Na západním svahu Třebouňského vrchu leží rozsáhlá louka a pastvina zvaná kdysi Na Schodech a také Na Plachťáku. Louka se táhne od silnice spojující Bezděkov s Třebouní až do nadmořské výšky 750 metrů pod mělké sedlo mezi Třebouňským a Branišovským vrchem.
Její název Na Schodech odkazuje na deset pruhů políček, která se ve spodní části louky rozbíhala na obě strany cesty vedoucí středem. Políčka byla na samostatných terasách, které vzájemně oddělovaly úzké meze. Schody na Třebouň, schody do nebe! Scelování zemědělských pozemků se nevyhnulo ani tomuto svahu: dnes je louka jednolitá, název Na Schodech na současných mapách nenajdete a po mezích zbyly stopy jen na leteckých mapách v podobě tmavších pruhů.
Ze svahu je krásný a daleký výhled západním směrem na krajinu Toužimské plošiny, Bečovské vrchoviny a Slavkovský les s horizontem lemovaným nejvyššími vrchy. V popředí vlevo je zalesněná kupa Prachometského kopce, které sekunduje výrazně plošší Bezděkovský kopec. Přímo za ním vystupuje pruh nejvyšší části Slavkovského lesa s Lysinou a Lesným. Dalším výrazným vrchem jsou Rozhledy, které uvidíte na horizontu nad remízkem vlevo od rybníčku. Vpravo od Rozhledů je skupina nižších vrchů Špičák, Malý Špičák a Šibeník nad Krásnem, za dobré viditelnosti bude na obzoru patrný i pruh krušnohorského hřebenu. Posledním velkým kopcem, který se se při pohledu od keše ukáže celý, bude Hůrka u Hlinek.
Ale i když pohlédnete mnohem, mnohem blíže, naleznete mnoho zajímavého. V létě bude okolo vás třepotat svými křídly mnoho různých motýlků a mezi nimi i ...
Okáč bojínkový
Okáč bojínkový; autor: Hectonichus
Okáč bojínkový (Melanargia galathea) je babočkovitý motýl střední velikosti, v rozpětí měří od 4 do 5,5 centimetrů. Motýli mají svrchní stranu křídel černou s většími bílými skvrnami. Spodní strana křídel je u samců bílá s šedou kresbou, u samic je rub křídel žlutavý s hnědou kresbou, u obou pohlaví zdobí rub křídel drobná očka. Zahlédnete-li tohoto motýla, můžete díky tomuto pohlavnímu dimorfismu snadno poznat pohlaví. Zkusíte?
S okáčem bojínkovým se setkáte téměř kdekoliv v Evropě mimo Skandinávie, v severozápadní Africe, jižním Rusku, Turecku, Íránu a též v Japonsku. V České republice dosud patří k hojným druhům, vyskytuje se v téměř celém rozsahu našich nadmořských výšek s výjimkou vysokých hor.
Samice; autor: Michael Apel
Jeho stanovištěm jsou různé druhy luk, jak vlhké až podmáčené nivy po prosluněné stepní trávníky, též lesní palouky, okraje lesů, méně pak spojité křoviny či světlé lesy. Z člověkem ovlivněných míst osídluje železniční náspy či terénní zářezy silnic. Podmínkou na všech lokalitách je však výskyt pcháčů (Cirsium), chrp (Centaurea) a dalších bodláků, jejichž nektar je potravou motýlům okáčů.
Samec; autor: Hans Hillewaert
Životní cyklus okáče bojínkového začíná ve vajíčku, které samice klade zajímavým způsobem: při kladení sedí na vysoké rostlině, ohýbá zadeček dokud se vajíčko nedostane na jeho konec. V tom okamžiku samice prudce vzlétne vhůru a vajíčko upustí do trávy.
Hlava samice; autor: Michael Apel
Housenky okáče jsou zelenavě žluté či světle hnědé s tmavšími bočními a hřbetními pruhy, hřbetní pruhy mohou být bíle orámované. Celé tělo je ochlupené hustými a krátkými chlupy, na posledním článku těla jsou párové výběžky. Housenky se přes den schovávají u kořenů travin, aktivní jsou až po soumraku. Potravou jsou trávy, především kostřavy (Festuca), např. kostřava ovčí (Festuca ovina) či kostřava červená (Festuca rubra), dále bojínek luční (Phleum pratense), pýry (Elytrigia), lipnice (Poa), sveřep vzpřímený (Bromus erectus), medyňky (Holcus) nebo válečky (Brachypodium).
Chladné období roku nedospělé housenky přezimují, někdy se ukládají k přezimování ihned po svém vylíhnutí, aniž by vůbec přijímaly potravu. Úkrytem jsou jim místa mezi rostlinami nebo pod padankou, kde čekají na slunečné jarní dny, aby se probudily a pokračovaly v žíru. Dospělá housenka se kuklí při zemi v trsu suché trávy. Po přibližně třech týdnech vylétává v červnu z kukly motýl.
Kudy ke krabičce
Keš je ukrytá na okraji louky v blízkosti zeleně značené turistické trasy z Úterý do Toužimi, která v tomto úseku vede z Bezděkova na Třebouňský vrch. Auto lze ohleduplně zaparkovat na začátku cesty u silnice z Bezděkova (waypoint PA, streetview), z tohoto místa je vidět i Klínovec. Jdete-li ke keši pěšky, postačí se držet zelené značky. Cyklistům či rodinám s terénním kočárkem doporučujeme držet se široké cesty, tj. na waypointu T1 zelenou opustit, a na další křižovatce (waypoint T2) odbočit vlevo na lesní cestu vedoucí ke keši po vrstevnici (cestu jsme však nezkoušeli).
(kopie listingu)