Werichova prazska stopa Mystery Cache

Dílo dramatika, prozaika, herce a tvůrce avantgardního divadla Jana Wericha není třeba příliš představovat. Ale víte třeba, kde Jan Werich v Praze žil? Kdo bydlel ve slavném “hereckém domě”? Kde bylo Osvobozené divadlo?

 

Dům v ulici, kam nás zavede finále této kešky, nedaleko Vítězného náměstí v pražských Dejvicích na sebe nepoutá pozornost běžného chodce ničím výjimečným. Znalci divadelního prostředí však vědí, že je trvalou vzpomínkou na generaci herců z Werichova Divadla ABC, které již tehdy patřilo  do seskupení Městských divadel pražských.

Nápad vystavět herecký dům vzešel na počátku šedesátých let zcela spontánně od samotných herců, kteří si byli blízcí po profesní i lidské stránce. Patrový dům se stal útočištěm nejen herců, ale i ostatních zaměstnanců Městských divadel pražských.

Svoji garsoniéru zde měli i manželé Hemalovi. Jejich syn, známý moderátor Alexandr Hemala, vzpomíná na tento dům jako na domov princezen, neboť se na jeho chodbách setkával s paní Marií Kyselkovou, představitelkou Princezny se zlatou hvězdou na čele, nebo paní Milenou Dvorskou, Maruškou z pohádky Byl jednou jeden král.

Divadelní osobnosti vytvořily v domě nezapomenutelnou atmosféru, kde vládlo kamarádství a veselá pospolitost. Sousedy Hemalových byla i Květa Fialová s režisérem Pavlem Hášou, dále Stela Zázvorková, která proslula pořádáním bujarých večírků, nebo Jaroslava Adamová, za níž chodíval na návštěvu malíř Jan Zrzavý.

Stela Zázvorková

 

Toto pojmenování použil poprvé režisér Jiří Frejka pro skupinu svých přátel, kteří se stali dramatickou sekcí, částí či oddělením Devětsilu na sklonku roku 1925. Oficiálně zahájil soubor svoji činnost v únoru 1926. Od roku 1929 až do ukončení činnosti v roce 1938 získalo Osvobozené divadlo útočiště ve středu Prahy, v pasáži Lucerna. V budově dnes najdete Divadlo ABC, které spolu s Divadlem Rokoko tvoří Městská divadla pražská. Jejich ředitel Ondřej Zajíc dnes pracuje u stejného stolu, za kterým před lety sedával právě Jan Werich.

Pražská Kampa odnepaměti láká bohémsky založené umělce, kteří vytváří svá nejlepší díla právě s přispěním jejího neopakovatelného genia loci. Werichovo jméno je spjato s domem čp. 501, který je dnes na jeho počest znám jako Werichova vila.

Dvoupatrové řešení vily umožňovalo, aby v ní žilo více lidí najednou. Od roku 1945 žil v jejím horním patře Jan Werich s rodinou a v letech 1948-1968 s nimi přízemí domu využíval český básník Vladimír Holan.

Bylo to zvláštní soužití tak rozdílných povah, jakými byli tragický Holan a společenský Werich. O Holanovi se tradovalo, že ho nikdo nikdy neviděl vycházet z domu. Uzavíral se před světem a za dvacet let zde při zatažených záclonách napsal množství nezapomenutelných sbírek jako např. Na sutnách, Bolest Mozartiana atd.. „Tak se zase na mě Holan zlobí“, říkával Jan Werich, „protože jsem nechal na zahradě shrabat listí. Jemu imponuje, jak se příroda pomalu mění; miluje tlející listí, zatímco já vím, že tlející listí trávníku škodí.“ Ačkoli žili v těsné blízkosti, nikdy se jako sousedé nenavštěvovali.

Na svoji návštěvu u Jana Wericha vzpomínala i herečka Jaroslava Adamová: „Ten dům byl krásný – jím. Když jsem tam šla poprvé, byla jsem rozechvělá, že mohu poznat soukromí Jana Wericha. Seděly jsme s jeho ženou v kuchyni, kouřily, pily kafe a já jsem čekala, až zaslechnu pleskot bačkor, až se ve dveřích objeví ten velký člověk, usměje se, jeho očička se ztratí úplně, a řekne – Ada-mová, to je dost, že jste přišla, co pořád děláte? Udělal jsem slanečky, jíte to? Je to moc dobrý, ale už to dělat nebudu, dá to moc práce. Když odešel, všechny koberce, obrazy, nábytek, sochy přestaly být tou neobyčejností, kterou je dělal on.“
 

Jaroslava Adamová

Paní Werichová milovala starožitnosti a ráda se jimi obklopovala. Na zdech visely obrazy převážně od přátel, které Jan Werich znal. Byly tu obrazy Šímy, Tichého, Zrzavého a samozřejmě i kresby Jiřího Trnky. Těch bylo nejvíc. „Trnka byl můj nejlepší přítel po Voskovcovi,“ vzpomínal Jan Werich. „S Trnkou to bylo přátelství dvou dospělých lidí, vzniklo na základě společného názoru na svět a umění, ale také ze vzájemného respektu.“

Werichovým nejoblíbenějším místem v domě byla pracovna. Protože míval potíže se spaním, pracoval hodně do noci a u starého stolu vznikaly mnohé scénáře, povídky, pohádky i vzpomínání.

Tato keš má být připomínkou výrazné osobnosti Jana Wericha. Pro její vyřešení stačí správně odpovědět na tyto otázky:

A. Jak se jmenuje palác, kde mezi léty 1929 - 1930 působilo Osvobozené divadlo a v kterém dnes najdete Divadlo ABC?

a) Kinských = 4
b) U Nováků = 3
c) Škodův = 2

B. V sezoně 1955/56 na stejném místě vzniklo Divadlo Satiry. Divadlo opět vedl Jan Werich, jeho zástupcem a zároveň novým partnerem byl

a) Miloš Kopecký = 8
b) Lubomír Lipský = 5
c) Miroslav Horníček = 9

C. Mezi velké hvězdy Divadla ABC té doby patřili

a) Karel Höger a Blanka Bohdanová = 6
b) Lubomír Lipský a Stela Zázvorková = 5
c) Vladimír Menšík a Iva Janžurová = 7

D. Jméno manželky Jana Wericha?

a) Jana = 8
b) Zdena = 7
c) Milena = 9
 

Závorky mezi sebou nenásob.  Kontrolní součet je 43.
Keš vracejte přesně na své místo a pozor! mudlové se zde mohou vyskytovat v hojném počtu. Lovu zdar.