Jedinečné lužní lesy skončily pod vodou
Říční oblouk obtékající Pavlovské vrchy byl proslulý svým bezprostředním okolím, které sám vytvářel. Lužní lesy protkané spoustou kanálů, slepými rameny a tůňkami byly známé svou přírodní bohatostí a krásou. Doslova v ráji se ocitl každý, kdo vykročil prakticky jakýmkoli směrem od Mušova, obce, která kdysi stávala v místech, kde se dnes rozlévá horní novomlýnská nádrž.
Do roku 1975, kdy se začalo se stavbou horní nádrže, byly na rozlehlých plochách pod Pavlovskými vrchy lužní lesy evropského významu, hostící ty nejvzácnější druhy mokřadní flóry a fauny.
K přírodní oblasti patřila Mariánská jezera u Dolních Věstonic, Strachotínský a Pavlovský luh a rezervace Pansee u Strachotína. Rozsáhlý a těžce přístupný močál v blízkosti Strachotína a Šakvic skýtal úkryt mnoha vzácným živočichům. Lužním lesem také kdysi vedla jantarová cesta spojující Pobaltí s Balkánem.
Krásu a jedinečnost této krajiny však na konci 20. století navždy pohltily vody novomlýnských nádrží. Výstavba rozsáhlé vodohospodářské soustavy znamenala obrovský zásah do přírodních poměrů. Nivní krajina s mozaikou ekosystémů vodních toků, poříčních jezer, slatinných mokřadů, travinných společenstev a různých typů lužního lesa byla nahrazena vodním ekosystémem, v němž se začaly usazovat a rozvíjet často úplně nové druhy, které v krajině dříve nebyly.
Od prvopočátku mnozí ochranáři a biologové považovali stavbu novomlýnských nádrží za škodlivý zásah do krajiny. Je nesporné, že zanikly vzácné biotopy a zhoršily se podmínky v přilehlých lužních lesích. Kontinuální vývoj krajiny údolních niv, závislý na činnosti toku, byl zastaven...
Zatopená vesnice Mušov
Jihomoravská obec Mušov měla bohatou minulost, neboť bývala jednou z nejvýznamnějších římských lokalit široko daleko. Tečku za její historií udělalo až rozhodnutí socialistických úředníků vybudovat v tomto prostoru na Dyji novomlýnské nádrže. Obec Mušov zmizela pod vodní hladinou i přes poměrně veliký odpor mušovských starousedlíků.
Mušovský kostelík přežil
Památkáři ale svorně trvali na svém: i když vesnice bude potopená, místní kostel musí zůstat zachován. "A tak se kostelík ocitl uprostřed rozsáhlé vodní plochy jako němý svědek či spíše jako výkřik bezmoci," míní mikulovský archivář Kordiovský. Svou historickou i stavební hodnotou s románským jádrem a gotickou přestavbou se tak památka dodnes řadí k nejstarším a velmi vzácným kulturním památkám na jihu Moravy.
Mušovský kostel
Autor: Miroslav Šebela - Živá voda pod Pálavou
Mušovský kostel byl postaven na přelomu 12. a 13. století a zasvěcen byl sv. Linhartovi. Tento poustevník žil zhruba v 6. století a proslavil se četnými zázraky. Nakonec se stal patronem vězňů. Podle některých starousedlíků to byl právě on, kdo zachránil mušovský kostel před zbouráním.
Zůstává otázkou, co s jedinečnou památkou dál. Uprostřed vody ji nelze dost dobře uhlídat. Její chátrání a devastaci způsobují kromě "zubu času" i vandalové.
V budoucnu by v kostele měla vzniknout expozice mapující historii okolní oblasti. Podle nejnovějších odhadů by si však její vybudování vyžádalo na 80 milionů korun. Památka patří od roku 2000 pod správu obce Ivaň, která však na její opravu bude potřebné finance hledat jen těžko.
Na druhou stranu ale ekologové varují, že infrastruktura včetně příjezdové cesty, která by musela jako zázemí pro expozici vzniknout, by opět ještě více narušovala hnízdění ptáků a řadu přírodních procesů, které by mohly mít šanci na určitou obnovu.
Kostel tak zůstává v roli bezmocného vyděděnce, který jen jako apokalyptické memento tiše a bolestně trčí z vodní masy do okolní krajiny.