Na počátku třicátých let 20. století vznikla v Sovětském svazu myšlenka na výchovu budoucích železničářů zábavnou formou a to prostřednictvím tzv. pionýrských železnic. První taková byla dána do provozu 24. července 1935 v Tbilisi. Provoz většiny těchto drah byl zajišťován pionýry, kteří zde zastávali funkce pokladních, průvodčích, výpravčích, výhybkářů… Kromě výchovného účelu plnily pionýrské dráhy i funkci atrakce. Umístěny byly nejčastěji v blízkosti zábavních parků, zoologických zahrad apod.
V padesátých letech vyrůstaly pionýrské železnice jako houby po dešti, a to nejen v Sovětském svazu, ale i v dalších zemích východního bloku - NDR, Maďarsku, Polsku a samozřejmě také u nás. Svézt se vláčkem pionýrské nebo dětské železnice bylo možné např. v Bohumíně, Č. Budějovicích, Karviné, Košicích, Kroměříži, Nymburce, Olomouci, Opavě, Ostravě, Plzni, Prešově, Rychnově nad Kněžnou, Trutnově, krátký okruh byl postaven i v pražské Stromovce. Bohužel nedostatek finančních prostředků na provoz a údržbu, způsobil zánik většiny těchto drah. Pravdou je, že pionýrské železnice byly ve své době mnohdy zneužity k politické propagandě. Zároveň je ale velká škoda, že se na našem území žádná nezachovala.
To v zahraničí měly pionýrské dráhy větší štěstí. Došlo k jejich přejmenování na dětské nebo parkové, ale svému poslání slouží dodnes. Za zmínku stojí zejména parkové železnice v Drážďanech, Budapešti, Košicích či v Polské Poznani. V zahraničí je ze strany dětí stále zájem o službu na „malé“ železnici. Navíc svezení se vláčkem dětské nebo parkové dráhy je hezkým zpestřením výletů.
V Českých Budějovicích byla pionýrská železnice provozována Dopravním podnikem v městském parku Stromovka na Dlouhé louce. Kolejovou okružní dráhu o rozchodu 600mm a dlouhou 3,8 km vybudovalo město v akci „Z“. Na výstavbě a pokládce kolejového svršku se velkou měrou podíleli zaměstnanci dopravního podniku, rovněž tak i na rekonstrukci a kapotáži staré důlní lokomotivy a vagonků. Provoz byl slavnostně zahájen 27. června 1958.
Slavnostní zahájení
Vlaková souprava se skládala z jedné dieselelektrické lokomotivy a deseti osobních vagonků. Hlavní nádraží pionýrské dráhy bylo poblíž dnešního autokempu Stromovka, další zastávka stávala na druhé straně okruhu u cesty do Čtyř Dvorů. Zde se nacházel i krátký tunel. Vláček jezdil od května do září, cena jízdného byla 2 Kčs pro dospělé a 1 Kčs pro děti do 10 let. V šedesátých letech předal Dopravní podnik dráhu Parku kultury a oddechu v Českých Budějovicích, trať postupně chátrala, až byl provoz úplně zastaven. Poslední doložená technická jízda (bez pasažérů) proběhla 1. 5. 1969. Pak byla trať u autokempu Stromovka překopána stavbou vodovodu a provoz již nebyl obnoven.
Smutný konec
Průběh tratě je nejlépe a nejpřesněji čitelný z pozemkové mapy. Těleso tratě je evidováno pro k.ú. České Budějovice 2 jako parcely katastru nemovitostí č. 1852/1 až 1852/11, zcela odstraněná budova dvoukolejného nádraží (Sever či Čtyři Dvory) parcela č. 1886, Budova hlavního nádraží a depa mezi autokempem a restaurací Oaza sice existuje, ale je totálně přestavěná, dnes parcely č. 1867/1 a 1867/2. Železobetonový tunel je zcela překryt zeminou a je patrný na zobrazení parcely tělesa v sousedství parcely č. 1884/1.
Pozemková mapa
Ale dost už bylo teorie, lovci bodíků mohou nyní vyrazit rovnou na finálové souřadnice a vás ostatní nejprve zveme na asi 4. kilometrovou procházku po stopách pionýrské železnice v Českobudějovickém parku Stromovka. Byli bychom rádi, kdyby zejména starší generace kačerů našla v domácích albech nějaké dobové fotografie pionýrské dráhy a přiložila je k logu.
Stromovka - současnost
Zdroj :
100 let městské dopravy v Českých Budějovicích 1909 – 2009
ČD Cargo Bulletin
Děkujeme za cenné rady panu Ing. Jiřímu Peltanovi