Ekosystém mezí a strání, Geodetický bod
V okolí Nového Rychnova naleznete postupně se vytrácející ekosystém mezí a strání.
K největšímu úbytku mezí docházelo v republice v 50 - 70. letech 20. století, kdy byly stráně hromadně rozorávany a místo nich vznikaly rozsáhlé lány polí. To však byl jeden z největších omylů v našem hospodaření. Meze totiž byly nejen domovem zvěře a mnoha užitečných pomocníků zemědělců, ať to byli lovci a paraziti škodlivého hmyzu anebo opylovači zemědělských plodin, ale také účinnou a nezdolnou hrází proti větrné i vodní erozi, která dnes poškozuje více než polovinu našich orných půd.
V čem je znamenitost těchto rozlohou nevelkých a zdánlivě nenápadných přírodních nik? Především v jejich pestrosti. Tvoří je převážně plodonosné dřeviny - šípky, trnky, dříny, ostružiny a další. Pod nimi se daří bohatému bylinnému patru, které poskytuje malým strávníkům dostatek pestré potravy od časného jara až do pozdního podzimu. Na stráních a mezích stále něco kvete, od prvních jaterníků, lísek a jív až po poslední hvozdíky, pavince a řebříčky. Ve spleti listů a větví nachází bezpečí bohatá společenstva hmyzu, pavouků a jiných bezobratlých. Staví si zde hnízda drobní ptáci, na zemi hnízdí pernatá zvěř, zajíci si tu vyhrabávají své pekáče a nory tu mají rozmanití malí savci, myši, hraboši, lasičky a jiné drobné šelmy. Daří se zde koroptvím i křepelkám, hojní jsou i ťuhýci i sýkory a mnoho dalších dnes již vzácných tvorů. Meze jsou i oblíbeným sídlištěm plazů, od ještěrek až po užovku hladkou. Pod kameny a mezi nimi pak jsou sídla různých mravenců, brouků a dalšího hmyzu a v podzemních hnízdech se utěšeně množí státečky čmeláků a včel. Najdete zde také nádherné motýly, červené sametky, rozmanité plže, hbité vosičky a pestrobarevná slunéčka. Skákají zde pestří křísi i zelená a hnědá saranče. Můžete tu uslyšet cvrčka či skřivana zpívajícího vysoko na obloze.
Na stráních v okolí Rychnova naleznete rozsáhlý trnkový porost. Pokud jste slyšeli přirovnáni trpký jako trnka a nikdy trnku neochutnali, máte k tomu koncem léta či na podzim dobrou příležitost. Z trnek lze také připravit vynikající rubínově červené víno.
|
Recept na trnkové víno
Trnky sbírané po prvním mrazíku.
Na 1 kg trnek:
1 kg trnek
350 g cukru
1 l vody
kvasinky
1. Trnky (nejlépe přešlé mrazem) opereme a rozmačkáme
2. Drť dáme do nádoby a zalijeme ji horkým cukerným roztokem (vodu přivedeme téměř k varu, přidáme cukr a necháme ho rozpustit, nevaříme!) Zahříváme ji po dobu 20 až 30 minut při teplotě 65 až 70°C.
3. Necháme vychladnout, přidáme kvasinky dle návodu na obalu výrobce
4. Necháme v teplé místnosti 6-8 dní kvasit, občas promícháme
5. Vykvašené trnky vylisujeme a vlijeme zpět do nádoby, uzavřeme kvasnou zátkou a necháme znovu kvasit
6. Zda je víno vykvašené poznáme tak, že bublinky kysličníku uhličitého přestanou unikat kvasnou zátkou
7. Víno necháme ustát, až kal klesne ke dnu, pak ho stočíme do lahví (nádobu můžeme doplnit znovu cukerným roztokem a postup ještě jednou opakovat).
Víno skladujeme buď v láhvích, nebo ve zcela naplněných demižónech při teplotě asi 15°C. Teprve po delším uchování získává víno na plné jakosti.
|
Pokud zrovna nepatříte k lidem obdivujícím rozmanitost přírody, můžete zde nalézt jinou zajímavost, je jí označení geodetického bodu v terénu.
Geodetický bod
Jde o výškový geodetický bod trvale stabilizovaný (označený) nivelační značkou osazenou obvykle ve svislém zdivu budov, ve skalním povrchu, stabilizačním kamenu zapuštěném do terénu nebo jiným způsobem, u něhož je dokumentována určená nadmořská výška.
|
|
|
|
|
Dnešní označení
|
Kronštadt
|
Lišov
|
Dnes je často označen geodetický bod značkou a nivelační tyčí. Dříve byl označován dřevěnou konstrukcí, která je právě zde ještě zachována.
První přesné nivelační měření na území ČR probíhalo v letech 1872-1896 za Rakouska-Uherska. Jako základ se používala střední hladina Jaderského moře v Terstu a jadranský výškový systém platil v Československu až do druhé světové války. Po připojení k východnímu bloku – se přešlo na baltský systém - Bpv (Baltský po vyrovnání). Jeho výchozím bodem (bodem s nulovou nadmořskou výškou je nula stupnice vodočtu umístěného na břehu Baltského moře v Kronštadtu (nedaleko Petrohradu). Výchozí nivelační bod české sítě - Lišov má v tomto systému nadmořskou výšku 564,760 m. Jednotlivé systémy se v průměru liší o 30 – 50 cm.
Na úvodních souřadnicích cache nehledejte, sice je nedaleko, ale zde se nachází trigonometrický bod číslo 46. K nalezení správného umístění cache je třeba zjistit přesnou nadmořskou výšku tohoto bodu v systému Bpv: ABC.DE metrů.
Vlastní cache je pak na souřadnicích:
N 49° 22.(A-C)(C-B)(D-C)
E 015° 22.(D-E)(A-E)(B+C)