|
Jedinečný geologický útvar v kaňonovitém údolí řeky Ohře mezi Loktem a Doubí u Karlových Varů, který byl již v roce 1933 vyhlášen Národní přírodní památkou. Jeho celková výměra je 1,95 ha a nachází se v nadmořské výšce 380 – 430 metrů. Tvoří jej žulové skalní stěny s charakteristickou blokovou odlučností. Najdeme zde mj. skalní stěny, věže a jehly. Samotné skalní bloky dosahují výšky 50 metrů. Na jejich vrcholcích jsou často vzácné erozní obří hrnce. Přitažlivost skal je umocněna četnými pověstmi o knížeti duchů Janu Svatošovi (něm. Hansi Heilingerovi). Podle nich je útvar zkamenělým průvodem svatebčanů.
Lokalita je přístupná pouze pěší a vodní turistikou. Turisticky značené stezky vycházejí z Lokte, Doubí u Karlových Varů a Cihelny. Národní přírodní památka je součástí naučné stezky Doubí - Svatošské skály.
|
|
Základním morfologickým tvarem jsou příkré erozní svahy vzniklé činností řeky při zahlubování údolí. Jejich sklon se nejčastěji pohybuje okolo 40° - 50°. Z jejich povrchu vystupují skalní útvary v podobě jehlanů a věží, připomínající proslulá pískovcová skalní města. Příkré svahy mezi skalními útvary jsou zakryty písčito-kamenitou až balvanitou sutí s žulovými bloky lemujícími úpatí skal. Skály jsou tvořeny tzv. „loketskou“ žulou. Je to světlá, dvojslídná hornina s až 10 cm velkými krystaly ortoklasu. V mineralogickém složení převládá biotit nad muskovitem. Občas se vyskytují křemenné a křemen-rohovcové (jaspis) žilky.
|
|
Dendrologický průzkum nevelké národní přírodní památky prokázal výskyt běžných druhů dřevin: borovice lesní (Pinus sylvestris), borovice vejmutovky (Pinus strobus), smrku ztepilého (Picea abies), smrku pichlavého (Picea pungens), buku lesního (Fagus sylvatica), břízy bělokoré (Betula pendula), olše lepkavé (Alnus glutinosa), topolu osiky (Populus tremula), dubu zimního (Quercus petraea), dubu letního (Quercus robur), vrby jívy (Salix caprea), vrby křehké (Salix fragilis), lípy srdčité (Tilia cordata), bezu červeného (Sambucus racemosa), javoru klenu (Acer pseudoplatanus) a javoru mléče (Acer platanoides).
Z bylin se na lokalitě přizpůsobil řebříček obecný (Achillea millefolium), řebříček bertrám (Achillea ptarmica), šťovík menší (Rumex acetosella), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), děhel lesní (Angelica sylvestris), pcháč zelinný (Cirsium oleraceum), konopice dvouklanná (Galeopsis bifida), jestřábník hladký (Hieracium laevigatum), kyprej vrbice (Lythrum salicaria), věsenka nachová (Prenanthes purpurea) či heřmánkovec přímořský (Tripleurospermum maritimum).
Podle zrnitosti rozlišujeme žulu na tři základní stupně zrnitosti: drobně zrnitá, středně zrnitá a hrubě zrnitá.
|
|
2) V blízkosti výchozích souřadnic se nachází informační cedule. Kolik je na ní černobílých fotografií? Pozor. Toto je zrada pro Googlisty. Ne vše, co vygooglujete je tato cedule a mě nezajímá jiná cedule na druhé straně skály či na druhém břehu.
3) Co je to bloková odlučnost?
4) Úkol: Vytvořte fotografii v místě výchozích souřadnic sebe (tak, aby Vás bylo možné jednoznačně identifikovat), nebo své GPS s čitelným nickem a tuto fotografii přiložte ke svému logu.
Vaše odpovědi můžete zasílat přes profil, ale budu raději, když využijete následující formulář:
ON-LINE FORMULÁŘ
Pokud budou Vaše odpovědi špatně - budu Vás kontaktovat. Pokud žádné odpovědi nezašlete, nebo Váš log nebude obsahovat fotografii / fotografie podle zadání - log nebude uznán a bude odstraněn.
|