|
|
Vetsina naroda ceskeho (kacery nevyjimaje) se alespon obcas ocitne na nejake prochazce v lese. Vzdycha nad tou krasou, tichem, klidem, vuni, romantikou. Zbozne upira oci na lesni velikany, vsechny ty smrky, borovice, jedle, modriny. Ale ouha, tamhle roste cosi, to by snad mohl byt ….?, nebo ze by snad …?, no moc jisty si nejsem. Kazdy nema siroke dendrologicke znalosti.
A tak, pokud mate chut a cas, vas tahle multi dovede k deseti druhum drevin, ktere v nasi krasne vlasti bezne rostou. Kdo nema problemy s poznavanim stromu, muze mit tuto multikesku jako prijemnou prochazku lesnimi tisinami. A kdo s tim trochu zapasi, treba mu to pomuze sve vedomosti osvezit a dendrologicke obzory rozsirit.
|
|
|
|
| Postupne to budou jerab, jasan, dub, lipa, buk, briza, olse, javor, osika a jiva. Dovedou vas k nim jednotlive waypointy. Pro kazdou drevinu v listingu najdete jeji strucny popis a obrazek listu. Ze na zimu listi opadava? To prece nevadi, stromy maji pupeny a ty neopadaji ani v zime. Podle nich se da kazdy strom taky bezpecne poznat. Tak pokud pujdete na tuhle kesku v zime, muzete si celkem snadno a rychle obrazky pupenu vygooglit. |
|
|
|
|
|
Tento stromek (Jerab) vas ceka na zastaveni prvnim a tam vam nabizi prvni indicii pro urceni finalky.
Jeho charakteristika:
Strom, ridceji ker vysoky 3–12 m. Borka svetle seda. Pupeny, spodni strana listku, listove vreteno a vetve kvetenstvi plstnate. Pupeny vejcovite, spicate. Listy lichozperene, listku 4 – 10 paru, podlouhle kopinatych, do 5 cm dlouhych, v hornich 3/4 pilovitych, pri bazi asymetrickych, na lici tmavozelenych, na rubu svetlezelenych, rapik 2–3 cm dlouhy. Plody jsou kulovite malvice, 6–9 mm v prumeru, oranzove cervene, leskle.
|
|
List Jerabu ptaciho, to vsichni znate (a cervene bobulky jerabiny jsou primo notoricky zname). Od Jerabu pokracujte k Jasanu.
|
|
|
|
|
|
Na zastaveni druhem mate tento strom - Jasan. U neho hledejte druhou indicii.
Jeho charakteristika:
Vetsinou statny strom, nicmene za mene priznivych podminek muze vyrust i jako ker. Koruna stihle vejcita az kulovita. Pupeny cernohnede, vejcite. Listy jsou 20–25 cm dlouhe, vstricne, lichosperene, 4–5jarme s 9–13 listky. Jednotlive listky jsou vejcite a kopinate, dlouze zaspicatele, drobne ostre zubate, u rapiku prisedle. Plody jsou uzce podlouhle kridlate nazky leskle hnede barvy rostouci na dlouhych previslych stopkach.
|
|
List Jasanu ztepileho, jeho plody jste uz taky urcite videli (hrozen jednokridlych nazek) . Od Jasanu pokracujte po ceste pri kraji lesa az nazazite na Dub.
|
|
|
|
|
|
Hledejte oznaceny Dub, ten vam tedy serviruje indicii treti.
Jeho charakteristika:
Cesky tez kremelak, je mohutny listnaty strom. Koruna je mohutna, nepravidelne a mohutne rozlozita, protahla smerem nahoru. Borka tmavoseda, hrube rozpukana. Pupeny okrouhle, ovalne az vejcite, tupe, svetle hnede, okraje supin tmave az cerne lemovane. Listy obvejcite, nepravidelne perenolalocnate, na bazi srdcite ouskate. Plodem je zalud (jednosemenna nazka) sedici v cisce. Stopka je 3-7 cm dlouha.
|
|
List Dubu letniho. A ejhle zaludy, kazdemu uz urcite na hlavu aspon jeden spadl. Od Dubu vas GPS (pokud nesvindluje) spolehlive dovede zase po ceste az k Lipe.
|
|
|
|
|
|
Tak tady nekde bude indicie ctvrta. Tu oznacenou Lipu nemuzete prehlednout.
Jeji charakteristika:
Statny strom s pravidelnou korunou, vysoky az 30 m. Kmen ma hladkou borku, ktera pozdeji ve stari puka a praska, korunu tvori huste vetve. Pri bazi kmene nebo vetvi casto zmlazuje vymladky. Letorosty jsou nacervenale, lyse. Cepel listu je srdcita, po okraji pilovita, na rubu sedozelena, v pazdi zilek s chomacky rezavych chlupu. Plody jsou kulovite, nevyrazne zebernate, lehce smacknutelne.
|
|
List Lipy srdcite. Vonavy kvet na caj, ten uz urcite kazdy z vas pil. Od Lipy to mate jen kousek k Buku jako male odboceni z hlavni trasy.
|
|
|
|
|
|
Zde vam nabidneme podobu Buku coby mladeho jinocha. Pro ucely rozpoznani tech hlavnich druhovych znaku bohate postaci. Tenhle mladicek vam ukaze patou indicii.
Jeho charakteristika:
Statny opadavy listnaty strom se stihlym kmenem a pravidelnou vejcitou korunou. Kmen je pokryty tenkou hladkou borkou belosede barvy, nekdy s mirnym namodralym nadechem. Pupeny jsou uzce kuzelovite a pichlave zaspicatele, cervenohnede a pokryte brvitymi supinami. Listy jsou rapikate, velmi mirne nepravidelne lalocnate (temer celokrajne), siroce vejcite, zaspicatele, lyse, jen pri kraji brvite. Plody jsou bukvice – trojboke nazky pokryte mekkymi ostny. Plody jsou jedle, avsak ve velkem mnozstvi mirne toxicke, diky svemu obsahu trislovin.
|
|
List Buku lesniho. Plody jsou bukvice (takove trojboke hnede orisky se zajimavou chuti), k otrave byste jich museli snist nusi. Nejblizsi "statny dospelak" buku je vzdaleny asi 1km kolem Babske skaly. Nechceme vas honit po celych Vejvanovskych lesich. Odsud se zase vratte zpet k Lipe a od ni vas cesta dovede k Brize. Tam je na kraji lesa pekne odpocivadlo, kde se muzete obcerstvit.
|
|
|
|
|
|
Takovou Brizu nemuzete nenajit. U ni je uschovana sesta indicie
Jeji charakteristika:
Strom dorustajici az 25 m vysky. Borka je za mlada hladka, zlutave nebo nacervenale hneda, pozdeji sedave bila, loupava, ve stari v dolni casti kmene rozpukana. Vetve nizsich radu casto previsle. Cepel listu trojuhelnikovite vejcita az kosnikovita, pilovita. Plodem jsou nazky.
|
|
Listy Brizy belokore. Jeji belostnou kuru znaji i male deti. A od Brizy muzete upalovat na dalsi zastaveni, kde se seznamite s Olsi
|
|
|
|
|
|
Identifikujte oznaceny strom coby Olsi lepkavou a on vam vyda sedmou indicii. Stoji na okraji skupiny.
Jeji charakteristika:
Ker nebo casto vicekmenny strom, az 35 m vysoky. Koruna vejcita. Borka v mladi hladka, pozdeji rozpukana, sedivocerna az cernohneda. Pupeny stopkate, obracene vejcite, lepkave. Listy stopkate, cepel obracene okouhle vejcitá az okrouhla, na bazi siroce klinovita, na okraji nepravidelne dvojite pilovita, na vrcholu tupa nebo vykrojena, na lici sytezelena, na rubu hola. Pupeny i listy obcas mirne lepkave. Plody jsou nazky vejcite 5-uhelnikove, cernohnede, leskle.
|
|
Listy Olse lepkave. Roste hlavne podle potoku nebo na vlhkych mistech. Utikejte dal k Javoru, finale se nezadrzitelne blizi.
|
|
|
|
|
|
Pokud najdete oznaceny strom a bude to opravdu Javor klen, mate vyhrano. Strezi totiz osmou indicii. Jdete-li od olse, stoji vlevo od cesty
Jeho charakteristika:
Statny strom vysoky i pres 30 metru, ve stari casto s mohutnym kmenem a vyraznou borkou, ktera se odlupuje ve vetsich supinach a pripomina borku platanu. Listy jsou po okraji nepravidelne pilovite, vytvareji 5 vyraznych laloku, cepel dorusta až 20 cm delky, rapik muze byt temer stejne dlouhy. Plodem jsou 2 srostle nazky svirajici uhel ostrejsi nez pravy.
|
|
List Javoru Klenu. Dost podobny je jeho bratr - Javor mlec - ten ma ale listy vice spicate a laloky nezakulacene. A javorove plody urcite zna kazdy, "nosiky" jsme jim jako deti rikali a nebo "vrtulky", kdyz se snasi k zemi tak se opravdu roztoci jak vrtulky. Hura k predposledni zastavce, kde roste Osika.
|
|
|
|
|
|
Ano, to je on. Topol osika. Jestli jste uz u nej, hledejte devatou - predposledni indicii.
Jeho charakteristika:
Stredne vysoky strom s nepravidelnou ridkou korunou dorustajici do vysky 15–25 m. Borka je v mladi hladka, zelenoseda s mnoha lenticelami, na starsich stromech cernoseda a rozpukana. Stridave listy jsou okrouhle az okrouhle vejcite, cepel je zhruba 3–8 cm dlouha a na okrajich hrube zubata. Osiky maji napadne dlouhe a ze stran smackle rapiky, coz zapricinuje, ze se i pri mirnem vanku neustale chveji. Plody jsou male zelene tobolky, ktere obsahuji malinka semena v bilych chloupcich. Roste velmi rychle a doziva se i 150 let.
|
|
Listy Topolu osiky. "Klepes se jak osika" - tohle rceni taky kazdy urcite zna a umi k nemu priradit strom, kteremu se i v sebenepatrnejsim vetriku listy klepou jak "drahy pes". Ceka posledni zastavka a na ni jiva.
|
|
|
|
|
|
Tak a je to tady, doklopytali jste na posledni zastaveni, urcite spravne urcili, ktery strom je Vrba jiva a zmocnili se posledni desate indicie. Z puvodniho stromu uz zbylo jen torzo, ale jako ukazka to postaci, par listu na nem vzdy bude.
Jeji charakteristika:
Strom mensiho vzrustu s kosatou korunou, ktery dorusta do vysky 10–12 m. V nepriznivych podminkach roste pouze jako ker. Borka je v mladi hladka, svetle seda, u starych jiv pak tmavoseda a hluboce rozpukana. Listy jsou dlouze rapikate, vejcite az elipticke, cca 7–11 cm dlouhe, s vroubkovanym okrajem a na rubu sede plstnate se zretelnou zilnatinou. Listy na podzim zloutnou. Produkuje velke mnozstvi drobnych ochmyrenych semen, ktere jsou vetrem roznaseny na velke vzdalenosti. Doziva se 40–60 let.
|
|
Listy Vrby jivy. K tomu notoricky zname kocicky a uz je nam jasno. Tak jste prosli vsech deset zastaveni a ted se muzete presunout "par metru" ke slibovanemu ohnisti, tam opect burty ci cosi podobneho, dat dohromady souradnice finalky a celou tu prochazku uspesne dovrsit.
|
|
|
|
|
S chuti a odvahou.
Na uvodnich souradnicich kesku nehledejte, tam neni. Tam zanechte sve geovozidlo, pripadne spatnou naladu, vyzbrojte se GPS a naladou primo pohodovou (i když bude nahodou prset), k tomu priberte treba i tento listing a vubec by nebylo na skodu naplnit kapsy nejruznejsimi atlasy lesnich drevin. A do batuzku poradnou svacinu, napriklad venec burtu, protoze pobliz finalky je ohniste, kde se burtiky daji opect. Strach mit nemusite, je to obecni pozemek a obec s timto vyuzivanim souhlasi (kdo si zapomene sirky, tak jedny jsou uschovane v kesce finalky).
Kazde zastaveni je u prislusneho druhu stromu. Na nem, na kmeni u paty stromu je maly bily plastovy stitek s pismenem a cislem. To si musite opsat a nakonec dosadit do vzorce pro stanoveni finalnich souradnic.
Pro vasi jistotu provedte jednoduchou kontrolu: sectete vsech deset nalezenych cisel a vysledek musi byt 36. Pokud neni, tak se chybicka vloudila.
O jak jednoduche, ze? Jen to nepomotat. Ze vas moc trapime? No jo, ale je to hezke trapeni, lepsi nez kdyz vas prudi sef v praci.
|
|
Finalku pak najdete na
N 49°AB.CDE
E 13° FG.HIJ
|
|
|
|
|
Geovozidlo zanechte v obci Vejvanov na bodu P1 (souhlasi s uvodnimi souradnicemi). Je to veliky vyasfaltovany prostor pro hromadu vozitek vseho druhu (a tady taky pozdeji zase skoncite, pokud neskoncite v mdlobach uz mnohem drive). Odtud uz s radostnym odhodlanim peskobusem na prvni zastaveni. Pak na druhe, treti ….cil v nedohlednu.
Nemusite se nikde prodirat houstinami. Trasu jsme vedli po cestach a pesinach, vetsina hledanych stromu roste primo u cesty, jen k nekolika je to z cesty par metru. K finalce vyrazte od ohniste, ktere je v malem lomecku. Lomecek obejdete zleva, nechodte primo za sipkou, jinak bude teren 4.
Prejeme vam uspech a hezkou prochazku.
tohle WWW pocitadlo spocitalo, že jsi  navstevnik naseho listingu
|
|