Botanicka zahrada SZeS Rakovnik Mystery Cache
Botanicka zahrada SZeS Rakovnik
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Related Web Page
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Na úvodních souřadnicích nic nehledejte. Úvodní souřadnice jsou zaznamenány u vchodu Botanické zahrady Střední zemědělské školy v Rakovníku!!!
Botanická zahrada Střední zemědělské školy v Rakovníku
byla založena v roce 1963 tehdejším pedagogem a zástupcem
ředitele školy Václavem Pelikánem. Na pozemcích
o výměře 1,43 ha, přibližně 200 m od školy, vznikal
základ její dnešní podoby. Dodnes je zřetelný vliv bohatých
sadovnických zkušeností i míra vkusu jejího tvůrce.
Nelze opomenout velký podíl práce, kterou zde vykonali
a vykonávají studenti školy pod vedením svých pedagogů.
Již přes 40 roků je zahrada zdrojem poučení nejen pro
studenty SZeŠ ale i pro ostatní školy v regionu. Není zanedbatelný
ani význam pro občany a návštěvníky města,
kteří botanickou zahradu využívají nejen k poučení, ale
též pro relaxaci.
V roce 2003 byla Botanická zahrada SZeŠ v Rakovníku
vyhlášena významným krajinným prvkem v intravilánu
města.
Botanický systém
je nejvýznamnější částí zahrady, kde na četných oddělených
záhonových ploškách roste několik set druhů rostlin seřazených
podle vzájemné příbuznosti. Vzhledem k tomu, že
některé jednoleté či krátkověké rostliny je třeba soustavně
vysévat a doplňovat, je současně co do pracnosti i nejnáročnějším
oddělením. Kromě rostlin dekorativního charakteru
jsou tu rostliny hospodářsky významné i celá řada běžných
plevelů.
Bohatá sbírka trav tu má dlouhou dobu také své trvalé místo.
Zastoupeny jsou zde léčivé rostliny, rostliny využívané jako
koření a ozdobné skalničky.
Hájové rostliny
představují většinou domácí druhy. Návštěvník tak může konfrontovat
rostliny opatřené jmenovkami s těmi, se kterými se setkává v okolní
blízké přírodě. Nechybí tu však rostliny ze vzdálenějších koutů Země.
Jsou zde zastoupeny druhy z Číny, Japonska či Severní Ameriky.
Vzrostlé stromy lesoparku vytvářejí příznivé mikroklima nejen pro
rostliny milující zastíněné polohy, ale dokonce tu rostou pravidelně
houby. Na jaře několik druhů smržů, později pak holubinky a hřibovité
houby. Takovou lahůdkou hajní květeny jsou stínomilné orchideje
naší domácí přírody. Součástí hajní partie je mokřad s jezírkem. Okolí je osázeno bahenními rostlinami a druhy vegetace mokrých luk.
Dřeviny
v botanické zahradě vytvářejí kosterní
architekturu plochy. Jsou tu nejstarší
stromy staré přibližně půl století. Některé
dřeviny a keře okrasného významu
pochází z výsadby mladšího data.
Je záměrem koncepce zahrady doplnit
druhový rejstřík o výjimečné a vzácné
druhy. Nejstarší výsadba vytvořila mikroklimatické
podmínky pro založení
kultury hajní květeny.
Vzdělávací a kulturně výchovný přínos zahrady
je pro Střední zemědělskou školu, pro město Rakovník a širší
region nezastupitelný. Studenti školy tu vykonávají pravidelná
praktická cvičení. Botanická zahrada je prostorem pro soutěžní
přírodovědecké a ekologické aktivity. Studenti využívají zahradu
pro samostatné práce. Nověji se zahrada začala intenzivněji
otevírat občanům a návštěvníkům města také o víkendových
dnech.
Botanická zahrada je součástí Střední zemědělské školy v Rakovníku:
HISTORIE ŠKOLY
Počátky zemědělského školství od poloviny 19. století
Počátky zemědělského školství na Rakovnicku jsou spjaty s historií rakovnické reálky. V roce 1851
proběhla školská reforma, jejímž důsledkem bylo jakési propojení reálných škol se vzděláváním
technickým a hospodářským. K založení hospodářské školy v Rakovníku přispěli zejména pražský
arcibiskup Leopold Chlumčanský a okresní starosta Čeněk Feyerfeil. Oba se nadchli myšlenkou na
vybudování školy pro průmyslníky, hospodáře a rolníky. V roce 1964 byl přijat na reálku Antonín
Červený, učitel pro výuku hospodářství. Do prvního kurzu se přihlásilo 60 žáků. Toto bylo však
provizorní řešení, které nevyhovovalo ani učitelům na reálce, ani rolnictvu, ba ani samotným
zakladatelům. Čeněk Feyerfeil podal nový návrh, a to zřídit zimní hospodářskou školu. Byl to dvouletý obor, ale vyučovalo se pouze od počátku listopadu dokonce března. Pak už rolníci pochopitelně měli spoustu práce na hospodářství. Čeněk Feyerfeil stále nebyl spokojen. Poukazoval na nedostatečnost zapůjčených školních místností ve Vysoké ulici a prosazoval stavbu nové vlastní školní budovy. Okresní zastupitelstvo přijalo tento návrh a rozhodlo se, že ponese i část stavebních nákladů, protože žádost o státní subvenci byla zamítnuta. 28. září 1889 byla stavba dokončena podle plánů a rozpočtů Ing. Josefa Brzáka . Slavnostní předání vyvrcholilo banketem a rolnickým plesem za účasti významných hostů. Prvním ředitelem byl jmenován Jan Tomeš, odborník zejména v pěstitelství chmele a také vynikající řečník. Těšil se velké vážnosti a jeho přednášky navštěvovali hospodáři a rolníci z celé republiky. Zemřel velmi mladý. V roce 1892 byla škola přeměněna na celoroční a přejmenována na Rolnickou
a chmelařskou školu v Rakovníku. Byla to jediná škola tohoto druhu v celé monarchii. Studium
bylo dvouleté, škola získala zemské a státní subvence a čerpala i z fondu arcibiskupa
Chlumčanského. Z tohoto fondu bylo hrazeno i stipendium pro chudé rolnické děti. Ředitelem se
stal Bohdan Erben, který do té doby učil na rolnické škole v Mladé Boleslavi. Byl nejen
zemědělským odborníkem, ale publikoval i články o mineralogii, chemii a pedologii.Dalším významným ředitelem byl v roce 1900 jmenován Antonín Mohl. Byl zakladatelem
Českého spolku chmelařského pro Království české, který významným způsobem pomáhal hájit
zájmy českých pěstitelů v konkurenci zejména s chmelaři německými. Zavedl postřik chmele proti
mšici, svilušce i peronospoře, což znamenalo v té době převratný krok vpřed.
V roce 1923 jmenoval zemský výbor do funkce ředitele Jaromíra Špačka. Ten si stanovil
jako hlavní cíl povznesení školy. Nechal opravit školní budovu, vybavil kabinety pomůckami,
přeorganizoval školní statek založil novou chmelnici a také připouštěcí stanici hřebců. Překypoval
elánem a energií, zdokonalil výuku a také zavedl přísnou kázeň. Tvrdil, že práce učitele nekončí ve
třídě, nýbrž na poli mezi zemědělci.
Novodobé dějiny zemědělského školství v Rakovníku se začaly v roce 1958, kdy v Rakovníku byla
zřízena rozhodnutím Ministerstva zemědělství a lesního hospodářství zemědělská technická škola.
Vedením byl pověřen Ing. Zdeněk Horáček.Krátce po revoluci v roce 1992 byl jmenován ředitelem Ing. Ladislav Pazák. Opět došlo ke
sloučení dvou studijních oborů v jeden, a to v Agropodnikání. V důsledku toho se přepracovaly
učební plány i osnovy. Větší pravomoc je dána ředitelům škol i učitelům jednotlivých předmětů.
Během 90. let také opustili brány školy první maturanti oboru Ekologie a ochrana krajiny.
Po roce 2000 se zemědělskému školství obecně příliš nedaří. Základní školy opouštějí „slabé
ročníky“ a školy se usilovně snaží, aby si budoucí středoškoláci zvolili právě tu jejich. V součastnosti je na škole ředitelem Ing. Ivan Kup. Na škole jsou otevřeny 4 obory a to Agropodnikání,Ekologie a ochrana krajiny,Přírodovědné liceum a Chov exotických zvířat. K získání správných souřadnic musíte vyluštit nasledující otázky:
1) Jak se jmenoval první učitel pro výuku hospodářství na SZeŠ Rakovník?
a) Antonín Mohl - A=1
b) Antonín Červený - A=3
c) Leopold Chlumčanský - A=2
2) Jak se jmenoval první ředitel školy?
a) Jan Tomes - B=3
b) Ladislav Pazák - B=2
c) Václav Pelikán - B=4
3) Do jaké čeledě patří Střevlíčník pantoflíček?
a) Lipnicovité - C=6
b) Pryskyřníkovité - C=8
c) Vstavačovité - C=5
4) Kdy byla botanická zahrada vyhlášená významným krajinným prvkem ?
a) 1972 - D=4
b) 1999 - D=2
c) 2003 - D=7
5) Užovník patří do čeledě
a) áronovité - E=7
b) lilkovité - E=5
c) prvosenkovité - E=6
6) otakárek fenyklový patří do kmenu:
a) otakárkovití - F=3
b) členovci - F=8
c) strunatci - F=4
Keš nalezneš na souřadnicích:
N 50° 05.ABC
E 013° 45.DEF
Additional Hints
(Decrypt)
Cbq - Arcefv an zr