Východně od Klatov, ještě než se krajina začne šplhat do výšin Plánického hřebene, z ní vystupuje mezi vesnicemi Kydliny a Obytce nevelký kopec Lopata. Stojí na něm zapomenutá vojenská hláska, jedna z připomínek vojenské přítomnosti ve vesnici Obytce. Dávno se sice na ní nestřídají hlídky se zbraněmi, ale výhled je z ní stále dobrý.
Z ochozu rezivějící hlásky můžete pozorovat hned několik pohoří: Doubravský hřeben Korábské vrchoviny, Všerubskou vrchovinu, německý Hoher Bogen, Šumavu, Plánickou vrchovinu a Kamýckou vrchovinu. Na kopce nejbohatší výhled k západu jsme vám popsali na fotografii a tak by vám určení jednotlivých kopců na horizontu nemělo činit problémy. Na hlásku však není nezbytné kvůli rozhledu šplhat, vidět je pěkně i od její paty.
Upozornění: Hláska není udržovaná a není proto v dobrém technickém stavu. Podlaha ochozu je rezavá, na jednom místě je proděravěná a jedno pole chybí zcela. Pád z výšky ochozu by vedl velmi pravděpodobně k těžkému úrazu či smrti. Pro nález keše není potřeba na hlásku lézt. Rozhodnete-li se však na hlásku vylézt, činíte tak plně na vlastní riziko.
Kopec s hláskou nepatří mezi největší v okolí, oproti sousednímu, o 180 metrů vyššímu Baráku působí jak vlnka v krajině. Má tři drobné vrcholy: nejvyšší zvaný Lopata dosahuje do nadmořské výšky 526,6 metrů, jeho severní spočinek jen do 516 m.n.m. Společně tvoří protáhlý hřbet s plochým temenem a velmi mělkým sedlem. Trojici uzavírá je drobný vrcholek zvaný Hůrka s nadmořskou výškou 502,1 m vzdálený asi tři sta metrů západně od hřbetu.
Lopatu spolu s vedlejší vrcholy a jejich svahy si vybrala Československá lidová armáda jako cvičiště těžké techniky. Na podzim 1950 byl v Obytcích umístěn 2. tankosamohybný prapor, který vznikl z 2. baterie 351. tankosamohybného dělostřeleckého pluku v Jincích. Prapor tvořily dvě tankové roty vybavené tanky T-34/85 a jedna samohybná rota vybavená samohybnými děly ST-I s ráží 75 mm, tj. ukořistěnými stroji, které v německé armádě sloužily jako stíhače tanků. V prosinci o rok později byl prapor rozšířen na 2. tankosamohybný pluk, ve kterém bylo nově pět tankových rok a dvě samohybné roty. Prapor umístěný v Obytcích se stal základem pro 23. tankový pluk, který zanikl až ve zcela jiných poměrech roku 1991. Na historické ortofotomapě z 50. let 20. století můžete vidět celý areál se zákopy i dochovanou hláskou, nad silnicí do Obytců z Klatov září čtveřice objektů ubytování, současná drůbežárna. Cestou k hlásce jistě zahlédnete pneumatiky umístěné podél cesty, které určitě do lesa nepřinesli hajní.
Kudy ke krabičce
Nejlepší přístupová trasa k hlásce i kešce vede od silnice spojující Obytce s Hoštičkami. Ze silnice odbočuje zpevněná cesta, na jejím ústí je dostatek místa pro zaparkování (waypoint PA, streetview). Cesta je přehrazena obvyklou závorou, ale pokud tu cyklisté překonají zleva či zprava, čeká je dál jen pohodová cesta.
(kopie listingu)