|
|
| Asi 2 km na jih od obce Svojkovice se tyci vrch Zdar (629 m n.m.) porostly krasnymi lesy. Primo z vrcholu a také z Vyhlidkove skaly se oteviraji krasne vyhledy do okoli. Svahy Zdaru se zvedaji nad okolni teren o zhruba 150 až 200 vyskovych metru, zvlaste na severni strane jsou pak velmi skalnate. Z geologickeho pohledu je cely masiv Zdaru tvoren kremenitym zdarskym slepencem prostoupenym kremitymi valounky a stmelenym kremitou hmotou s malymi ulomky bulizniku.
Na vrcholu Zdaru se nalézají zbytky pravekeho Keltskeho hradiste, skrovnymi archeologickymi nalezy datovaneho do pozdni doby bronzove a castecne do starsi doby zelezne (600 – 400 let pred n. l.). další, daleko mohutnejsi hradiste najdete asi 5km severne nad obci Brezina (k nemu vas muze zavest navsteva kesky Brezina - salon GCPRC1)
Na vrcholu je jeste take pomerne unikatni a rozsahle kamenne more (a u nej keska Svojkovice – Zdar GCWXKV).
Na severnim svahu pod vrcholem jsou dva skalni utvary – Velky a Maly Oltar – ktere obklopuje skupina mohutnych prastarych buku. Cca 200m na zapad od Oltaru je jeste Vyhlidkova skala. Vsechny tri utvary jsou vyuzivany pro horolezectvi. Skala je pevna, mene clenita a nabizi vystupy prevazne 5-6 stupne obtiznosti, s nekolika vyjimkami v podobe novejsich cest (Ruzove bryle-8, Cesta tucneho Climbera7+), ktere maji na vrcholu Velkeho Oltare vlastni knizky.
|
nad Vyhlidkovou skalou
|
nad Vyhlidkovou skalou
|
nad Vyhlidkovou skalou
|
|
Na severnim svahu kolem Oltaru a Vyhlidkove se nachazi prirodni rezervace rozkladajici se na plose 20,48 ha. Z chranene fauny se zde vyskytuje napr. tesarik zavality, jesterka obecna, oresnik kropenaty. Z flory treba kapradina zebrovice uzkolista, prha arnika nebo lilie zlatohlavek.
masiv Velkeho Oltare
No a milovnici mystiky se mohou pokusit nalezt poklad, ktery je pry podle mistni povesti ukryty pod nekterym kamenem (a neni to keska). Pokud potkate cerneho psa, hvizdajiciho hada nebo vousateho muzika v zelenem obleceni, nedivte se, cele misto je opredene tajemnem, vzdyt jeho historie saha az do davnych dob.
|
|
|
| Dnes neni problem behem kratke chvile „vygooglit“ o historii a kulture Keltu vycerpavajici mnozstvi informaci, tak spis jen par nametu na premysleni. |
|
|
Pametnici (muj pripad) jiste vzpomenou hodin dejepravy, kdy nam kantori licili kterak slovutny vladyka a praotec Cech vystoupil s hrstkou vernych na horu Rip a uchvacen zvolal: „hle, tot zeme zaslibena, mlekem a strdim oplyvajici“. Pravdu mel, ale to mleko a strdi tu uz bylo. Kde se asi vzalo?
Za poslednich 3000 let tahlo centrem Evropy neskutecne mnozstvi narodu. Bojovnici, kupci a remeslnici prichazeli a odchazeli, ale znacna cast obyvatelstva, hlavne zemedelci, zustali. Kmeny se misily, kulturni zvyklosti se ovlivnovaly. Jako velky kotel vrouci polevky, do niz se neustale pridavaly dalsi zavarky, primesi a prichuti. Puvodni rane keltske kmeny Venetu, Volku, Tektosagu a dalsi tak postupne splynuly s novou migracni vlnou keltskych Boju, kteri se v ceske kotline objevuji nekdy kolem roku 400 pred n. l. Ti byli tesne pred zlomem letopoctu prevalcovani tlupami germanskych kmenu Hermundur, kteri tu vladli pet set let. Pak teprve prisli Slovane.
Takze tvrdit o sobe v ceske kotline, ze jsem cistokrevny Slovan, je osidne. S jistotou plati jen to, ze Cesi jsou jeden velký mix neboli smeska s keltskym zakladem. |
|
|
Je toho hodne. Keltove nam zanechali mnoho zemepisnych nazvu. Prakticky vsechna jmena nasich vyznamnych rek jsou keltskeho puvodu. Napriklad Jizera se za Boju jmenovala Isara, coz znamena „rychla reka“. Jeji zahranicni ekvivalent je Isere ve Francii, Izar v Bavorsku a Ijzer v Holandsku. Otava se kdysi nazyvala Atava, Labe bylo Albis, Sumava Gabreza - „pohori kozorohu“. Daksa - mocal - dal nazev obci Doksy, kde pred vznikem Machova jezera byl rozlehly mocal. Take jmeno Sudety je keltskeho puvodu a znamena „les kancu“. Pro zemedelce bude zase zajimavym zjistenim, ze slovo silo, znacici misto uloženi urody, se vyskytovalo ve tvaru silos už za Boju a melo stejny vyznam.
Keltove byli vynikajici zemedelci a zanechali nam radu vybornych vynalezu - radlici, kosu, srp a dalsi veci, nad nimiz dnes, kdy je bereme do ruky, ani nepremyslime, kde se tady vzaly. Dokonce zaci stroj. Mezi klasicke plodiny pestovane Kelty patrily hlavne psenice, zito, jecmen a oves, z jejichž mouky, vyrobene na dalsim keltskem vynalezu - mlynskem kole, se vyrabely jak obilne placky, tak nekvaseny chleb. Z napoju nam zanechali pivo vyrabene z jecmene (stejne jako dodnes oblibena piva v Britanii) a medovinu, kterou Keltove vyrabeli kvasenim a byla tak husta, ze na sve hladine mela udrzet zloutek vajicka.
Diky zasobam drahych kovu tak byli Bojove take vynikajicimi remeslniky, kovotepci, kovari, sperkari a zvlaste pak metalurgy. Mezi klasicke keltske vyrobky patrily treba obycejne ovcacke nuzky, ktere jsou velmi podobne tem, jake u nas pouzivali bacove jeste za taticka Masaryka. Jinym keltskym vynalezem z kovu byl visaci zamek. A az vam budou jednou padat kalhoty nebo se dame rozbije zip na sukni, nic nebrani tomu, abyste si z problemu pomohli dalsim keltskym vynalezem celosvetoveho vyznamu - zaviracim spendlikem. A tak se da jeste dlouho pokracovat pres tkalcovsky stav, hrncirsky kruh a treba pivni sud.
A co na Keltech nejvic obdivuju ja? Jejich vztah k prirode a hrdou povahu.
Ale dal je to uz na vas, zda budete patrat, badat a „googlit“, jaci byli Keltove lide. Treba se trosku poznate. |
|
|
|
Tak proc prave „zimni slunovrat“?
|
| Z pohledu keltske mystiky existovalo v prubehu roku osm hlavnich svatku, ktere koresponduji se zmenami rocnich dob a se solarnim i lunarnim cyklem. |
|
|
|
Samain - 1. listopadu
Dnes muzeme najit odkaz Samhainu ve svatku Vsech svatych, v Halloweenu nebo take ve Svatomartinskych slavnostech.
Tento svatek je take keltskym Novym rokem a zacina jim temna polovina roku. V tento den mizi hranice mezi svety a tak mezi nas mohou prichazet duse nasich mrtvych predku a take ruzni duchove a skritci, kteri mohou tropit neprijemnosti. Pro jejich usmireni se pripravovaly hostiny a zapalovaly ohne, u kterych se mohli ohrat. O teto magicke noci se take vestilo a provadela se ocistna a ochranna kouzla.
|
|
Alban Arthuan - Zimni slunovrat - 21. prosince
V dnesni dobe muzeme najit odkazy oslav v krestanskych Vanocich a ve zvyklostech s nimi spojenych.
Zimni slunovrat byl vzdy oslavou znovu se rodiciho slunce, ktere sice v tento den svitilo nejmene, ale kazdy dalsi den se delka jeho svitu bude prodluzovat. V tento den se oslavovalo narozeni slunecniho boha Belena, takze zde muzeme najit paralely k dalsim nabozenstvim, krestanstvi nevyjimaje.
Nejdulezitejsim zvykem bylo paleni ohnu, ktere mely posilit svetlo „noveho“ slunce. Keltove take zdobili sve domy jmelim, cesminou, brectanem a stale zelenymi jehlicnatymi vetvemi na pripominku znovu se obnovujici zivotni sily.
|
|
Imbolc - 1. unora
Odkazy na tento svatek muzeme najit v krestanskych Hromnicich.
Svatek Imbolc byl vzdy dulezitym bodem kola roku, v tuto dobu se totiz rodila prvni jehnata, ktera byla symbolickymi posly jara. O Imbolcu se vlady ujimala Brighid, panenska bohyne, patronka vody a ohne. Moci bohyne se uzivalo k ocisteni se po dlouhe zime, ocista lidi, zvirat i celych domovu se provadela prave pomoci vody a ohne.
|
|
Alban Eilir - Jarni rovnodennost - 21. brezna
Paralely muzeme dodnes najit v ruznych velikonocnich zvyklostech.
Jarni rovnodennost je dulezitym svatkem, je oslavou prichazejiciho jara a obnovujiciho se zivota. Tento den se domy zdobily zeleni a kvety, zapalovaly se ohne oslavujici slunce, mohlo probihat ritualni vynaseni ci vyhaneni Zimy – smrti – Morany a privadeni Jara. Nejdulezitejsim symbolem noveho zivota bylo vejce. Proto se pri jarnich slavnostech vejce zdobila, obetovala, darovala, ale take se z nich pripravovaly ruzne pokrmy. „Ozivovali“ se take lide i zvirata, at jiz vyslehanim zelenym proutkem nebo omytim „zivou“ tekouci vodou.
|
|
Beltane - 1. kvetna
V dnesni dobe se stale o Filipojakubske noci „pali carodejnice“ a take se oslavuje 1. maj jako cas lasky.
Beltine byl velmi dulezitym svatkem na kole roku, byl protipolem Samhainu, tedy oslavou zivota, lasky, radosti. Tyto dny byly zasveceny nevazanemu veseli, do noci se tancilo kolem ohnu a plodnost zeme byla povzbuzovana a oslavovana take volnou laskou. Symbolem tohoto obdobi byly majky, ktere symbolizovaly spojeni muzskeho a zenskeho aspektu. O Beltine se take provadela velka ocista po zime, druid rozdelaval novy ohen a od nej se teprve zapalovaly ohne v cele vesnici.
|
|
Alban Hefin - Letni slunovrat - 21. cervna
Paralely muzeme dodnes najit ve zvyklostech o Svatojanske noci.
Letni slunovrat je dobou vrcholici moci slunce a take casem prvni sklizne. Moci se ujimala Ceridwen, bohyne matka. V tuto dobu byly pri zapadu slunce na vrcholcich kopcu zapalovany posvatne hranice, aby se moc svetla udrzela i po celou noc. Jelikoz ohen byl spodobnenim slunce, mel take stejne ocistne a obnovujici sily, takze skakani pres ohen chranilo pred nemocemi, zajistovalo prosperitu a odhanelo nestesti. Take se verilo, ze v tuto noc vykvetaji magicke byliny a lze najit poklady.
|
|
Lughnasad - 1. srpna
Tento svatek se dodnes odrazi v tradici dozinek a posviceni.
Lughnasad je oslavou urody, podekovanim za sklizen a konecne take casem radosti a odpocinku po narocnych znich. V tuto dobu probihaly velke slavnosti a trhy, na ktere se schazeli lide ze sirokeho okoli. Symbolem Lughnasadu byl chleb ci kolac upeceny z prvniho sklizeneho zrna, ktery se rozdeloval mezi lidi. Take byla oslavovana plodna sila obilneho ducha, ktery byval do vsi prinasen ve forme nazdobeneho posledniho snopu, ktery byl uchovavan do dalsiho jara.
|
|
Alban Elfed - Podzimni rovnodennost - 21. zari
Dnes muzeme najit paralely k tomuto svatku ve Svatovaclavskych slavnostech a take ve svatku sv. Michaela.
Podzimni rovnodennost je poslednim svatkem svetle poloviny roku. V tento den nastava vyjimecny okamzik, kdy den a noc jsou stejne dlouhe. Vzhledem k tomu, ze na toto obdobi pripada sklizen jablek, muzeme ho take nazyvat „hostina Avalonu“ neboli „Jablecneho ostrova“.
No a ja jako pravoverny Kelt chodim kazdorocne k Velkemu oltari oslavit Zimni slunovrat. Kdo by mel chut, muze se ke me smele pridat. Muze taky odlovit kesku v den slunovratu. Vousateho Druida, co se zlatym srpem osekava jmeli, mumla magicka zaklinadla a micha kouzelne lektvary v kotliku, tam nenajdete. Bude tam sedet fousaty skritek, co vari kavu, grog a horkou medovinu, udrzuje ohen az do kuropeni a hlavne v pravy cas (coz je v roce 2015 22.prosince v 05:47:53h.) zapali svice na vyzdobenem oltari, aby dustojne privital navrat slunce.
|
Tak prave proto!
No a 21. prosince 2012 v 12 hod. 11 min. o svatku Alban Arthuan (tedy presne o minulem zimnim slunovratu), se vydal od Velkeho oltare na sve toulky jeden KELTSKY TULAK - TB55M4W. O svatku Beltane 1. 5. 2013 se k nemu pripojil i jeho bracha KELTSKY TULAK II. - TB5KJVX. A o svatku Alban Hefin - letni slunovrat 21. cervna 2013 vybehl do sveta na toulky jeste treti KELTSKY TULAK III. - TB5KJW1. Komu se povede s nekterym z nich chvili putovat, mozna ho dovede k "pokladu Keltu".
|
| Jednoduse. Pesky. Mate dve moznosti.
Kratsi cesta (1.500m od moznosti zaparkovat) vede z osady Svojkovice po zlute turisticke znacce k Velkemu Oltari. Geovozidlo muzete zanechat na okraji lesa na bodu P1.
Delsi cesta (2.100 m od moznosti zaparkovat) je po cervene znacce vedouci z Rokycan. Pod vrcholem odbocit na zlutou dolu k Velkemu oltari. Geovozidlo muzete zanechat na okraji lesa na bodu P2.
Obe cesty vas privedou pred Velky oltar (bod VO). Rozhledy do krajiny najdete na cervene znacce nad Vyhlidkovou skalou (bod VS, kdesi pobliz se tam taky ukryva jedna keska) a nebo temer na vrcholu nad kamennym morem (tam muzete take uchvatit dalsi kesku, je kousek pod vrcholem)
Tak ted uz mate a vite vse potrebne. Necht se s pomoci Bozi, hintu, pripadne fotohintu vase mise uspesne naplni. Pro vyzvednuti kesky ze skryse neni nutne rozebrat cele maskovani, staci je tu vrchni cast. Pro prvni tri kacery je v kesce maly darek na pamatku. Ziskali jsme je letos pri nasich toulkach Ceskym rajem.
tohle WWW pocitadlo spocitalo, že jsi  navstevnik naseho listingu
|