Pověst o založení Mušova
Je podivuhodné, jak zůstávají zachovány prastaré pověsti ústním podáním. Také o vzniku Mušova se odedávna vypráví, že vznikl za tří rybářských chýší a dosud se označují tři domky v Dyjské ulici jako ty první a nejstarší. Kde dnes stojí kostel mělo být pohanské obětiště.Tolik pověst.
První popis Mušova dává moravský historik Franz Josef Schwoy ve své knize Topografie Moravy z r. 1703. Schwoy byl vrchní správce Ditrichštejnského panství v Mikulově a proto Mušov dobře znal . Ve své knize píše následující :
Dříve byl Mušov mnohem pohlednějším místem než nyní a podle ústně zachované pověsti to mělo být město, o jehož zániku se nic neví, které bylo položené víc na sever, na tomto místě je jen rybářské předměstí. Historie říká, že Římané v době jejich válek s Markomany zde, na soutoku Dyje a Jihlavky měli svou stanici a pravděpodobně docházelo na tomto místě k četným střetům...........utrženo........byly špatně přístupné, protože byly ze všech stran obklopeny vodními příkopy a močály.
Založení dnešního Mušova se může předpokládat v r. 171 n.l. Z plánu obce se původní rozložení docela dobře dá vyčíst. Kromě rybářských domků v Dyjské ulici původně zabírala dvory kolem kostela, přibližně dnešní č.14 až č.37, na druhé straně domky č.98 až č.84, tedy asi 25 selských dvorů a několik chalup. Tato stará obec byla rozdělena hlavním řečištěm Dyje, vícero rameny Jihlavky, močály a jezírky. Uprostřed obce byly tři velké rybníky, které ovlivňovaly uspořádání tehdejší obce. Když později vedla Mušovem obchodní cesta, bylo nutno vystavět přes Dyji mosty a Mušov chránit branami.
S rozkvětem obcí v 13. a 16. stol. se také Mušov zvětšoval a z této doby asi jsou z největší části selská stavení na východní části obce. Západní část obce může poděkovat svému vzniku panstvu, jsou to z větší části bývalé dominikální domy, které byly většinou panstvem postaveny kolem r. 1750 za doby Marie Terezie. Během a po světové válce byly postaveny domy podél Říšské cesty a za hřbitovem.
Název obce a jeho vysvětlení
Původní nejstarší historicky zjistitelný název obce je Muša (Muscha) z r.1270. Ještě dodnes se užívá spolu s Musching a Muschau. O jeho významu jsou jen dohady.........utrženo.........ve starých dokladech najdeme jméno Musza resp. Muscha a teprve od 15.stol. se objevuje název Muschaw a tento zůstává zachován ve všech dalších listinách. Odchylky jako Moschau (1276) nás nemusí mýlit, protože tenkrát nebyl jednotný způsob gramatiky a psalo se foneticky.
Keš č. 1 na staré silnici přes obec Mušov se nachází jen pár metrů od nové silnice, která vede po hrázi Mušovských jezer a je v provozu od roku 1980 po dostavbě této megalomanské stavby.
Nyní již nestačí a proto se uvažuje o dostavbě rychlostní silnice R52 z Pohořelic do Mikulova na státní hranici, kde bude v budoucnu navazovat na rakouskou dálnici do Vídně. Ta bude dostavěna v roce 2018. Moravský úsek ovšek nikoli a kdoví, jestli se toho někdy dožijeme :)
Historie této nové silnice je taková:
první návrh na vybudování kapacitní komunikace mezi Brnem a Vídní souvisí s výstavbou tzv. "německé dálnice" A88 Breslau - Wien, která tvořila nejkratší spojenici mezi těmito městy. Stavba této dálnice byla obsažena v dodaktu k Mnichovské dohodě, v kterém se Československo zavázalo bezplatně poskytnout pozemky potřebné pro výstavbu, na sjezdech měly být celnice a českoslovenští občané ji mohly zdarma využívat. Projekční práce probíhaly velice rychle a první úsek této dálnice byl zahájen již 11. dubnu 1939. Nakonec byla rozestavěna část mezi Městečkem Trnávka a Sobotovicemi, stopy jsou dodnes viditelné v terénu. Rozestavěn byl tedy celý úsek, který ležel v Protektorátu. Původní termín zprovoznění podzim 1940 nebyl vlivem válečných události dodržen. V dubnu 1942 byla stavba zastavena a do konce války byla hlídana před krádeži stavebního materiálu. Po válce již nedošlo k obnovení stavebních prací, dálnice se tehdy jevila jako nepotřebná. Pouze bylo odvezeno vše, co mohlo být využito na jiných stavbách.
Zlom přišel v 60.letech, kdy vzhledem k roustoucí dopravě byla definována nová dálniční síť a ve výhledu se začalo počítat s výstavbou dálnice D 52 Brno Rakousko z části ve stopě tzv. "Německé dálnice". V 70. letech minulého století probíhála výstavba 4 až 6 pruhové silnice mezi dálnici D1 a Rajhradem, pouze 3,5 km dlouhá část je dnes označena značkou Silnice pro motorová vozidla, zbytek je veden v intraviliánu města Brna částečně s tramvajovou tratí ve středním dělícím pásu, je zde maximální povolená rychlost 80 km/h. V současné době zde probíhá celková rekonstrukce.
Ke schválení stavby rychlostní silnice R 52 došlo usnesením vlády Československé socialistické republiky č. 24 ze dne 29. ledna 1987, o rozvoji dálniční sítě do roku 1995. Znova byla potvrzena usnesením vlády České republiky ze dne 10. listopadu 1993 č. 631 a usnesení vlády České republiky ze dne 16. října 1996 č. 528, v kterých se počítalo se stavbou úseku Pohořelice - Rakousko až po roce 2005 a v trase Pohořelice - Nová Ves - Nový Přerov - Rakousko. V roce 1995 v úseku Pohořelice - Mikulov proběhla rekonstrukce silnice.
V letech 1992 až 1996 proběhla výstavba dvou staveb Rajhrad - Pohořelice a Pohořelice-obchvat, které částečně využily těleso "německé dálnice" v délce 6 km. Spolu se zprovozněným byl již označen značkou Silnice pro motorová vozidla i úsek Modřice - Pohořelice (3,5 km).
7. květnu 1999 proběhla jednání ve Valticích mezi českou a rakouskou stranou. Česká strana prosazovala vedení na Nový Přerov, zatímco rakouská strana vedení na Mikulov. Varianta vedení kolem Břeclavi byla rakouskou stranou zamítnuta. Usnesení vlády č. 741 ze dne 21. července 1999 bylo rozhodnuto, že další výstavba v úseku Pohořelice - st. hranice je závislá na dohodě s rakouskou stranou.
V sprnu 1999 rakouský parlament schválil novelu silničního zákona, která obsahovala vedení dálnice A5 v trase Eibesbrunn – Schrick – Poysbrunn - Drasenhofen/Mikulov a znovu schválena v aktualizaci z března 2002.
V roce 2001 HBH Projekt zpracoval Vyhledávací studii Pohořelice - Mikulov, která obsahovala 5 možných variant vedení, následně z nich byly vybrány 3 varianty. Rakouskou stranou byla vypracována mezinárodní studie R 52/A5.
Od ledna 2003 probíhal proces EIA, který 15. května 2005 skončil vydáním souhlasného stanoviska MŽP ČR pro variantu 1x vedoucí převážně v trase současné silnice I/52.
9. listopadu ministři dopravy obou zemí podepsali memorandum o přechodu v prostoru Mikulov - Drasenhofen. 9. listopadu 2006 schválilo Zastupitelstvo Jihomoravského kraje ÚP VÚC Břeclavska, kterým byla zakotvena trasa v územně plánovací dokumentaci.
Usnesení vlády České republiky ze dne 9. června 2008 č. 735 o přípravě a výstavbě kapacitní pozemní komunikace v úseku Pohořelice - státní hranice s Rakouskem vláda souhlasila s propojením rychlostní silnice R 55 s rakouskou dálniční a silniční síti v prostoru Poštorná - Reintal, a zároveň uložila ministrovi dopravy připravit mezinárodní dohodu o propojení prodloužené R 55 s rakouské silniční a dálniční sítí, včetně pokračování v přípravě. Pro rok 2010 je na přípravu vyčleněno 50 milionů Kč.
10. října 2008 byla zveřejněna srovnávací studie spojení Brno s Vídní od firmy DHV. Porovnány byly varianta R 52 a varianta prodloužená R 55. Z porovnání vyšla lépe varianta R 52, která je levnější o 1 až 3 miliardy Kč, šetrnější k životnímu prostředí a lépe plní dopravní funkci než prodloužená R 55. Přestože je R 55 o 5 až 7 km kratší než R 52, prodražilo ji komplikované křižovatky, větší objem náspů a skoro 2 km dlouhá estakáda.
23. ledna 2009 byla podepsána mezivládní dohoda o propojení české rychlostní silnice R 52 s rakouskou dálnicí A5 na hraničním přechodu Mikulov - Drasenhofen.
3. prosince 2009 byla podepsána Deklarace 9 partnerských regionů Pomořské vojvodství, Lodžské vojvodství, Slezské vojvodství, Kujavsko-pomořské vojvodství, Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj, Jihomoravský kraj, Dolní Rakousko a Vídeň) na podporu realizace TEN-T prioritního projektu č. 25.
Vzhledem k přetíženosti dálnice D 1 v okolí Brna se již od 90. let uvažuje se stavbou Jihozápadní tangenty, která má za cíl odlehčit dálnici D1 v nejzatíženějším úseku mezi MÚK Brno-západ a Brno-jih. Trasa tangenty vytvoří alternativní spojení mezi MÚK Troubsko (dálnice D 1 a rychlostní silnice R 43), rychlostní silnicí R 52 a dálnicí D 2. V současné době není trasa stabilizována, výsledná varianta bude nejspíš obsažena v připravovaných Zásadách územního rozvoje Jihomoravského kraje.
Zdroje:
www.kvh.estranky.cz
www.dalnice-silnice.cz