Tuhle keš věnuji českým železnicím..
Původní, jednokolejná, trať byla oficiálně uvedena do provozu 1. ledna 1849, zdvoukolejnění proběhlo v roce 1869. V roce 1861 byl na trať instalován Morseův telegraf a o rok později začala trať sloužit rychlíkové dopravě.
Výstavba zdejší tratě začala v roce 1843 u bývalé obce Obřany nedaleko Brna. Na úseku mezi Brnem a Blanskem bylo kvůli nesnadnému terénu nutno vystavět 11 tunelů, z nichž dva byly v roce 1970 sneseny. Stavba dvacet jedna kilometrů dlouhého, technicky náročného úseku mezi Maloměřicemi a Blanskem byla svěřena firmě italského podnikatele Felie Tallachiniho, který na stavbě zaměstnal italské dělníky a tuneláře.
Po vzniku Československé republiky v roce 1918 se trať Brno – Česká Třebová stala součástí spojení Praha – Česká Třebová – Brno – Břeclav – Bratislava. Na trati byla nadále provozována doprava nákladní a rostl podíl dopravy osobní, a to i rychlíkové. V roce 1936 byl na trať nasazen motorový vůz M 290.0 Slovenská Střela s maximální rychlostí 130 km/h.
Od roku 1966 byly na nákladní vlaky nasazovány sovětské dieselové lokomotivy řady 781 Sergej, jejichž provoz na trati byl slavnostně ukončen 21. října 1995. Od roku 1975 byly na osobní vlaky a rychlíky nasazovány lokomotivy řady 753 Brejlovec.
Po dokončení druhé traťové koleje trati Brno – Havlíčkův Brod v roce 1958 poklesl význam trati Brno – Česká Třebová. Po elektrizaci trati z Brna na Havlíčkův Brod v roce 1966 na ni byla převedena veškerá tranzitní nákladní a rychlíková doprava.
V letech 1992 – 1998 začala být trať rekonstruována a napojena na první železniční koridor vedoucí z Děčína přes Prahu do Břeclavi. Trať byla v plné délce elektrifikována. Nedaleko Svitav se nachází přechod stejnosměrné a střídavé napájecí soustavy.
V roce 1999 se na trať vrátil rychlík Brněnský drak, v roce 2000 Hungaria a v roce 2001 Slovenská strela. Dne 20. října 2005 po trati poprvé projela vlaková souprava řady 680 Pendolino. Od 14. prosince 2008 začaly být některé vlaky vyšší kvality taženy rakouskými lokomotivami Taurus.