Uherský salám zná snad každý. Ale kdo s jeho výrobou v Čechách vlastně začal? Byl to roku 1880 hradešický hostinský František Panuška (1854-1914). Po první světové válce a smrti pana Františka Panušky převzal firmu jeho syn Karel Panuška (1885-1976). Vyučil se v Rakousku (1899-1902). Hodně cestoval, například po vyučení se vydal do Uherska ke slavným firmám Pick a Herz, aby získal přísadu, která jeho salámu dodá tu správnou barvu. Díky nešťastné náhodě, kdy při nehodě zemřel jeden z pracovníků firmy a kterého po jeho smrti pan Karel Panuška v práci nahradil, se dostal k výrobě blíže. Se získanými zkušenostmi se poté vrátil domů a firmu svého otce zmodernizoval a proslavil. Dále pracoval na jatkách v Chicagu, před první světovou válkou měl krámek s masem v Baltimore, a mimo jiné také pracoval v Berlíně, Praze i Sušici. V první světové válce bojoval v Srbsku, odkud si přivezl obchodní kontakt na bagouny (plemeno prasat, z kterého se uherský salám vyráběl). Nakonec ho vždy osud zavál zpátky do Hradešic, na což také bohužel v roce 1950 doplatil. V březnu toho roku stát majetek v Hradešicích zkonfiskoval a majitelé byli uvězněni. Následoval lágr Jáchymov a mnoho dalších. Po propuštění se Karel Panuška vrátil zpět do Hradešic, kde byl až do sedmdesátých let národním výborem trpěn v domě, který vybudoval. Zemřel u syna Miroslava Panušky, též řezníka, v Sušici v roce 1976. Řeznictví bylo rodině navráceno v roce 1989. Budova bývalého hostince U Panušků nelze přehlédnout ani dnes. Ač od doby, kdy zde byl vyroben poslední salám, uplynulo mnoho let, stále z jižního štítu vystupuje honosně znějící nápis "První čes. výroba uherského salámu". Jméno pana Panušky v Hradešicích s výrobou salámu nezaniklo. Jeho potomci v bývalém řeznictví stále žijí a po jeho výrobku se jmenoval i zdejší dětský hudební soubor "Uheráček".
Karel Panuška
Jak vznikl uherský salám a co to vlastně je?
Historka o vzniku uheráku sahá až do středověku, kdy byla Evropa sužována morem. Lidé kvapně opouštěli svá obydlí a povídá se, že mezi nimi byl i řezník, který odešel od rozdělané práce. Když morová epidemie opadla a lidé se začali vracet do svých zpustlých domovů, nastal díky uhynulým zvířatům a velmi chudé úrodě hladomor. Vyhladovělí Evropané zoufale hledali cokoliv k jídlu. Došlo i na salám, který zůstal v malém řeznictví. Za tu dobu se pokryl bílou plísní. Lidem ale natolik zachutnal, že se od té doby začaly vyrábět tyto salámy cíleně. Recept na pravý uherský salám je utajený podobně jako na belgické pralinky či karlovarskou becherovku. Traduje se, že tajemství chuti je ukryto ve směsi oslího s vepřovým masem a s trochou masa hovězího. Pravda však bude trochu jednoudušší. I samotní výrobci poodhalují, že oním tajemstvím je pečlivý výběr kvalitního, čistě vepřového masa a chuťově nazaměnitelných maďarských papriček. Dále pak po generaci děděnou metodou výroby, za správné vlhkosti a teploty. Neméně důležité je i dlouhé (až třímesíční) zrání.
Severní / jižní štít budovy
Za první čsl. republiky byl uherský salám předmětem tzv. přepychové daně. Nejvyšší správní soud se v judikátu z roku 1935 zabýval otázkou, zda se tato daň vztahuje jen na originální uherský salám nebo i jeho tuzemské napodobeniny. Dospěl k závěru, že se vztahuje i na napodobeniny uherského salámu. Daň se tak vztahovala i na salám pana Panušky.
Dobový plakát
Zdroj fotografií: Turistika.cz
Nebojte se ke skrýši přiblížit (ZVENČÍ, NE ZE ZAHRADY!), majitelé pozemku jsou o keši informováni a nevadí jim. Přesto prosím o nenápadnost a opatrnost, ať nám krabička vydrží. Logujte v klidu a vše řádně uložte zpět. Neprozrazujte prosím podrobnosti o kešce, ať je to pro každého překvapení :-) Přeme příjemný lov a buďte prosím féroví co se výměn týká!! Děkujeme :-)