Kamerové systémy (CCTV – Closed Circuit Television, uzavřený televizní okruh) se dnes vyskytují téměř všude. Potkáváte je v obchoďáku při nákupech, ve městech je používají především strážníci městské policie k monitorování dopravní situace a hlídání pořádku. Kamerové systémy jsou často zřizovány pod záminkou potírání kriminality, jejich zřizovatel tedy v podstatě přistupuje ke každému (chodci, zákazníkovi, řidiči) jako ke zločinci. V průmyslu se používají kamery, tam kde je třeba hlídat provoz z jednoho centrálního dispečinku, nebo v prostorách nebezpečných lidskému zdraví. Jedná se zejména o chemický průmysl a provozy s radiací.
Kamerový systém může sloužit ke sledování na monitoru nebo také k záznamu. Doba uchování záznamu se řídí velikostí média na které je záznam ukládán a u nás je také omezena zákony. Prakticky je však lhůta držení nahrávky obtížně kontrolovatelná, protože do archivu nahrávek CCTV není veřejný přístup možný, nebo je obtížně prosaditelný.
Kamerový systém se v zásadě skládá z jedné nebo více kamer, přenosových tras (kabeláže nebo bezdrátových spojů) a zobrazovacího nebo nahrávacího zařízení. Dalšími technickými podrobnostmi vás nebudeme nudit, to si jistě hravě najdete jinde na internetu, když vás to bude opravdu zajímat ;-)
Jak to vlastně všechno začalo a jak jsme se dostali až k dnešním rozsáhlým systémům?
1878 – pokusy, telegrafický přenos obrazu
1884 – vynalezen princip řádkování pomocí Nipkowova kotouče
1934 – vynález první snímací elektronky Ikonoskopu
1936 – pravidelné TV vysílání BBC (asi 300 majitelů TV)
1941 – první průmyslově vyráběná kamera se superikonoskopem (50 lx, ekv. 250 000 €) 50. – 80. léta – pokusy s mozaikami fotodiod a zdokonalování elektronek pro snímání obrazu 80. léta – počátek vývoje CCD (nábojově vázaná struktura)
1985 – první komerční CCD kamery První zaznamenané použití kamer je z roku 1942 z Peenemünde v Německu ve středisku pro vývoj raket V-2.
Dnes už je funkční také Systém identifikace lidských tváří (facial recognition system). Umožňuje najednou rozpoznat tisíce obličejů konkrétních osob bez jejich vědomí. Kombinací CCTV a této softwarové nadstavby je vyvíjen způsob pro masové sledování lidí. Sledovat lze také SPZ a je tak možné zařídit třeba bezobslužný vjezd na parkoviště nebo třeba hledat kradená auta na dálnici.
Průkopníkem masového nasazení kamer do veřejných prostranství je Spojené království, zkušební provoz kamer se rozeběhl v sedmdesátých a osmdesátých letech. S širším uplatněním se začalo v devadesátých letech. Roku 1994 vydalo ministerstvo vnitra zprávu vládě jménem “CCTV: Sledujeme Tě” kde byl dosavadní provoz shledán jako úspěšný. Tím byla odstartována vlna zřizování kamerových systémů pokrývajících městská centra, nádraží, parkoviště a nemovitosti. Krátce po 11. září 2001 nastala ve Spojeném království nová vlna instalací kamerových systémů. V roce 2002 byl odhadován počet kamer ve Spojeném království na 4 200 000 a toto číslo se neustále zvyšuje. 4,2 milionu kamer na Britských ostrovech představuje 20 % CCTV kamer světa a znamená jednu kameru na 14 obyvatel, které zaznamená v průměru 300× denně, v absolutních číslech je to 1,5× více než v Číně. V současnosti jsou kamerovým systémem snímány školní třídy, interiéry dopravních prostředků, kaváren, parky apod.
Masové nasazení kamer samozřejmě vyvolává kritiku. Ve Spojeném království je velkým odpůrcem například místní pobočka Privacy International, která vytýká zejména to, že:
- většina (až 90%) kamerových systémů je nainstalována nezákonně
- kamerové představují významný vnik do soukromí běžných občanů, a přitom zatím si nedokázaly poradit s potíráním kriminality
- podle studií z roku 2007 míra zločinnosti buďto neklesá nebo klesá jen velmi nepatrně
- záznam z většiny kamer neobstojí u soudu jako důkazní materiál, přitom 80% trestných činů stále zůstává nevyřešených a sami policisté přiznávají, že obrázky z kamerových systémů jim neposkytují téměř žádnou výhodu v jejich práci a šance na chycení např. kapesního zloděje v místech s velkým nasazením kamer jsou prakticky stejné jako v lokacích bez kamer. Podle jejich slov investice do těchto systémů (představující kolem 200 000 000 liber) nakonec nesplnila svůj účel, kamery stejně tak nedokázaly odstranit ani hrozbu terorismu (to byl jeden z proklamovaných důvodů pro masívní instalaci po 11. září. A co víc, kamery například nedokázaly zabránit ani teroristickému útoku ze 7. 7. 2005 v Londýně).
Na závěr připojím odkaz, na kterém najdete informace o kamerovém systému v Olomouci ...
http://www.mp-olomouc.cz/kamerovy-system-mpo_%28cesky%29
Tak a teď už ke keši samotné. Jak jistě tušíte, na úvodních souřadnicích keš nenajdete... Můžete si tam prohlédnout jedno kamerové hnízdo, které nás sleduje :-) Vzhledem k tomu, že se jedná o T5 a její odlov může být pro některé mírně nebezpečný, nikdy nechodtě sami! Nezapomeňte přibalit nějaké ty T5 pomůcky, určitě se bude hodit sedák, smyce, možná lano, jistítko, karabiny, nebo třeba žebřík, ale kdo by se s ním tahal :-p Svá geovozidla prosím zanechejte někde na parkovišti, v žádném případě nejezděte až na místo, i když tam vede cesta!
Souřadnice pro odlov keše najdete v následujícím obrázku:
Jak se říká, větší je lepší, tak se nebojte kliknout na obrázek a otevřít si jej ve velkém rozlišení. Štašťný lov.
Zdroj: http://www.wikipedia.cz/
V neposlední řadě bych chtěl poděkovat dopital, enthend52 za pomoc s realizací keše, Cupitalce za cenné georady a LooperCZ a miroslav.turek za betatest.