Farní kostel sv. Františka z Assisi
Kostel byl postaven zásluhou zdejších měšťanů, za pomoci císaře Františka I. a hraběte Kristiána z Valdštejna. Stavba započala položením základního kamene 24. července 1838 a svěcení hotového kostela se konalo v neděli 3. září 1843. Celý náklad na stavbu obnášel 19.833 zlatých a 50 krejcarů.
Kostel je postaven na místě zasypaného obecního kalu, jelikož půda zde byla bažinatá, stojí stavba na dřevěných pilotech. Tomuto místu se říkalo Na Bahýnkách a do poloviny 16. století tady bylo pravděpodobně tržiště.
Kostel je empírová bloková stavba z pískovcových kvádrů, sálová, s hranolovou věží. Na vstupním průčelí jsou dva páry pilastrů (plastický architektonický prvek napodobující sloup) nesoucí trojhranný štít. Mezi pilastry je portál s nadedveřní římsou nesenou z obou stran volutovými (spirálovými) konzolami. Boční stěny jsou prolomeny třemi vysokými polokruhově zaklenutými okny. Věž má nárožní pilastry. Vnitřek je rozdělen v loď a užší presbytář, mezi nímž a zevní stěnou je z jedné strany vtěsnána sakristie a z druhé oratoř. Hlavní oltář s obrazem smrti sv. Františka od Antonína Lhoty, zhotovil Petr Bušek ze Sychrova. Dva boční oltáře jsou zasvěceny Panně Marii a sv. Janu Nepomuckému. Zajímavé jsou raně barokní varhany (1672) o třech travé, s boltcovou ornamentikou, které byly roku 1707 opraveny františkány z Turnova. Lustr je čistě empírový, dřevěný, o dvanácti ramenech.
Zvony bývaly původně tři. První, o váze 350 kg, s českým nápisem, ulil roku 1840 Karel Bellmann z Prahy. Druhý (z roku 1843), o váze 180 kg, taktéž s českým nápisem, přelil roku 1909 Arnošt Diepoldt v Praze. A konečně třetí - umíráček (bez nápisu) vážil 30 kg. Druhý a třetí zvon byly rekvírovány již za první světové války.
Současný stav kostela není příliš dobrý, fasáda je zničená, silně je poškozena římsa, střecha lodi chátrá, v havarijním stavu je krov a strop lodi. V roce 2011 došlo k opravě střechy věže (byl vyměněn krov a položena krytina z přírodní břidlice). Opraven byl i kříž. Jen pro zajímavost - samotný kříž je vysoký 7 metrů, což se nám při pohledu z dola nezdá. Někteří se domnívali, že se v kopuli ukrývá vzkaz našich předků z dob stavby kostela, tato domněnka se však nepotvrdila. Zato nyní, při opravě, došlo k uložení schránky s listinou obsahující informace o obci v současné době, o opravě i řemeslnících, kteří ji provedli, vzkaz od místního faráře a současné platné mince. Snad ji budoucí generace najdou, a ocení.
Pro veřejnost je kostel otevřen každou druhou neděli v měsíci, kdy se zde slouží mše svatá.
František z Assisi (František Serafínský)
Narodil se 5. července 1182 v Assisi. Jeho otec byl bohatý obchodník s látkami, matka pocházela z Francie. Při křtu dostal jmeno Giovanni (Jan), ale protože od matky uměl francouzsky, dali mu kamarádi přezdívku Francesco (František). Toto jméno později použil v řádu.
V mládí se František nijak navymykal ze společnosti bohatých mladíků, byl bezstarostný a marnotratný. Ve svých devatenácti letech se zúčastnil výpravy proti Perugii. Assisi však bylo poraženo a František strávil celý rok v zajetí než byl dojednán mír, a zajatci propuštěni. Zde trpěl vážnou chorobou při které měl četné sny a vidění, v nichž mu Bůh sdělil, že jeho posláním bude chudoba a služba Ježíši Kristu. V mladickém nadšení se rozhodl vykonat pouť do Říma, kde ho čekalo obrovské zklamání nad bohatstvím církve a chudobou lidí. Zahodil peníze a vyměnil si oděv s prvním žebrákem. Putoval po kraji, pomáhal chudým, rozdával svůj majetek, až otci došla trpělivost a vydědil ho. Hlásal absolutní chudobu a úplné odevzdání do vůle boží. V té době se okolo něj shromáždili první žáci. František sepsal jednoduchá řeholní pravidla a vydal se k papeži do Říma. Ten zprvu jejich schválení odmítl, ale posléze je schválil, a tak umožnil vznik Řádu menších bratří.
Je pochopitelné, že hlásání absolutní chudoby nebylo ani v té době nikterak populární a lidé se zrovna na jeho kázání nehrnuli. Nicméně postupně jeho příznivců přibývalo, v roce 1212 projevila zájem o jeho následování první žena, Klára. Spolu pak založili Řád svaté Kláry (Řád chudých paní) jeho členkou byla i sv. Anežka Česká. František toužil hlásat slovo boží po celém světě, nabádal k tomu i své následovníky, a stal se tak zakladatelem organizované misijní činnosti.
Na sklonku života se na jeho těle podle legendy objevila stigmata, oslepl, a zemřel 3. října 1226 v chatrči na zemi přikryt vypůjčeným pláštěm. Necelé dva roky po smrti byl papežem Řehořem IX. svatořečen.
Sv. František je patronem Itálie, ekologie a vlčat (nejmladších skautů).
Málo známým děditstvím po sv. Františkovi je vánoční zvyk stavění betlémů. On byl patrně první, kdo na Vánoce zinscenoval narození Páně v chlévě s živými zvířaty.
PROSÍM ČTĚTE !
Jde o celkem frekventované místo, sedněte si proto na boční schody kostela zády (bokem) k silnici a keš hledejte přímo u nohou.
V žádném případě nerozebírejte schody ani zeď kostela!
Obyvatelé nejbližšího domu čp. 18 o keši vědí.
KEŠ OBJEVILY MÍSTNÍ DĚTI, NEVKLÁDEJTE TRACKOVATELNÉ PŘEDMĚTY!