Na vychozich souradnicich nic nehledejte, ale muzete zde zaparkovat svoje geovozidlo !
Graffiti je v obecném smyslu druh výtvarného projevu pracující ve verejném prostoru technikou nanášení barev, casto ve forme spreje nebo fixy, prípadne škrábání, leptání. Vychází z puvodního reckého slovesa grafein = psát. Graffiti se stalo jedním z puvodních pilíru kultury hip hopu, oznacované za kulturu protestu. Pohledem na graffiti bez zretele na hip hop, lze vnímat jako mestský folklór ulice. V pozdejší dobe je obohaceno o další techniky vyjadrování a stává se streetartem.
V kontextu praveku lze považovat za výtvarnou práci ve verejném prostoru jeskynní malby. V dejinách staroveku je graffiti prítomno v Rímském impériu ( zachovaly dodnes napr. v Pompejích ) a Egypte zpravidla jako anonymní škrábání do omítek v podobe nadávek, vyznání lásky nebo reklamy na nevestinec. Na fasádách objektu byly uplatnovány techniky sgrafita jako proškrabávání do ruznobarevných vrstev povrchové úpravy zdiva, nebo fresky kdy jsou barvy nanášeny na vícevrstvou cerstvou vlhkou omítku. Spontánní rytí do dreva a škrábání do omítky se objevuje na našem území ve stredoveku a zachovalo se na hradech nebo historických vojenských objektech a jejich studiem se zabývá epigrafika. Dnešní graffiti však žije z odkazu novodobé historie v USA.
Jako pocátek hiphopového graffiti v západní Evrope se považuje rok 1983, kdy byl natocen dokument Style Wars o graffiti v New Yorku. V roce 1987 vyšla publikace Spraycan Art, která již prezentuje díla z Ameriky i Evropy dohromady. Jisté náznaky ješte predrevolucního potenciálu graffiti v Cechách mohou poskytnout fenomény Lennonova zed a Servít je vul. V Cesku je pocátek spojen s koncem totalitního režimu okolo let 1989 a to ješte nespojovaného s hip hop stylem. Jako rok nástupu se udává 1993, kdy již nekolik jedincu na graffiti pracovalo
( Maniac v Ostrave od roku 1987, Timothy v Jaromeri, Mascee, Chise, CSB a BC v Praze ). Zdrojem informací bylo cestování z a do zahranicí a neoficiální distribuce zahranicních casopisu. Autori se mezi sebou napríc republikou znají a setkávají se i v bežném živote, hip hop jako životní styl nehrál ješte významnou roli.
Popularizaci v Cesku umožnil od roku 1994 hudební casopis Poplife rubrikou Graffiti Art, pozdeji casopis o skateboardingu a snowboarding Board. Tím se výrazne zvýšil pocet autoru a mohou tak vznikat cetné skupiny
( anglicky crew ). Vznikají však trenice ( ideové i fyzické ) mezi novácky a starší generací : ideové o obsah díla
( výtvarné umení versus syrové podpisové graffiti ) a fyzické konfrontace ( okrádání o spreje a potycky o teritoria ). Subkultura si také vydává magazíny o aktuálním dení.
Po roce 2000 se pocet autoru zvyšuje natolik, že osobní kontakty figurují jen uvnitr jedné generace aktivních autoru, nikoliv však už mezi nimi. Vznikají první legální plochy a systematicky organizované potírání del prípadne i pristižených autoru. Díky dostupné technice natácí autori videa z akcí, využívají internet, kde vytvárí vlastní archivy del. V roce 2006 vznikla ceská kniha In graffiti we trust, která sice vyšla v regulérním nakladatelství, je ale urcena predevším smerem dovnitr subkultury. Po roce 2007 narustá obliba služeb fotoblogu, jako možnosti prezentovat svoje výsledky. Autori jsou zpravidla chlapci, nebo mladí dospívající muži. Subkultura graffiti je pro ne jedna z možností, kterak si vytvorit svou identitu pri dospívání dítete v muže. Proto je duležitá ilegalita celé cinnosti, prítomnost nebezpecí a strachu, prekonání prekážek ( oplocení, ostraha, kamery ), nutnost prokázat odolnost, statecnost a schopnost. Príslušnost mužu ke graffiti subkulture zvyšuje prestiž u dívek. Samotné dívky tvorící graffiti jsou spíše výjimkou a jejich prítomnost spíše odporuje pojetí graffiti jako mužské iniciace.
Ze sociologického pohledu nehraje hlavní roli revolta ( odpor proti faktickému útlaku ), ale spíše podvedomý protest a potreba se socializovat v prostredí mesta, tedy výrazne anonymním, sterilním a systematizovaném. Autori casto mluví, že si „ berou zpet mestský prostor “. Subkultura vzniká v podvedomé opozici vuci establishmentu ( rodice, škola, stát ), do jejichž mechanismu jako mladí nemají prístup ani kontrolu, jsou pouze jejich predmetem. V subkulture mohou tvorit vlastní pravidla, mají primerený vliv na dení. Mužský archetyp lovce vede boj s tvrdou džunglí symbolizovaný systémem mesta ( metra ) ve verejném prostoru, kde sice nezískají skutecnou moc, ale stávají se výstavou jejich dosažených vítezství. Kultura protestu se tedy projevuje až v moderní spolecnosti jako prostredek sociální integrace a adaptace.
Duležitá je pro zacínajícího autora ( angl. toy ) vrstva generacních autoru se kterou vyrustá. Musí snést kritiku zkušených a starších ( angl. writer ), kterí brání své teritorium, styl. Vypracovat se mezi ne se podarí jen nekolika jedincum. Zacátecník musí nejdríve prijmout pravidla a tradici graffiti, roky pracovat na své technice, obetovat cas, financní prostredky a teprve tehdy muže získat uznání a priznání osobitého stylu. Výtvarný talent muže kariéru usnadnit, podstatou je ale ponorení se zcela do subkultury a žít jí.
Každý rok se na legální stěně koná setkání sprejerů - Graffiti Rock Jam, kde se můžete podívat na práci těch nejlepších. Termíny akcí a ukázky graffitů z loňských ročníků naleznete na stránce uvedené v listingu.
Ukazka graffiti z legalni steny v Trebici :
