Geopark Rudice EarthCache

Geopark se nachazi v male obci Rudice v samotnem stredu Moravskeho krasu. Jedna se o volne pristupnou geologickou expozici pod sirym nebem v tesne blizkosti vetrneho mlyna.

Do geoparku byly svezeny ukazky typickych hornin z celeho geologickeho profilu napric Moravsky krasem. Jednotlive, tematicky souvisejici i nekolikatunove exponaty jsou po parku umisteny ve ctyrech skupinach na umele upravenych vyvyseninach a jsou opatreny popisnymi tabulkami. Nejvetsi zastoupeni zde maji pochopitelne ruzne druhy vapencu, ktere se nachazeji v krasove casti uzemi.

Moravsky kras lezi priblizne 25 km na sever od Brna, jedna se o nejvetsi krasove uzemi v Ceske republice, jehoz rozloha cini 92km2. Tvori ho jizni cast Drahanske vrchoviny. V podlozi Moravskeho krasu prevladaji vyvrele horniny brnenskeho masivu (slozen zejmena z granodioritu a dioritu) a devonska bazalni klastika.

Vlastni geologicky vyvoj Moravskeho krasu zacal v paleozoiku (v prvohorach), ve strednim devonu, kdy doslo k poklesu vychodniho okraje brnenskeho masivu a tim se vytvorila morska sedimentacni panev. Na zvetraly povrch granodioritu se na morskem dne zacaly postupne usazovat pestre zbarvene piskovce, arkozy a slepence oznacovane jako bazalni klastika devonu. Tyto horniny vznikly splachovanim horninoveho materialu z okolni pevniny v obdobi tepleho klimatu.

Na melkem sedimentacnim prostoru bazalnich klastickych usazenin Moravskeho krasu se zacaly postupne zachycovat karbonatove (melkomorske) sedimenty. Ty delime v prostoru Moravskeho krasu na dve souvrstvi – macosske a lisenske. Macosske souvrstvi zastupuji vavrinecke vapence, josefovske vapence, lazanecke vapence a vilemovske vapence. Josefovske a lazanecke vapence vznikaji stmelenim ulomku vapnitych schranek ramenonozcu a morskych hub. V nadlozi lazaneckych vapencu lezi vilemovske vapence, ktere tvori ulomky zivocichu podobnych dnesnim koralum. Vapnite schranky koralu se staly zakladem vapencu Moravskeho krasu - vilemovske vapence predstavuji z chemickeho hlediska velmi ciste vapence (CaCO3) a tim predstavuji optimalni horninu pro tvorbu krasovych jevu – zavrtu, propasti a jeskyni. V nejsvrchnejsim devonu a spodnim karbonu doslo k ukonceni vapencove sedimentace Moravskeho krasu lisenskych souvrstvim. Toto souvrstvi je prezentovano vapneci krtinskymi a hadsko-ricskymi. Tyto vapence maji velky obsah kremitych splavenin z okolni pouste a kvuli temto necistotam se v nich krasove jevy nevytvari.

V obdobi karbonu se more prohlubuje a na jeho dne se ukladaji piscite a jilovite sedimenty, ze kterych vznikaji jemnozrnne droby a cernosede prachovite bridlice s prachovci a slepenci (slozenych z ulomku okolni souse) protivanovskeho souvrstvi drahanskeho kulmu. Stredni cast drahanskeho kulmu vyplnuji predevsim jilovite bridlice rozstanskeho souvrstvi. Dale je kulm reprezentovan myslejovskych souvrstvim, kde jsou hrubozrnne tmave-modrosede droby a zejmena mohutne usazeniny slepencu.

V druhohorach, v obdobi stredni jury, doslo k morske transgresi (podstatnemu rozsireni more) a ukladani jurskych vapencu s bohatymi vyskyty zkamenelin koralu, ostnokozcu a hlavonozcu. More pokleslo a hladina ustoupila az v obdobi svrchni jury.

Behem spodni kridy dochazi ke krasoveni drive ulozenych jurskych sedimentu a tim se vytvorily skalni kuzely a hluboke deprese ve vapencovem podkladu. Prosakujici voda, ktera prinasela zvetraliny, obsahovala rozpustne ionty zeleza a na styku s devonskymi vapenci se vyvinuly oxidicke zelezne rudy. Tyto rudy vyplnovaly prevazne krasove snizeniny. Po ustupu spodnokridoveho more prisla opet morska transgrese a sedimenty, ktere prinesla, se ulozily na rudickych vrstvach a jurskych sedimentech.

Ve starsich tretihorach, teplem az tropickem podnebi paleogenu, probihal novy krasovy cyklus spojeny s prvni etapou vyvoje jeskynnich systemu. Vapenec je sice v ciste podobe velmi odolny proti zvetravani, ale vlivem vody vznikaji ve vapencich dutiny a chodby. Rozpusteny karbonat se z vody opet vysrazi v podobe krapniku a sintru.

V ledovych dobach ctvrtohor probiha mrazove zvetravani a nasledna akumulace sedimentu, ukladani sprasi a suti. Dale pokracuje rozvoj krasovych jevu s tvorbou sintrovych vyplni jeskyni a zacinaji se zde objevovat prvni lide.

Podminkou pro uznani logu je zaslat mi pres profil odpovedi na nasledujici otazky:
1. Co je to bazalni klastika? Jake krasove utvary muzeme v Moravskem krasu najit (uvedte alespon 5)?

2. Pozorne se projdete po expozici a napiste mi, jake horniny jsou na fotografiich.

3. V jednom vystavenem vzorku je mozne videt velmi vyrazny otisk zkameneleho zivocicha. Najdete ho a napiste mi, v jake hornine se nachazi, odkud pochazi, o jakeho zivocicha se jedna a jaky je priblizne prumer otisku? (otisk neni presne kruh, ale zjistit prumer urcite nebude problem)

4. Najdete v expozici krtinsky a vilemovsky vapenec. Na prvni pohled se od sebe lisi barvou. Zamyslete se a napiste mi, proc si myslite, ze ma krtinsky zrovna takovou barvu? Z kolika vzorku (kusu kamene) se krtinsky a vilemovicky vapenec v expozici skladaji?

5. Ktery vzorek horniny mel z mista sveho nalezu nejkratsi cestu na tuto expozici?

6. Spocitejte rozdil v mil. let mezi nejstarsim (pocitejte se spodni hranici let) a nejmladsim vzorkem (pocitejte s horni hranici let), ktery je v expozici umisteny. Uvedte nejen rozdil v mil. let, ale take o jake vzorky se jedna. (infotabule poradi)

7. Budu moc rada, kdyz se v expozici vyfotite, napriklad se vzorkem, ktery se Vam nejvice libi :-) (prosim nenapovidejte fotografiemi ostatnim, dekuji)

Po odeslani odpovedi necekejte na potvrzeni spravnosti a automaticky earthcache zalogujte. V pripade nejasnosti Vas budu kontaktovat.