Pro lovce bodů:
Drajvka …
Pro rodiny s dětmi:
Malý kousek od keše (bod 1 na mapce) celoročně přebývají telátka … V žádném případě NEKRMIT! Jsou úžasná – a to je hlavní důvod, proč tu keška je …
Pro ostatní:
Pro ty tu mám trochu podrobností s ohledem na časový vývoj (budu rád za případné doplnění, fotky z výstavby, z provozu, apod.)
-
čísly jsou zachyceny moderní části továrny na mléko, vznikly většinou po revoluci:
1) Venkovní teletník - telátka jsou celoročně pořád venku. Původní zděný teletník stával na B)
2) Kravín - nejmodernější hit (2008) ve výrobě mléka (za 60mil. Kč) Krávy si leží na pryžových matracích, mají vyhřívané napájecí jednotky. Okna mají zakrytí sítěmi proti ptákům, rolety jsou proti zimě. Jsou automaticky ovládané podle venkovní teploty – pokud půjdete pro kešku v zimě, vnitřek továrny nejspíš neuvidíte. Krávy nejsou přivázané, mají naučené své místo a jsou s ním zjevně spokojené, žádná tlačenice. Dvakrát až třikrát během dne je ve 4 stanovištích uvnitř prováděno robotické dojení – krávy nejsou hloupé, tak po zapnutí agregátu už stojí ve frontě – zaprvé se svého nákladu rádi zbaví, zadruhé dostanou dobrůtku (tedy směs oslazenou řepnou melasou). Bezobslužné dojicí zařízení vemeno omyje a pak začne automaticky nasávat. Podle množství nadojeného mléka kráva automaticky dostane množství odměny a případně potřebné minerály. Další podrobnosti v odkazech. Podle mne jsou mezi těmi automaty zcela bezkonkurenčně nejzajímavější drbátka. Jde o ty žluté válce (určitě je uvnitř pohledem najdete). Když kráva přijde blíž, drbátko se roztočí (něco jako válec v automyčce - jen výrazně pomaleji) a kráva se může dle libosti podrbat – no řekněte sami, nebylo by tohle zařízení vítaným členem každé domácnosti?
3) Skladovák na seno - jeho nejzajímavější součást je drapák. Proti původně používaným vidlím a „kopáčům“ (=zahnutým vidlím) znatelný pokrok. Podpodlahové rozvody větrání už jsou kryty betonovými panely (viz. C).
4) Jímka na obojí odpad - musí se občas prohrábnout – po stížnostech obyvatel se prohrabuje až po obědě ...
-
písmeny je označeno původní jádro družstevního areálu z doby kolektivizace zemědělství:
A) Původní kravín (kdysi zvaný starý) - ne, nebyl takhle malý, musel ustoupit silážní jámě E. Zasahoval skoro až na její konec.
B) Původní teletník - originální mechanizace pro 30+30 telátek ve dvou řadách byla jen metr široká lopata na laně na shrabování hnoje. Zbytek se musel dělat ručně – do kbelíku dát mléko, do koryta seno, na zem novou slámu. Každé telátko mělo nad sebou kartu jako u doktora, kde se zaznamenávaly případně podávané léky,apod …(koneckonců to se ani dnes nezměnilo)
C) Starý skladovák - uskladňovaly se tam brambory, přívěsná zařízení za traktory a další věci, co bylo zrovna potreba dat pod strechu. Kvůli větrání byl v přední dvoupatrove části vytvořen systém podpodlahových chodeb o rozměrech cca 1x1m, který byl krytý dřevěnými fošnami. Takže kdo se nebál tmy (třeba při třídění brambor), mohl si pár fošen zvednout a v „katakombách“ si pěkně užívat (nově se teď podobná zábava provozuje pod označením kanálovka). V současnosti pronajato soukromé firmě.
D) Původní kravín (kdysi zvaný nový) - taktéž ustoupil novější výstavbě. Původní stavba je jen skladovací část - ta rovnoběžná s C). Dvojitá kravínová loď se nacházela pod moderní částí, tedy kolmo ke zachovanému skladováku. Uskladněno zde bylo seno a sláma a také se zde nacházelo chladící zařízení na mléko.
E) Silážní jámy - původní jáma byla asi čtvrtinová, přibližně pod písmenem E.
F) Plechárna - dříve úkryt pro stále početnější mechanizaci. Také zde stávala třídička brambor s pásovým dopravníkem. Pro hubené kluky nebyl problém se protáhnout dovnitř a zkoumat. Zejména rozjet nohama pásový dopravník na brambory (měl výstupky jako startovní bloky) byla velká legrace. To už je dávno. V současnosti pravděpodobně sklad techniky.
G) Automobilová váha - každá fůra se vážila. Váha pokrývá poměrně přesně rozsah od kilogramů po tuny.
H) Požární nádrž - bývala oplocená, ale to přístupu pubescentů nezabránilo. Šikmé stěny jsou moc špatné na vylézání, zvlášť když člověk neumí plavat. To se stalo osudným dvěma dětem a další zachránila jen štastná náhoda.....
Ještě o něco starší historie: 
Takhle vypadalo malorolnické zemědělství před kolektivizací. Fotka je přibližně z roku 1930. Je jasné, že efektivita využití zdrojů nebyla velká. Krávy nejen, že musely dojit, ale také tahat zemědělské stroje. Kolik toho takhle využitá kráva nadojila proti dnešním vyšlechtěným rekordmankám si asi umíte představit (pro ty, kdo neumějí, jsem přidal další odstavec). Ale zase tenkrát měli krávy jména, ne jen čísla. Mít koně byl totiž poměrně drahý špás (kůň v tomto smyslu = jednoúčelový žrout sena) a pro menší pozemky se to nevyplatilo. Aby se člověk uživil, musel v zimě usednout za tkalcovský stav, nebo si najít nějaký jiný doplňkový zdroj obživy.... Není to ani sto (!!!) let .....
Vývoj průměrné mléčné užitkovosti krav:
1952 - 1600 litrů mléka / rok na krávu
1991 - 3900 litrů mléka / rok na krávu
2010 - 6900 litrů mléka / rok na krávu (černostrakatá plemena skoro 9000 l/kr./rok)
Short english version:
You can see small calfes there. They are so bright, so beautiful, ah, precious! You must see them! (They are between D and 2 on the map, now)
Please follow red pathes only (look on the map in listing). Don´t ride inside working area.
Další zdroje podrobnějších informací:
ČERVENĚ je na mapce črtnuto schéma veřejně přístupných cest.
Dovnitř areálu ZD prosím vůbec NEJEZDĚTE! Respektujte zákaz vjezdu (umístěn nedaleko doporučeného parkoviště). Koukat můžete dle libosti.
Ke keši:
Magnety jsou tam dva - bližší je záložní, zadní drží lépe.
Během dešťů očekávejte lehké bahno (pokusím se s tím něco udělat).
V noci nemá cenu tam chodit - jednak budete krajně podezřelí a druhak nic neuvidíte :)