Obsluhoval jsem anglickeho krale Traditional Geocache

Obsluhoval jsem anglického krále

Aby bylo jasno: žádného krále – natož anglického – jsem nikdy neobsluhoval. Jako pingl bych se určitě neuživil, protože donést dva šálky s kávou z kuchyně do pokoje a nic nevycmrndat je tak na hranici mých žonglérských schopností.

O filmu

„Tématem Hrabalova slavného románu je životní dráha číšníka, později hoteliéra a nakonec cestáře v době politických zvratů první půle dvacátého století. Mnohokrát v životě pocítí, že jím druzí opovrhují pro malý vzrůst, pro sympatie k Němcům, pro jeho češství, proto, že má původ odloženého dítěte, i pro osobitou životní filozofii. Nikdy však nezatrpkne, neoplácí nenávistí, nemstí se. Touží po bohatství a uznání ve své profesi, touží po milující ženě - ale dostává se mu jich jen krátce. Není uznán ani jako árijec, ani jako milionář...“ (Z oficiálních materiálů distributora filmu)

Na tento Menzelův film (2006) byla řada protichůdných kritik; řekl bych s jistou mírou poťouchlosti, že čím větší nýmand, tím kategoričtější odsudek. A někteří dokonce film těžce zkritizovali, aniž by si přečetli Hrabalovu novelu, a ještě se k tomu hrdě přiznávají... Jakoby neúprosně „strhat“ tento film a nenalézt na něm ani špetky pozitivního patřilo k dobrému tónu pseudokritiků a pseudointelektuálů poloviny prvního desetiletí 21. století (viz většina „recenzí“ zde). Nemíním se těmito „kritiky“ a ani kritikou tohoto filmu zabývat; na to jsou tu povolanější. Někde jsem sice četl, že „tento Hrabalův román (spíš novela – pozn. ownera)  je téměř nezfilmovatelný“, ale mně osobně se film líbil, zvlášť při jeho druhém shlédnutí před pár dny.

Kdo tu novelu četl, tak mu jistě budou ve filmu chybět některé příběhy a motivy. Pro mne byly třeba nejsilnější příběhy do filmu nepojaté, např. kdy se němečtí důstojníci těsně před odjezdem na východní frontu směli na pár dní sejít se svými manželkami v překrásném prostředí Českého ráje (bydleli v hotelu v Prachovských skalách), kde Hrabal sugestivně popisuje atmosféru posledních hodin, kdy mohli být ještě (většinou naposledy) na chvíli spolu. Nebo jak byli těžce popálení vojáci přepravováni ve vanách s olejem blíž k Německu, aby si mohli před svou nevyhnutelnou smrtí ještě s rodinou vyřídit potřebné formality. Samozřejmě, každý na to může mít svůj názor. Ale uznávám, že by tyto motivy do Menzelova pojetí nezapadly.

Byl jsem velmi zvědav, jak si režisér poradí se scénou hostiny na počest habešského císaře. Poradil si, a moc hezky! (Poznali jste zpěvačku kapely Monkey Business Tonyu Graves v roli habešského císaře?) A Julia Rentsch hajlovala a vůbec hrála tak, že z toho chvílemi šel až mráz po zádech.

O keši

Ptáte se, proč je tahle keš zrovna o tomhle filmu a proč jsem ji umístil do kopců nad Krupkou, když ani web www.filmovamista.cz nic o našich končinách neuvádí? Ale přece je to správně. Vzpomínáte na scény z filmu, kdy Oldřich Kaiser coby bývalý hoteliér Dítě dostal k bydlení polorozpadlou chalupu (původně hospodu) kdesi v pohraničí, kterou si sám opravil? Tak většina těchto záběrů byla opravdu natočena jinde, a to v Mochově u Klatov a v Šumburku nad Desnou na Jablonecku. Ale záběry v čase 1:05:36 až 1:05:42 a 1:05:52 až 1:06:13 ukazují trosky stavení číslo 2 a následující záběr (1:05:42 až 1:05:52) je natočen u stavení č. 1 – obě leží v lese pár desítek metrů pod silnicí Krupka–Fojtovice! Na těchto místech se odehrál rozhovor Dítěte s „padlou dívkou“ Marcelou z modřanské Orionky na téma odsunu sudetských Němců.  (Známá hláška „...my Češi – neválčíme.“).

Náhodou jsem se dozvěděl, kde tyto domy (resp. ruiny domu č. 2 a t.č. opravované stavení č. 1) stojí, a tento „objev“ potvrdily i stránky Města Krupky. A protože tohle ví málokdo, tak si toto místo podle mého názoru zaslouží svoji keš.

 

Stavení číslo 2: dvě fotky z r. 2012 a třetí z r. 2022

 

Stavení č. 1: nahoře záběr z filmu (2006) a stav v r. 2012, dole současný stav (2022)

Ke keši se dostanete několika způsoby. Lze tam dojet místní dopravou DUK(zeleným autobusem) nebo zaparkovat auto na parkovišti pod Komáří vížkou (platí se 90 Kč, většinou o víkendech) a sejít dolů po žluté značce k odbočce č. 2. Na Komáří vížku vede též lanovka z Bohosudova. Problematický je přístup ze silnice kolem stavení č. 1, protože kus přístupové cesty leží na soukromém pozemku patřícím majiteli stavení č. 1. Úsek cesty přiléhající ke stavení č. 2 také leží na soukromém pozemku. 
Keš je sice na místě patřícímu Lesům České republiky, s. p., ale leží jen cca 10 – 15 metrů od  místa, kde předpokládám, že si majitel postaví nové obydlí. Na lovící kačery bude pohodlně koukat z verandy... (třeba vám i poradí, kde hledat...)

Pochybuji, že majitelé budou tolerovat průchody kačerů přes své pozemky a kolem svých objektů. Proto ve vlastním zájmu odlovte tuto keš co nejdříve.

Přeji všem úspěšný lov.

Poznámky: Záběry z filmu z DVD a obrázky převzaté z propagačních materiálů k filmu. Ostatní fotky owner.

Záběr z filmu (z propagačního materiálu)

Konec

(CC BY-SA 3.0 CZ)  ladislavappl 2012

GC3TB9J – verze 2.2 z 17. 12. 2022